Článek
Záležitost, o které se už delší dobu spekulovalo, se údajně stává realitou. Dle informace portálu infotbal.cz se prý sportovní ředitel SK Slavia Praha Jiří Bílek rozhodl přijmout novou výzvu. Od 1. ledna 2026 se stane sportovním ředitelem prvoligového FK Pardubice. Klubu, který má s novým majitelem větší ambice.
Jiří Bílek je synovcem sparťanské legendy Michala Bílka (60). Dnes 42letý Jiří je také, jako jeho strýc, odchovancem pražské Sparty, kde se však v seniorském ligovém týmu neuplatnil. Po hostování v Neratovicích v létě 2003 přestoupil do Blšan, kde v nejvyšší soutěži debutoval. V únoru 2006 podepsal smlouvu s libereckým Slovanem. S tím získal na konci téže sezóny mistrovský titul.
V lednu 2009 zamířil do německého 1. FC Kaiserslautern. V klubu, který předtím proslavili jeho čeští předchůdci Miroslav Kadlec a Pavel Kuka, kteří s ním získali dokonce bundesligový titul, zažil horší i lepší časy. Hrál tu však převážně 2.Bundesligu, kterou v ročníku 2009/10 dokonce vyhrál.
V létě 2011 o něj projevily zájem kluby z Championship, druhé nejvyšší anglické soutěže - Ipswich Town a Birmingham City. Ani jeden přestup nakonec nevyšel a Jiří Bílek v lednu 2012 odešel do polské Zaglebie Lublin.
Po dvou letech v Polsku podepsal v létě 2014 dvouletou smlouvu s opcí s pražskou Slavií. Bylo to v době, kdy klub pod problematickými majiteli neprožíval zrovna šťastnou etapu svého působení. Ekonomicky ani sportovně. Po sezoně, kdy sešívaní jen o bod unikli hrozbě sestupu, se stal Bílek kapitánem týmu a dovedl jej na 11. místo. Pomohl k tomu také třemi góly.
Pražskou Slavii převzali v roce 2015 (s výrazným přispěním pánů Tvrdíka a Šimáně), čínští majitelé. To znamenalo postupný příliv nových, kvalitnějších hráčů do klubu. Jiří Bílek zůstal kapitánem. Nová éra červenobílých začala pátým místem v lize. Na konci sezóny 2016/17 Bílek zvedl nad hlavu mistrovský pohár, ale ze základní sestavy už se vytratil. V novém ročníku nastupoval pouze do pohárových zápasů.
Po podzimu 2017 se rozhodl v 34 letech ukončit hráčskou kariéru. V české nejvyšší soutěži má dle portálu Chanceliga.cz tento účet: 219 utkání, 12 gólů, 8 asistencí, 32 žlutých karet a 3 červené. Do seniorské reprezentace se nikdy neprobojoval, nastoupil v sedmi zápasech za české reprezentace U20 a U21.
Po ukončení hráčské kariéry plynule přešel do práce v managementu Slavie. Stal se nejdříve asistentem tehdejšího sportovního ředitele Jana Nezmara, od něhož tuto roli v roce 2020 převzal. Nezmar, dnešní generální ředitel libereckého Slovanu, pražskou Slavii, po neshodách ohledně dalšího směřování klubu, na vlastní žádost opustil.
Za dobu Bílkova působení ve funkci šéfa sportovního úseku získala Slavia tři mistrovské tituly, dva domácí poháry, dvakrát hrála čtvrtfinále evropské soutěže a dvakrát se podívala do nejprestižnější fotbalové soutěže světa, Ligy mistrů UEFA.
Bílkovo funkcionářské působení má však také jeden „škraloup“. V září 2022 s ním Etická komise Fotbalové asociace ČR zahájila disciplinární řízení v souvislosti s podezřením z ovlivňování utkání České fotbalové ligy při zápasech rezervního týmu pražské Slavie.
Dle tehdejších informací médií Etická komise FAČR zakázala Jiřímu Bílkovi činnost na 10 měsíců kvůli narušení regulérnosti třetiligového duelu B-týmu Pražanů s Benešovem v září 2019. Komise také v komuniké tehdy oznámila, že Bílek musí navíc zaplatit pokutu 30 tisíc korun, samotný vršovický klub pak 250 tisíc.
Bílek měl ve Slavii předtím, než po Janu Nezmarovi převzal roli sportovního ředitele, na starosti třetiligové „béčko“. Podle komise se dopustil disciplinárního přečinu tím, že podpořil někdejšího funkcionáře Vyšehradu Romana Rogoze v ovlivnění regulérnosti utkání slávistického B-týmu v Benešově.
Potrestaní se však odvolali. Odvolací komise FAČR v květnu 2023 rozhodnutí Etické komise zrušila a vrátila jí věc k novému projednání. V listopadu 2024 pak, dle informací v médiích, Odvolací komise FAČR zrušila desetiměsíční trest pro slávistického sportovního ředitele Jiřího Bílka.
Etická komise o pár dní později, dle stejného zdroje, ve věci disciplinárního řízení vedeného se Slavií Praha, rozhodla, že se disciplinární řízení dle Disciplinárního řádu FAČR zastavuje, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které bylo disciplinární řízení vedeno.
