Článek
Připomeňme si nejdříve stručně pravidla ankety. O výsledcích rozhodují novináři, kteří jsou členy Klubu sportovních novinářů. Hlasování je dvoukolové. Pokud se týká kategorie jednotlivců, tak letos 221 hlasujících v 1.kole určilo desítku postupujících. Ve druhém kole se pak hlasovalo znovu už jen v rámci této desítky nejlepších z prvního kola. Z tohoto nového hlasování vzešlo konečné pořadí. Dle tiskové zprávy hlasovalo v druhém kole 230 sportovních novinářů.
Poprvé v historii se mezi deset nejlepších jednotlivců dostali pouze zástupci čtyř sportů - tři z tenisu a ledního hokeje, dva z atletiky a kanoistiky. V desítce byli čtyři olympijští vítězové, čtyři mistři světa, wimbledonská vítězka, mistr Evropy a bronzová medailistka z olympiády. Tento součet dává dohromady číslo jedenáct, což je dané skutečností, že Josef Dostál se stal v roce 2024 olympijským vítězem a mistrem světa zároveň.
A to je také nejspíš jeden z důvodů, proč se stal Josef Dostál Sportovcem roku 2024 v České republice. Vítězství Barbory Krejčíkové v tenisovém singlu ve Wimbledonu je fantastickým úspěchem. Každý si jistě uvědomuje jeho mimořádnost. V jiném (neolympijském) roce, by se Barbora Krejčíková bezpochyby stala Sportovkyní roku. Tak jako například Jan Kodeš v roce 1973, kdy ve Wimbledonu zvítězil a stal se Sportovcem roku v tehdejším Československu.
Dříve měly neolympijské úspěchy větší šanci, protože se obě olympiády, letní i zimní, konaly vždy v jednom roce. Pak bylo tři roky „prázdno“ a větší šanci na úspěch v těchto letech mimo olympijské hry měli mistři světa, wimbledonští vítězové a další sportovci, kterým se povedl nějaký mimořádný úspěch či měli po celou sezonu skvělou formu a výsledky. V dobách, kdy je zimní či letní olympiáda každé dva roky, je těžší s velkým neolympijským vítězstvím uspět. Ale i to se stává.
V neolympijském roce se stal Sportovcem roku 2003 fotbalista Pavel Nedvěd, držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy v témže roce. Atletka Zuzana Hejnová zase zvítězila v neolympijských letech 2013 a 2015. V obou případech se stala mistryní světa v běhu na 400 metrů překážek. Také první vítězství tenistky Petry Kvitové v této anketě, které se datuje do roku 2011, kdy poprvé vyhrála Wimbledon, bylo v neolympijském roku.
V roce 2020 se stal nejlepším Sportovcem hokejista David Pastrňák. Měl skvělou sezonu v kanadsko-americké NHL, ale také kus štěstí, protože Letní olympijské hry 2020 v Tokiu byly kvůli covidu v tom roce zrušeny, respektive o rok posunuty, a tak Pastrňákovi odpadla výrazná konkurence z řad možných olympijských vítězů. V neolympijském roce 2023 se stala v anketě sportovních novinářů nejlepší tenistka Markéta Vondroušová, která vyhrála - stejně jako letos Krejčíková - ženskou dvouhru ve Wimbledonu.
Barbora Krejčíková takové štěstí letos neměla. Nebyl to slabší rok. Konkurence byla velká. Rychlostní kanoista, závodící na kajaku, Josef Dostál měl skvělou sezonu. Stal se nejen olympijským vítězem, ale také mistrem světa. V očích větší části sportovních novinářů tak skončil prostě výš. Barbora Krejčíková se naproti tomu značnou část sezony herně i zdravotně trápila. Její výsledky nebyly dobré. Před Wimbledonem měla sezonní bilanci sedmi výher proti devíti prohrám. Úspěch ve Wimbledonu přišel po předchozích nezdarech dost nečekaně. O to byl krásnější a sladší.
