Článek
Ante Gotovina je bývalý důstojník, generálplukovník chorvatské armády. Působil v ní během jugoslávského konfliktu v letech 1991 až 1995. Po jeho skončení byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii obviněn z válečných zločinů, kterých se měl dopustit. Gotovina tehdy velel chorvatské armádě při osvobozovací operaci Oluja neboli „Bouře“. Zahynuly při ní desítky srbských civilistů a na 200 tisíc lidí muselo opustit své domovy, které byly často zničeny a vypáleny.
Většina občanů Chorvatů se ale generála zastávala. Ante Gotovina se skrýval až do prosince roku 2005, kdy byl dopaden na Tenerife. Z dokladů, které u něj našli, je zřejmé, že se v době několikaletého skrývání objevil i v České republice. Vyplývalo to z razítek v jednom z pasů, který měl u sebe, když ho španělská policie dopadla. Česká policie ale o jeho pobytu na našem území prý nevěděla.
Ante Gotovina cestoval po světě s padělanými doklady. Falešný chorvatský pas zněl na jméno Kristián Horváth a poslední záznam byl z ostrova Mauricius, odkud Gotovina odletěl na Kanárské ostrovy. Další místo, kde se skrýval, byla Jižní Amerika, která figurovala na rozdíl od Španělska v mnoha spekulacích o jeho pobytu, dále Rusko, Čína nebo Tahiti. Gotovina měl falešné pasy dva. V Chorvatsku se proti jeho vydání k válečnému tribunálu mocně po celé zemi protestovalo. Španělské úřady ho však do Haagu vydaly.
Dne 15. dubna 2011 byl odsouzen k 24 letům odnětí svobody za činy pronásledování, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii současně konstatoval, že se tyto činy staly v důsledku zločinného spolčení, jehož klíčovou postavou byl tehdejší chorvatský prezident Franjo Tuđman.
Tribunál v Haagu ale chorvatského generála Ante Gotovinu 16. listopadu 2012 v odvolacím řízení zprostil všech obvinění a nařídil jeho propuštění. V odvolacím procesu byl osvobozen i další chorvatský generál Mladen Markač, který byl také původně uznán vinným z válečných zločinů spáchaných během operace „Bouře“ chorvatskými silami proti Srbům z Chorvatska. V dubnu 2011 ho ICTY shledal vinným a odsoudil ho na 18 let.
Na osvobozené generály čekalo tehdy na náměstí v Záhřebu asi 50 tisíc lidí. Na záhřebském letišti je v rámci vojenské ceremonie přivítal tehdejší premiér Zoran Milanović, který je v současnosti chorvatským prezidentem (od roku 2020).
Ante Gotovina podle obžaloby nařídil během jugoslávských válek útoky na civilní cíle, které měly demoralizovat srbské obyvatelstvo a vyhnat ho pryč. Odvolací soud ale neshledal, že Chorvati na nevojenské cíle mířili úmyslně: „Bez prokázání, že útoky dělostřelectva byly protiprávní, nelze zachovat původní rozsudek,“ citovala jeho vyjádření tehdy agentura Reuters.
„Osvobozením Gotoviny ztratil haagský tribunál svou veškerou důvěryhodnost,“ vyjádřil se v roce 2012 k novému verdiktu zástupce srbského premiéra Rasim Ljajič. „Je to ukázka selektivního práva a to je horší než žádné právo,“ dodal ještě.
Ante Gotovina má za sebou velmi pestrou minulost. Rodák z Pašmanu, 21 kilometru dlouhého ostrova u pobřeží Dalmácie, jižně od Zadaru, odešel na Západ už v sedmnácti letech. O dva roky později vstoupil do francouzské cizinecké legie. Stal se výsadkářem a prošel akcemi v afrických zemích: Čadu, Zairu a na Pobřeží slonoviny.
Jako vojenský instruktor působil také v středoamerické Guatemale a jihoamerické Kolumbii. Vojenský život potom vyměnil za kariéru osobního strážce velkopodnikatelů pochybného ražení. Nakonec sám skončil na opačné straně zákona. Za ozbrojenou loupež ho v roce 1986 poslal francouzský soud na pět let do vězení.
Po propuštění se vrátil do rodného Chorvatska, kde brzy na to vypukla válka se Srby. Chorvatský prezident Tudjman měl prý pro ostré hochy z emigrace slabost. Tak se bývalý legionář stal nejprve velitelem gardové brigády, pak i generálem a velitelem vojenské oblasti Split.
