Článek
„Němci mají DPH na potraviny 7 %, u nás je sazba 15 %. K tomu máme v Česku druhou nejdražší elektřinu v EU. Premiéru Fialovi po dvou letech konečně došlo, že je kvůli jeho vládě výhodnější nakupovat v Německu.“ píše Andrej Babiš na Facebooku.
Těžko bych si byl pomyslel, že někdy budu souhlasit s Andrejem Babišem. A stalo se! V tomto případě má bohužel Andrej Babiš pravdu. Nevím, kdo premiéru Petru Fialovi demonstrativní návštěvu německého supermarketu s natočením videa, v němž porovnával ceny v německém a českém obchodě, poradil, ale vím jedno, poradil mu hodně špatně!
Premiér v německém supermaketu „objevil Ameriku“. V Německu jsou prý běžné prodejní ceny srovnatelných výrobků často nižší než v Česku! Většina lidí, kteří tam jezdí sem tam nakupovat, jako autor těchto řádek, to ví celé roky. Ví také, že to zdaleka neplatí pro všechny výrobky. Premiér také zjistil, že větší balení je v přepočtu levnější než menší! Tak to je opravdu velký objev.
Neexistuje jeden důvod, proč je zboží v Česku často dražší. Jedná se o souběh více důvodů. Nemá proto smysl stále hledat nějakého jednoho viníka.
V Česku jsou často vyšší běžné ceny, někdy i výrazně, ale za to také výrazně větší podíl akčních cen a vyšší akční slevy. V Česku je vyšší sazba DPH. Česko je malý trh, tedy výrobci a řetězce tu mají mnohem nižší objemy prodeje než v Německu či Polsku. V Česku je nižší kupní síla než v Německu. Prodejny tedy prodají méně zboží. V Česku je velký počet obchodních řetězců, tedy moc velká konkurence. Často se uvádí, že konkurence řetězců je u nás malá. Opak je pravdou. Řetězců je tu naopak moc. Mají proto nízký počet prodejen a k nim „aparát“ zaměstnanců na centrále. Pro srovnání: Kaufland má v Německu kolem 800 velkých prodejen s vyššími prodeji. V Česku jen zhruba 140 prodejen. U některých Čechů populární portugalský řetězec Bideronka má v Polsku kolem 3 000 prodejen! Největší obchodní řetězce v Česku mají jen nižší stovky prodejen. A pak je tu faktor vysokých cen energií. Pokud jsou u nás vysoké ceny energií, promítá se to nutně do cen výrobků.
Premiér naší země se nešťastným videem bohužel postavil do čela šiřitelů blbé nálady. Navíc se tak trochu ztrapnil před svými občany. Premiér občanům této země vlastně nepřímo řekl, aby jezdili nakupovat raději do Německa. Mnozí si nejdřív mysleli, že je to nějaký nepovedený vtip. Když zjistili, že to premiér myslí vážně, mohli si hlavy ukroutit. Hodně se divila i německá média. Ostuda jako hrom! Andrej Babiš se tomu logicky směje. Argumentuje vysokým DPH na potraviny v Česku oproti Německu. Má pravdu! Je to také jeden z důvodů. Už ale neříká, že DPH na potraviny mohl snížit dávno on, když byl osm let ve vládě. Nejdříve jako ministr financí a poté premiér.
V Česku je teď blbá nálada. Přispívají k tomu svými vyjádřeními někteří ekonomové a některá média. Ze všech stran slyšíme, jak je všechno špatné a bude to možná ještě horší. Pak zase vystoupí někdo jiný a řekne, že se to a to má zlevňovat, protože… Uvádí přitom argumenty, které už neplatí. Poskytují se často zkreslené informace, polopravdy, či dokonce lži. Někdy možná neúmyslně. Lidé už pak nevědí, čemu mají věřit, co je opravdu čeká. Slyší mnoho velmi protichůdných vyjádření. A tak i ti, co nouzi nemají a peníze mají, teď mnohdy výrazně šetří. Nakupují méně. Větší nákupy odkládají. Bojí se více vydat, protože nevědí, co bude.