Lze namítnout, že přece taková Petra Kvitová se stala po druhém wimbledonském triumfu v roce 2014 Sportovkyní roku a hlasující jí dali přednost před olympijskou vítězkou na snowboardu Evou Samkovou (dnes Adamczykovou). Tehdy ale asi rozhodlo, že Samková byla ještě velmi mladinká, málo známá, na olympiádě v Soči teprve „vylétla“ nahoru. Snowboard je také velmi malý sport oproti tenisu. Navíc zimní. Kvitová tenkrát zvítězila ve Wimbledonu už podruhé. To jistě také sehrálo svou roli. I tak triumfovala před Samkovou jen těsně, pouze rozdílem deseti bodů. Pořadí tedy mohlo být klidně obrácené. Moc k tomu nechybělo. Třetí tehdy byla v anketě další olympijská vítězka ze Soči, rychlobruslařka Martina Sáblíková. V jejim případě asi sehrálo roli, že už předtím třikrát nejlepší sportovkyní roku byla. Novináři dali tedy přednost jiným.
Barbora Krejčíková to měla letos těžké. Josef Dostál je tento rok olympijským vítězen i mistrem světa zároveň. Je to dlouholetý sběratel medailí z velkých šampionátů, mezi nominovanými na Sportovce roku se už objevil vícekrát. Navíc je to nejen velmi úspěšný sportovec, ale také mediálně zdatný člověk, který si umí získat svými vystoupeními sympatie veřejnosti. Tedy i hlasujících novinářů. A to nemyslím rozhodně nějak negativně.
Barbora Krejčíková se předávání ocenění osobně nezúčastnila. Údajně kvůli nemoci. Na prvního Josefa Dostála ji chybělo v anketě na druhém místě 50 bodů. Třetí místo obsadil další olympijský vítěz a rychlostní kanoista Martin Fuksa. Barbora Krejčíková na svém Instagramu pogratulovala vítěznému Josefu Dostálovi, uvedla, že český sport je díky bohu plný úžasných osobností a je skvělé, že nám svými výkony dělají radost a můžeme na ně být hrdí. Zároveň vyjádřila nespokojenost s kritérii ankety.„Výsledky ve mně opět zanechaly trochu smíšené pocity,“ napsala mimo jiné tenistka.
Je hodnocení spravedlivé?
Předně je třeba zdůraznit, že žádná kritéria pro hodnocení neexistují! Anketa je prostě jen a jen subjektivním názorem hlasujících sportovních novinářů. Každý hlasuje dle svého vědomí a svědomí. Není ničím limitován. Pouze ve druhém kole vybírá pouze z deseti postupujících z kola prvního. Také sportovní novináři jsou jen lidi, mají své více či méně oblíbené sporty, více či méně oblíbené sportovce. Není to nijak jasně změřitelná záležitost. Mnohdy se také porovnává neporovnatelné. Úspěchy, výkony a medaile v různých sportech, na olympiádách, šampionátech, turnajích v různě velkých sportech a v odlišné konkurenci. Srovnávají se úspěchy a výkony sportovců v individuálních sportech s těmi, kteří jsou členy nějakého úspěšného týmu, jako letos hokejisti.
Na jednu stranu chápu zklamání Barbory Krejčíkové. Stát se Sportovkyní České republiky by si jistě zasloužila. V nějakém jiném roce (neolympijském), kdy je velkých výsledků méně, by také nejspíš vyhrála. Stejný dojem mám však z úspěchů Josefa Dostála. I on si vítězství v anketě bezesporu zaslouží. Vítěz může být ale jen jeden. Novináři rozhodli, jak rozhodli. Zřejmě převážil fakt více velkých výher Josefa Dostála v sezoně, zlata z olympiády a zlata z mistrovství světa, oproti jedinému výraznému výsledku, byť skvělému, Barbory Krejčíkové. Můžeme si myslet, že mohl či měl vyhrát někdo jiný než Josef Dostál. Rozhodnutí hlasujících sportovních novinářu je však třeba respektovat a brát s nadhledem.
Za čas si nejspíš většina lidí nebude ani pamatovat, kdo se to vlastně stal v roce 2024 Sportovcem roku v České republice. Ale to, že Barbora Krejčíková je wimbledonskou vítězkou ve dvouhře, to bude s jejím jménem spojené už navždy. Do konce jejího života. To jí nikdo nevezme. My, co jsme viděli její wimbledonskou cestu a úchvatné finále, na to nikdy nezapomeneme. Stejně jako nezapomeneme na strhující finálovou kajakářskou jízdu Josefa Dostála na olympiádě v Paříži, v které nedal svým soupeřům šanci. A to je víc než výhra v nějaké subjektivní anketě.
Další zdroj: webové stránky Sportovec roku