Ante Gotovina se oženil s tehdejší ředitelkou sekretariátu ministra obrany Gojka Šuška. Dunja byla plukovnicí chorvatské armády. Podle některých zpráv byla Gotovinova přítelkyně a později manželka klíčovou osobou v logistice a organizaci během války.
Uprostřed vojenských operací, těsně před operací „Bouře“, se Dunja a Ante Gotovina vzali. Svatbu měli 29. července 1995 a jejich svatebními svědky byli ministr obrany Gojko Šušak a chorvatský generál Ante Roso, Gotovinův velký přítel, s kterým se znal už z cizinecké legie z osmdesátých let. O dva roky později se Dunje a Antemu narodil syn, který dostal křestní jméno po otci. Spolu jsou dodnes.
Pro mnoho Chorvatů se generál s pověstí tvrďáka stal hrdinou. Zcela opačný názor na něj však měli nezávislí novináři a obránci lidských práv. Novináře generál rád prý neměl. Reportéry listu Feral Tribune údajně zmlátil, když se snažili vyfotografovat jeho luxusní vilu, ke které mu ženisté postavili silnici. Neměl rád ani obránce lidských práv, kteří mu vytýkali, že se při boji se Srby příliš nezabývá takovými drobnostmi, jako jsou Ženevské konvence.
Ante Gotovina byl pravou rukou prvního prezidenta Chorvatska Franja Tudjmana. Ten válku se Srby viděl nejen jako obranu chorvatské nezávislosti a územní jednoty, ale i jako historickou příležitost, jak se Srbů zbavit jednou provždy. Když chorvatské jednotky obsazovaly v bleskové ofenzívě „Bouře“ v srpnu 1995 srbská území, hnaly před sebou desetitisíce srbských civilistů. Jejich majetky uloupily, jejich domy pálily. Je však také nutno konstatovat, že ošklivé věci se v té době děly na obou stranách konfliktu.
V červnu 2001 Ante Gotovinu haagský mezinárodní tribunál obvinil z vražd, vyhánění, deportací a bezdůvodného ničení majetku. Generál se pak roky skrýval. V průběhu doby se objevovaly různé informace v médiích o tom, kde všude byl spatřen. Chorvatská vláda ale jeho stíhání údajně jen předstírala, neboť se velmi obávala reakcí veřejnosti, pokud by nechala oblíbeného generála opravdu zatknout. Nakonec byl Ante Gotovina zatčen španělskou policií v hotelu na Kanárských ostrovech v roce 2005. O necelých pět let později byl v Haagu odsouzen a v listopadu 2012 omilostněn.
Dnes si žije 69letý kontroverzní chorvatský generál ve výslužbě evidentně spokojeně. Na svůj věk vypadá dobře. Občas se objeví na veřejnosti. Účastní se oficiálních akcí. Například inaugurace prezidenta a vzpomínkových vojenských akcí. Většinou chorvatských spoluobčanů je stále uznáván či dokonce veleben jako národní hrdina.
Přátelí se s ním například trenér chorvatské fotbalové reprezentace Zlatko Dalič, který vlastní ve Varaždinu restauraci The Family.
Daličova restaurace se nachází v centru města, rozkládá se na třech podlažích a má asi 150 míst. Interiér restaurace je navržen jako jakési muzeum věnované historii chorvatského národního fotbalového týmu s mnoha vystavenými dresy, medailemi a dalšími upomínkovými předměty.
Danas nas je u restoranu posjetio general Ante Gotovina. Bila nam je iznimna čast ugostiti ga i veselimo se ponovnom susretu! #TheFamily #croatia #varazdin
Posted by The Family on Wednesday, March 26, 2025
Zlatko Dalič se setkáním s Gotovinou pochlubil nedávno na oficiálním facebookovém profilu své restaurace. „Dnes nás v restauraci navštívil generál Ante Gotovina. Bylo nám mimořádnou ctí ho hostit a těšíme se na další setkání,“ bylo oznámeno na webových stránkách restaurace pod snímkem, na kterém je kouč chorvatského národního týmu Zlatko Dalič s generálem ve výslužbě.
Se svěřenci chorvatského trenéra, který už vede národní tým Chorvatska osm let a získal s ním druhé a třetí místo na Mistrovství světa, se už 9.června střetne na chorvatské půdě česká fotbalová reprezentace v kvalifikaci o postup na světový šampionát 2026.
Další zdroje:
