Opustí Baník? Přestoupí do Slavie? Útočník Erik Prekop se na toto téma raději příliš nevyjadřuje

Je přestup slovenského útočníka do pražské Slavie reálný? A pomohl by jí vůbec? Má na to, aby byl pro Slavii přínosem? Aby se uplatnil v jejím kádru a hrál Ligu mistrů?

Ostravskému Baníku, kterému se daří momentálně více v Evropě než v domácí lize, pomohl k postupu do play off Konferenční ligy. Od účasti v základní fázi soutěže ji dělí dvojutkání se slovinským klubem Celje. Erik Prekop má na začátku sezony velmi slušnou formu. Když nastoupí, odehraje většinou celé utkání. A to není u hrotového útočníka zdaleka běžné. Svědčí to o jeho výborné kondici. Baníku svým výkonem pomohl také ve Vídni. Ukázal sebevědomí, když se postavil k pokutovému kopu a s jistotu ho proměnil. Po utkání se také vyjádřil na téma údajného zájmu pražské Slavie o jeho služby. Tedy spíše nevyjádřil. Ale i to o něčem svědčí. Erik Prekop totiž dle iSport.cz rozhodně nevyloučil, že by mohl do Edenu přestoupit.

„Popravdě to moc nečtu, i když se to k vám vždycky nějak dostane. Se mnou nikdo nemluvil, takže mi nemělo co zamotat hlavu. Víte sami, že takových oťukávaček už bylo na milion hráčů, takže k tomu nemám co říct,“ usmíval se Prekop po postupovém utkání ve Vídni. „Samozřejmě to potěší, Slavia je velký klub. Rád bych vám klidně víc řekl, ale fakt nevím nic,“ dodal ještě neurčitě.

Pro Baník je Erik Prekop v současnosti moc důležitým hráčem. Nejen herně jak útočník, ale také jako lídr mužstva. Nejen na hřišti, ale i v kabině. Jeho odchod by byl pro ostravský klub velikým oslabením. Může se to stát? Ve fotbale je možné všechno. Staly se už méně očekávané přestupy. Pražská Slavia má v útoku problémy. Konkurence mezi útočníky nebyla na potřebné úrovni už v době, kdy byl Tomáš Chorý zdravý. Poté, co vyfasoval šestizápasový trest, se situace ještě zhoršila. Slavii zbyl jediný typický hrotový útočník, Mojmír Chytil, který se ale s formou v poslední době příliš nepotkával.

Kdo je vlastně Erik Prekop? Pojďme se nejprve podívat na jeho kariéru. Je plná „zákrut“. Vzestupů a pádů.

Erik Prekop pochází z Trenčianské Turné, obce u Trenčína. Je odchovanec prvoligového fotbalového klubu AS Trenčín. Pod hradem Matúše Čáka v sezóně 2016/17 zažil v krátké době velkou radost a neuvěřitelné zklamání. Byl fotbalistou, o jehož talentu se vědělo. Před jedním z tréninků byl tehdy ohledně možné nominace kontaktován členem realizačního týmu slovenské reprezentace U21. Není bez zajímavosti, že slovenskou jednadvacítku v té době vedl současný trenér Baníku Pavel Hapal. K nominaci však nakonec nedošlo. Přišel nečekaný zvrat. Z AS Trenčín totiž mladík povinně zamířil do třetiligové Nemšové. Místo reprezentačního kempu tak absolvoval „sešup“ mezi amatérské fotbalisty.

Erik Prekop je svůj. Umí se ozvat. Nebylo to poprvé, co se nepohodl s trenéry. Jeden z nich si na něj prý „zasednul“ a chtěl se ho zbavit. Poslat už v šestnácti letech z juniorského týmu Trenčína na hostování do seniorské páté slovenské ligy, což ale Erik Prekop odmítl.

„Řekl jsem mu, že si nemyslím, že jsem ten, kdo by měl odejít. Povýšeně mi řekl, že druhý den hrajeme zápas, takže byl zvědavý, co budu dělat. Dal mě na levého obránce, i když jsem byl vždycky útočník. Hrál jsem jako o o život. Dal jsem gól a nakonec jsem se v týmu udržel,“ vzpomínal pro tvnoviny.sk. Prý věděl, že v mužstvu jsou mnohem horší fotbalisté. Byl to první zlomový okamžik v jeho kariéře.

Osud však tomu chtěl, aby se jejich cesty brzy znovu zkřížily. „Přesunul jsem se do kategorie U19, kam přišel stejný trenér. Když viděl, že se ve mně zmýlil, přiznal svou chybu a omluvil se mi. Pod jeho vedením jsme se stali mistry Slovenska, byl jsem dokonce kapitánem a nejlepším střelcem týmu,“ říkal k tomu později pro stejný web.

Po skončení juniorské kategorie s ním mateřský Trenčín podepsal první profesionální smlouvu. Ligový tým tehdy podruhé v řadě vyhrál mistrovský titul a byl „nabitý“ mnoha cizinci. Erik Prekop dokonce nastoupil v úvodu sezony 2016/17 v předkole Ligy mistrů proti NK Olimpija Ljubljana a Legii Varšava a následně v kvalifikaci Evropské ligy s Rapidem Vídeň. V konkurenci zahraničních fotbalistů, kteří byli v Trenčíně preferováni, byl ale poté nečekaně „odvelen“ na už zmíněné hostování do třetiligové Nemšové, která byla farmou trenčínského klubu.

Pro klubový web FC Hradec Králové k tomu po letech uvedl: „Najednou jsem opustil komfort, ve kterém jsem do té doby vyrůstal. Nevěděl jsem, co mě čeká. To byl moment, který mě probudil. Šel jsem do Nemšové, do třetí ligy, kam jsem za žádnou cenu nechtěl. Ani jsem to doma neřekl rodičům…

„Ale skončil jsem tam a otevřel oči. Ten kolektiv byl neskutečný, do té doby jsem nic takového nezažil. V Trenčíně byly skupinky různých národností, v Nemšové kluci z vesnice, kteří hráli fotbal, protože je baví. Fotbalově mi to prospělo jen v tom, že jsem pravidelně hrál mužskou soutěž, která mě zocelila. To bylo asi jediné.“

Před ročníkem 2017/18 se posunul z Nemšové o soutěž výš. Odešel na další hostování. Tentokrát do bratislavského Interu, tehdejšího nováčka druhé ligy. Během sezony ve 23 duelech osmkrát skóroval a stal se nejlepším střelcem týmu. V červenci 2018 v rámci druhé ligy, a Bratislavy, změnil opět angažmá a znovu formou hostování posílil nováčka z Petržalky. Celkem si v ročníku 2018/19 připsal 26 startů v druhé lize a dal v nich 12 gólů, čímž se, stejně jako v Interu, stal nejlepším střelcem týmu Petržalky.

Vrátil se do domovského Trenčína. V týmu ale bylo mnoho cizinců. Velkou šanci nedostal. Došla mu trpělivost a v červnu 2019 ho po skončení smlouvy definitivně opustil. Odešel zadarmo do Česka. Upsal se jako volný hráč klubu FC Hradec Králové, hrajícímu tehdy druhou nejvyšší soutěž. Vyhlédl si ho trenér Zdenko Frťala, rodák z Nitry. Slovák, působící dlouho jako hráč a trenér v českých klubech.

Tím začala Prekopova „česká cesta“. V Hradci se mu pod krajanem dařilo slušně. Během první sezony nastoupil k 25 druholigovým utkáním, v nichž vstřelil 6 branek. „Votroci“ si vybojovali postup do první ligy. O trenéru Frťalovi mluví i po letech v tom nejlepším: „Dodnes máme dobrý vztah. Nevoláme si nijak pravidelně, ale jednou dvakrát za rok si popovídáme. Jako člověk mi je blízký a vděčím mu za hodně. Nebýt jeho, asi bych v Česku nebyl,“ říkal v nedávném rozhovoru pro Footbalclub.cz.

Zato pod Miroslavem Koubkem, současným koučem plzeňské Viktorie, který vystřídal Frťalu, mu „pšenka nekvetla“. Do oka si moc nepadli. Sice nastoupil do 25 ligových utkání, ale často jen střídal a sezonu uzavřel bez vstřelené branky. Koubek sázel na jiné fotbalisty a odlišný herní styl než trenér Frťala. Důvěru od něj necítil. Vyžádal si proto přestup a na konci srpna 2022 se přesunul do Bohemians Praha. Ve vršovickém Ďolíčku si rychle získal místo v základní sestavě a stal se oporou týmu. V první sezoně stihl 31 utkání a 5 branek. V druhé o jedno utkání a tři góly více.

V Bohemians pod trenérem Jaroslavem Veselým opět ožil. Prožil tu dvě diametrálně odlišná období. Nejprve skvělou sezonu a naprosto šokující postup s malým pražským klubem do evropského poháru, kde však měla Bohemka smůlu, neboť narazila v předkole Konferenční ligy na výborné norské mužstvo FK Bodø/Glimt. Oba zápasy skončily ve prospěch norského klubu. Doma zvítězili Norové 3:0, v Praze pak zápas skončil 2:4. A pak přišlo v další sezoně vystřízlivění z úspěchu a pro Bohemians obvyklejší záchranářské práce.

Eriku Prekopovi se individuálně po celou dobu v pražských Bohemians dařilo. Před EUREM 2024 se proto dostal do širší nominace slovenského národního týmu. Do Německa ale nakonec s reprezentací neodcestoval. Prahu poté vyměnil za rázovitou Ostravu. Dostal nabídku od ambicióznějšího klubu - ostravského Baníku, který už vedl trenér Pavel Hapal, s kterým se měl už kdysi potkat ve slovenské reprezentaci U21.

V úvodu minulé sezony byl útočníkem Baníku s nejlepší formou. Herní i střeleckou. Posadil konkurenty na lavičku. Trefil se proti Urartu, Kodani i Liberci. V Karviné ale obdržel červenou kartu a zadělal spoluhráčům na problém. Od té doby se v utkání už jen bránili a nakonec byli v malém slezském derby rádi aspoň za bod. Stopku vyfasoval ale pouze na dvě utkání. Po zbytek sezony už takřka „neslezl ze hřiště“. Vypracoval se v osobnost týmu. Takřka „neslezl ze hřiště“. Patřil mezi klíčové muže Hapalovy úspěšné základní sestavy.

Prožil nejlepší sezonu v kariéře. Nastoupil do 32 ligových utkání, v kterých vstřelil 8 branek a u dvou asistoval. Má průměr více než 75 odehraných minut na zápas, což je u středního útočníka vysoké číslo. Kromě zmíněné červené karty vyfasoval v celém průběhu ligové sezony už jen tři žluté, z čehož je zřejmé, že se z pochybení v úvodu ročníku poučil a v ostrých soubojích s obranami soupeřů dokázal už udržet nervy na uzdě. Další 4 zápasy, bez vstřeleného gólu, přidal v národním MOL Cupu. Čtyři utkání, a v nich 2 góly, si připsal na konto také v Konferenční lize. Odehrál tak v sezoně 2024/25 na hrotu ostravského útoku velmi slušnou porci 40 utkání.

Do Baníku ho to prý táhlo už dříve, když byl v Trenčíně a pak v Hradci Králové. Kontakt s tehdejším sportovním šéfem Aloisem Grussmannem prý proběhl, když byl v hradeckém angažmá, ale vyšlo to až mnohem později, když už byl sportovním šéfem Luděk Mikloško a trenérem Pavel Hapal, jenž sleduje Erika Prekopa už od juniorských let. Vyhovuje mu, že z Ostravy je to blízko na Slovensko a je tu silná fanouškovská základna. Má rád, když má fanoušky „v zádech“. Ti jsou svérázní, nároční, ale spravedliví. Na nic si nehrají, co na srdci, to na jazyku. Buď vás milují, nebo nenávidí. Baník mocně podporují.

Sám říká, že jeho hra se po příchodu do Ostravy změnila. Současný Baník má na české poměry kvalitní kádr. Má tu spoluhráče, kteří mají myšlenku i techniku. V minulých klubech nebyla kvalita kádru taková a přechod do útoku stál i na něm. V Bohemians měl úloh víc, když hrával na hrotu, ale i na podhrotu. Buď vytvářel šance, nebo přečíslení. V Baníku se může soustředit jen na to, co se od hrotového útočníka očekává. Dostávat se do šancí, být v dobrých prostorech, atakovat obránce, vyhrávat souboje, prodlužovat hlavičky, střílet góly. Pro současnou hru Baníku je nepostradatelný a těžko nahraditelný.

Nikdy nehrál v národním týmu ani v mládežnických výběrech. Až v 27 letech se mu konečně splnil jeden velký sen: první reprezentační start. Obdržel pozvánku do slovenského národního týmu. Italský trenér Francesco Calzona ho nominoval pro červnové přípravné zápasy s Řeckem a Izraelem. Erik Prekop si odbyl reprezentační debut v duelu s Řeckem.

V civilu je pohodář. Většinu volného času tráví se svým pse, maďarským ohařem, v přírodě. Chodí do lesů a parků. Velmi rád do Černého lesa. Kvůli psovi, který dříve s bývalou přítelkyní závodil, si prý také pořídil kolo, aby mu pohyb, a dřívější závody, alespoň nějak vynahradil. Mezi jeho záliby patří také muzika. A to nejen v pasivní formě. Hraje řadu let na heligonku. Občas i při oslavách nebo svatbách přátel. V poslední době přidal též kytaru, na kterou prý zahrál už několikrát i spoluhráčům z Baníku.

Na hřišti dovede občas také trochu provokovat. Jak v jednom z rozhovorů přiznal: „Dělám to účelově, před zápasem si vytipuji pár hráčů, kteří jsou mi nesympatičtí, jsou trochu náchylní, že když se s nimi někdo takhle baví, dají se vykolejit. Je to kvůli tomu, abych pomohl mužstvo strhnout, možná někoho vyprovokovat, aby třeba dostal kartu. Pak se soustředí na jiné věci a mě to prospívá. Tím se dostanu do zápasu, a když proti mně hrají tvrději, tak to mám radši,“ říkal až překvapivě otevřeně.

185 cm vysoký Erik Prekop není žádný velký technik, ani typický ostrostřelec. Je to výrazně soubojový útočník. Rány rozdává i přijímá. Úspěšnost v osobních soubojích, ať už zády k brance, nebo čelem k ní, je pravděpodobně jeho nejsilnější stránkou. Je pracovitý. Má velký fyzický fond. Dokáže být velmi nepříjemný pro obrany, umí je donutit k chybám, získávat míče, z čehož často těží jeho spoluhráči Šín, Kohút, Rigo, Boula a další.

Erik Prekop je svým způsobem takový „ostravský Jan Kuchta“. Prostě velmi důrazný, běhavý hráč. „Nechutný“ pro obránce, pracovitý, užitečný pro svůj tým, soubojový útočník podobného typu jako jeho pražský soupeř. Také trochu „provokatér“. Prekop je výraznou osobností současného Baníku nejen na hřišti, ale i v kabině. Je bojovníkem, lídrem, hecířem. V duelech proti Legii i Austrii byl asi nejlepším hráčem Baníku. Neúnavně bojoval, běhal po celý zápas.

I proto ho má nejspíš v hledáčku trenér pražské Slavie Jindřich Trpišovský, i když by se mnohým mohlo zdát, že v případě Prekopa „na Slávii je to fotbalově málo“. Kouč má ale podobné typu hráčů rád. Vzpomeňme, jak moc si svého času potrpěl na Jana Kuchtu. Chtěl ho zpět, i když se vracel z ruského angažmá. Nakonec mu ho „vyfoukla“ Sparta.

Trpišovský je navíc znám tím, že si potrpí na široký kádr a všechny posty by měl nejraději nikoliv zdvojené , ale ztrojené. V současném útoku Slavie však větší konkurence chybí. Zatím hraje pouze jednou týdně Chance ligu, ale od poloviny září se to diametrálně změní. Slavia bude hrát také základní fázi Ligy mistrů a půjde od zápasu k zápasu. Slávisté určitě nepřehrají velké soupeře svoji herní kvalitou a technickou vyspělostí. Budou muset vsadit zejména na taktickou disciplínu, nadstandardní běžecké výkony a velký důraz v osobních soubojích. Tato utkání budou proto pro Pražany fyzicky velmi náročná. Asi proto by slávistický kouč Erika Prekopa ve svém týmu rád měl.

V Baníku je prý spokojený. Před rokem byla, dle známého fotbalového portálu, jeho tržní hodnota zhruba 400 tisíc eur. Do Baníku ale přestupoval z pražských Bohemians za vyšší částku. Údajně (dle stejného zdroje) 480 tisíc eur. Tedy zhruba 12 milionů korun. Po sezoně v Baníku už jeho cena stoupla na zhruba 700 tisíc eur. Tedy 17,5 mil. Kč. To je ale jen teorie „na papíře“. Praxe je vždy o aktuální poptávce. Pokud by měl slovenský útočník odejít z Baníku do pražské Slavie, ostravský klub by si řekl určitě o výrazně vyšší částku.

Smlouvu v Ostravě má do léta 2027. Baník údajně první dotazy z Edenu na téma možného přestupu už odmítl. Vedení ostravského klubu si je určitě vědomo faktu, jak důležitým článkem sestavy je v současnosti pro Baník slovenský útočník. Souhlasem k odchodu do Edenu by si také těžce popudilo své fanoušky. Jeden důležitý fotbalista - Brazilec Ewerton - už Ostravu v posledních týdnech opustil, když přestoupil do Egypta. Baník by spíše potřeboval kádr posílit, nikoliv oslabit odchodem dalšího klíčového hráče ofenzivy.

To vše hovoří proti odchodu Erika Prekopa do pražské Slavie. Přesto to nemusí být tak jednoznačné, jak to nyní vypadá. Sám fotbalista se na téma přestupu nijak jasně nevyjadřuje. V Ostravě se mu líbí, v rozhovorech mluví o výborné partě v týmu, o vztahu k fanouškům Baníku… Posun do českého velkoklubu, který bude hrát Ligu mistrů, k tomu jistě výrazně lepší finanční podmínky, to ale musí být také velké lákadlo. Pro takové zápasy, jakými jsou ty v Lize mistrů, se fotbal hraje. Slyšet na trávníku slavnou znělku, zahrát si aspoň jednou takovou soutěž, to je sen většiny profesionálních fotbalistů.

Proto také od Erika Prekopa nyní neslyšíme kategorické NE. Není divu. Kdyby se nyní jednoznačně vyjádřil a situace se za pár dní či týdnů „zvrtla“ tak, že by do Slavie nakonec skutečně zamířil, mohl by svých slov litovat. Z nedávné minulosti známe různá mediální vyjádření některých fotbalistů, kterými si pěkně do budoucna „zavařili“.

Jak to celé dopadne? Faktorů, které hrají roli, může být více. Prvním je, zda Slavia uspěje v nějakém jiném jednání a přivede do klubu jiného hrotového útočníka. Možnosti jsou kupodivu omezené, i když může teoreticky vybírat z celého světa a finance také má. Dříve vyhlédnutý olomoucký Jan Kliment je zraněný a na jeho brzký návrat to nevypadá. Navíc je mu 31 let a není jisté, že se do dřívější formy dostane.

Posila ze zahraničí je pro útok problematickou záležitostí. Kvalitnější útočníci bývají drazí. Začlenění do týmu trvá déle. Riziko, že se to nepovede, je poměrně značné. Je krajně nejisté, zda se zahraniční útočník chytne a jak dlouho mu bude aklimatizace trvat. To je zřejmé třeba i na posilách pražské Sparty. Vidíme, jak dlouho to trvá, než se Albion Rrahmani a Ermal Krasniqi rozkoukají a začnou plnit to, pro co je Sparta angažovala. Než si zvyknou na vyšší tempo hry a „soubojovost“ v české lize.

Nejčerstvějším příkladem je 21 letý Kevin-Prince Milla, urostlý, 190 centimetrů vysoký Kamerunec, který přestoupil před pár dny na Letnou z Dukly jako náhrada za Victora Olatunjiho. Potenciál jistě má, avšak - jak ukázalo čtvrteční pohárové utkání v Arménii - také zjevné herní i kondiční rezervy. Bude mu nejspíš déle trvat, než se na potřebnou úroveň dostane.

Požadavky trenéra Trpišovského na hru hrotového útočníka jsou navíc poměrně specifické. Vyžaduje silnou aktivitu, pressing, naběhané kilometry. I proto už za jeho éry nejeden kvalitní útočník v Edenu neuspěl. Stačí vzpomenout na Chorvata Petara Musu, dnes pořád teprve 27 letého. Rozený zakončovatel, o kterém slávistický trenér nejdříve „básnil“ jako o útočníkovi, skvělém střelci, jakého ještě nevedl, se v Trpišovského běhavém systému neuplatnil. Po několika hostováních z Prahy nakonec zamířil do Portugalska. Prosadil se ve slavné lisabonské Benfice, kde si zahrál i Ligu mistrů. Dnes „válí“ MLS za FC Dallas a stále mu to střílí. V minulé sezoně v 30 zápasech 16 gólů. V probíhající zatím v 22 utkáních 13 branek.

To Erik Prekop by požadavky trenéra splňoval. S adaptací by určitě neměl problém. V Praze už ostatně působil. Jen o dvě vršovické tramvajové zastávky dál. Hráče Slavie dobře velmi zná. Hraje tu i jeho krajan a spoluhráč z národního týmu Ivan Schranz, s kterým se potkal na hřišti i při svém reprezentačním debutu v Řecku. Po této stránce by to tedy neměl být problém.

Finančně Slavia problém také určitě nemá. Vydělala přestupy Antonína Kinského a Malicka Dioufa do Premier League obrovské finanční prostředky. Kolem jedné miliardy korun. Další stovky milionů bude inkasovat za účast v základní fázi Ligy mistrů. Dokázala by jistě, v případě enormního zájmu, „přitlačit na pilu“ a uspokojit požadavky majitele Baníku Václava Brabce, který je jinak se slávistickým šéfem Jaroslavem Tvrdíkem v přátelských vztazích. Ostatně na trase Baník - Slavia v nedávné minulosti už k několika přestupům došlo.

Roli určitě může hrát další působení Baníku v Evropě. Nejspíš se také čeká, zda se mu podaří postoupit přes slovinské Celje do základní fáze Konferenční ligy. To ale nebude „procházka růžovým sadem“.

Nejbližší dny, případně týdny, nám řeknou více, zda Erik Prekop přestoupí do Slavie, anebo se pražský klub zařídí jinak. Posilu do útoku potřebuje.

Další zdroje: webové stránky FC Baník Ostrava a FC Hradec Králové, statistiky Livesport a CS Fotbal, porta Footbalclub.cz