Často slyšíme, že potraviny mají zlevňovat, protože cena energie klesla a výrobci měli vloni velké zisky. Klesla prý například cena pšenice (to je pravda), tak by měl zlevnit chléb. Na to kontrují pekaři, že z pšenice se chleba nepeče. Peče se z mouky a oni nakupují mouku stále za vyšší cenu, protože je ještě z drahé pšenice. A také říkají, že cena pšenice má asi jen 10%-15% vliv na celkovou cenu chleba. Hlavní vliv mají energie, pohonné hmoty a mzdy. Energie sice o něco klesla, ale z velmi vysokých hodnot. Cena je tedy výrazně vyšší než byla dříve. A v poslední době slyšíme, že bude zase nejspíš růst. Zaměstnancům v pekárnách musí majitelé výrazně přidat, protože nezaměstnanost je v Česku minimální a už to za nízké mzdy nikdo nechce dělat. To vše se logicky do ceny chleba a ostatních výrobků promítá. Navíc cena chleba byla v Česku dlouhodobě podhodnocená. I po zdražení patří průměrná cena chleba v Česku mezi nejnižší v zemích EU.
Někteří ekonomové a novináři stále opakují něco, co už neplatí. Třeba, že klesá cena mléka. V podcastu „Vlevo dole - Premiéři na nákupech“ říká Václav Dolejší, že „výkupní cena mléka klesá a je 7 nebo 7,50 Kč za litr“. To je velký omyl! Na těchto hodnotách letos cena ani zdaleka nebyla! Dle Českomoravského svazu mlékárenského byl dlouhodobý průměr výkupní ceny mléka v letech 2020-21 pod 9 Kč za litr mléka. Pak došlo k prudkému růstu ceny, který vrcholil v závěru minulého roku. Tehdy byla výkupní cena nad úrovní 13 Kč bez DPH za litr. Poté začal pokles ceny. Cena se dostala pod 10 Kč. Byla a je tedy výrazně výše, než co říká Václav Dolejší v podcastu. Poslední dva měsíce zase bohužel pomalu roste. V říjnu byla těsně pod úrovní 10 Kč bez DPH. Mléko ale není jediným faktorem. Výrobci mléčných výrobků jsou na tom podobně jako pekaři. Jejich výroba je energeticky náročná. Ve výrobě se stále zahřívá a chladí. Když jsou v Česku vysoké ceny energií, má to logicky vliv na cenu výrobků. Výrobci mají také problém se zajištěním zaměstnanců do výroby a logistiky. Musí proto zvedat mzdy, což také zvyšuje náklady.
Někteří čeští výrobci potravin v minulém roce ze situace profitovali a skončili v zajímavém zisku. To je pravda. Zejména některé firmy z holdingu Agrofert. Díky zafixovaným cenám energií, výhodnému výrobkovému mixu a dotacím od státu a EU. Vytvořil se tak mediálně mylný dojem, že stejně na tom vydělali všichni výrobci. To však pravda není. Jsou výrobci, kteří prodělali desítky miliónů korun. Nikoliv vlastní vinou, ale protože jim zkrachoval dodavatel energií, nový dodává za mnohem vyšší cenu. V minulém roce se jim extrémně zvedly ceny vstupů, zejména surovin a obalového materiálu. Výrobci sice zdražovali, ale až s velkým zpožděním, když jim to odsouhlasily obchodní řetězce.
Češi v poslední době velmi změnili nákupní chování. Stále se mluví o vysokých cenách potravin. Osobně myslím, že hlavní ekonomické problémy současnosti už jsou přitom jiné. V současné době se týkají hlavně nejistoty kolem ceny energií.
Ceny potravin a drogistického zboží už částečně klesly. Došlo ke snížení cen některých surovin, obalového materiálu. Ceny jsou však pořád výrazně vyšší než tomu bývalo. Ceny energií či pohonných hmot jsou také výrazně vyšší než bývaly. Zaměstnanci výrobních a distribučních firem očekávají, že už také dostanou přidáno na mzdách. To vše vytváří vyšší náklady než tomu bývalo v minulosti. Na ceny výrobků před krizí se tak určitě nedostaneme.
Velký podíl potravinářského a drogistického zboží se prodává v obchodních řetězcích v akčních nabídkách. Tedy za často výrazně nižší ceny, než jsou ceny běžné. Za poslední rok se zvýšil podíl zboží v promoakcích v rámci velkých obchodních řetězců ze 60 na 64 procent. Slevy mají tendenci dál rychle stoupat. V dubnu byl podíl akcí 63,8 procent, ale na přelomu června a července už 65,6 procenta.
V některých kategoriích mají výrobky až 80 procentní podíl prodeje za akční ceny. Kupříkladu výrobek má běžnou prodejní cenu 44,90 Kč, ale až 80 procent prodeje se realizuje za akční prodejní cenu 27,90 Kč. Na slevě se podílí obchodní řetězec i dodavatel. Marže obchodních řetězců tedy u výrobků, které tvoří hlavní prodej, nejsou zdaleka tak vysoké, jak si mnohdy veřejnost představuje. Navíc řetězcům vzrostly náklady (energie, mzdy, pohonné hmoty za rozvoz zboží z jejich centrálních skladů na prodejny) a klesly prodeje.
Když se prodává většina potravin v Česku za akční ceny, není relevantní porovnávat běžné ceny výrobků v Česku a Německu. Má smysl porovnávat jedině akční prodejní ceny v obou zemích. A ty jsou, i přes vyšší DPH v Česku, mnohdy u nás stejné, ale i nižší. Například 1 litr 1,5% mléka je nyní v českých akcích za 9,90-10,90 Kč. Nebo třeba smetanový jogurt ochucený 150 g je v akci za 8,90 Kč. Koupíte to za stejnou cenu v Německu? A pokud ano, vyplatí se tam pro to jet? Jistě se v Německu leccos koupit vyplatí. Především některé kvalitní značkové výrobky, které nejsou v Česku tak často v akcích a mají vysoké běžné ceny. Nebo prostě jiné výrobky, jiné značky, které v Česku nejsou vůbec a v Německu mají zajímavé ceny.
Česko je ve slevách opravdu evropským šampionem. Nikdo jiný v Evropě nemá tak výrazný podíl promoakcí. Mnoho českých spotřebitelů kupuje drtivou většinu výrobků takřka výhradně za akční ceny. Češi vědí, že jejich oblíbený výrobek je v akci často, obvykle jeden týden v měsíci, tak si na akci počkají. Avšak i v akcích, v kterých jsou akční ceny potravin často na loňské úrovni, či dokonce nižší, jsou letošní prodeje menší než vloni. Češi šetří. Nejen ti, co musí, protože mají existenční problémy, ale i ti, co by šetřit ani nemuseli. Může za to nejistota. Blbá nálada v české společnosti.
Blbá nálada v Česku asi ještě nějakou dobu potrvá. Světýlko na konci tunelu nám zatím bohužel chybí. Češi by potřebovali už také něčemu skutečně věřit. Nikoliv však populistickým nereálným slibům, ale něčemu „hmatatelnému“, podloženému fakty. Věřit, že to nejhorší je už za námi a teď se to bude (sice možná pomalu) opravdu zlepšovat.
Premiér Petr Fiala bohužel svým videem žádný pozitivní příklad lidem nedal. Žádnou naději v „lepší zítřky“ v nich nevzbudil. Žádnou vizi nepřednesl. Nahrál jen hloupě svým politickým soupeřům na smeč.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-cesi-nakupuji-uz-jen-ve-slevach-muze-to-byt-nebezpecne-237738