Zastavení řízení se tehdy týkalo i osoby ex-slávistického sportovního ředitele Nezmara, o němž se v souvislosti s kauzou Romana Berbra objevily spekulace, že se údajně mohl pokusit ovlivňovat rozhodčí. Sám Nezmar v minulosti v médiích přiznal, že „se pohyboval v šedé zóně, ve které se v českém fotbale funguje.“ Výkony rozhodčích se prý ovlivňovat nikdy nesnažil. „To by byla jasná červená. A na ni já jsem opravdu nikdy nejel,“ řekl k záležitosti tehdy také Nezmar.
Bílkův současný odchod ze Slavie není až tak velkým překvapením. O jisté názorové disharmonii mezi ním a trenerém Trpišovským se v kuloárech mluví již poměrně dlouho. Před časem se také šuškalo o zájmu polských klubů o Bílkovy manažerské služby.
Jiří Bílek to ve Slavii nejspíš neměl zrovna jednoduché. Do role asistenta a posléze sportovního ředitele se přesunul přímo z pozice aktivního profesionálního hráče. Bez zkušeností. Byla to jeho první funkcionářská štace. Učil se „řemeslo“ za pochodu. Přebíral od zkušenějších tehdejší zvyklosti, jak se fotbal v Česku „dělá“. Dobré a nejspíš i ty špatné.
V hierarchii klubu by měl být jako sportovní ředitel teoreticky výše než hlavní trenér slávistického „áčka“ Jindřich Trpišovský. Je však veřejným tajemstvím, že tento trenér má v Edenu velké slovo, které převyšuje běžné kompetence trenéra. Když něco chce, po něčem či někom touží, prosadí si u šéfa klubu Jaroslava Tvrdíka a majitele Pavla Tykače své.
Za prací Trpišovského stojí velké úspěchy Slavie posledních let. Mistrovské tituly. Vítězství v národním poháru. Pohárové postupy v Evropě. I když se občas něco také nepovedlo, mistrovských titulů mohlo být možná o jeden či dva více, faktem je, že Slavia byla pod Trpišovským v české lize vždy nejhůře druhá. Co by za to v jiných „hubených“ letech dala…
Jindřich Trpišovský je nejúspěšnějším koučem novodobé slávistické historie. I když kritici, včetně autora tohoto článku, v poslední době často upozorňují na skutečnost, že trenér už výrazně ustoupil ze své dřívější filozofie náročného „tempo fotbalu“ a současná „zjednodušená“ hra jeho mužstva má k fotbalové evropské kombinační „moderně“ poměrně dost daleko.
Výsledky jednoznačně mluví ve prospěch trenéra. Pražská Slavia je, po malé podzimní krizi, opět bezkonkurenčně na čele prvoligové tabulky. Co na tom, že jí v tom svými tragickými výkony a špatnými výsledky nečekaně vydatně pomáhá (ne)konkurenční Sparta. Sešívaní jsou zase první a trenér Trpišovský je tak opět logicky „na koni“.
Už delší dobu se v kuloárech proslýchá, že v útrobách vršovického stadionu nebyli v poslední době v otázce posilování kádru zdaleka všichni názorově jednotní. Trenér má však navrch. A tak do Edenu přišel například, „v hodině dvanácté“ na konci srpna, slovenský útočník Erik Prekop, po kterém trenér (při Chorého trestu) se svým realizačním týmem mocně zatoužil.
„Erika jsme sledovali opravdu dlouho, patřil mezi naše vysněné posily. Jeho typologie dokonale zapadá do našeho způsobu hry a věřím, že nám okamžitě dodá kvalitu i energii. Je to hráč, kterého jsme si skutečně přáli a jsem nesmírně rád, že nám ho vedení dokázalo přivést. Společně s Muhammedem Chamem budou posilami, které nám pomohou zvládat cíle a náročnost letošní sezony,“ řekl trenér Jindřich Trpišovský 2.září na klubovém webu Slavie.
Zatím se tak zdaleka nestalo. Erik Prekop hraje velmi málo. Je za Chorým a Chytilem až hroťákem číslo tři. Regulérní soutěžní gól ještě v sešívaném dresu nevstřelil.
Ve Slavii to v létě evidentně „zaskřípalo“. Nevyšly jí totiž ani další letní přestupy. Například Japonec Daiki Hashioka je dalším kandidátem na titul „omyl roku“. Slovák Dominik Javorček se zase hned nešťastně zranil.
Fotbalově zdatný Rakušan Muhammed Cham „nechápe“, do jakého stylu fotbalu to vlastně přišel. Proč ho sem angažovali, když chtějí hrát úplně jinak než je zvyklý a pořádnou šanci od začátku utkání mu nedají.
Youssoupha Mbodji, zakoupený také na poslední chvíli z Jihlavy, kde odehrál pouhých šest utkání, sice sem tam hraje, ale slovem „posila“, bych ho zatím také nenazval. Potenciál má. Značné nedostatky ve své hře však také.
Trenér Trpišovský se tedy zase spoléhá na své oblíbené „koně“, tedy Staňka, Bořila, Chorého, Provoda, Holeše, Zimu a další. I když hra často není zrovna oku lahodící, pražská Slavia opět vede s pěkným náskokem Chance ligu. Zdá se, že míří za dalším titulem.
Jindřich Trpišovský je opět „king“. Mluví se dokonce o tom, že (dočasně?) převezme - vedle práce ve Slavii - také souběžně český národní tým. Na baráž, dejme tomu, ještě ano. Ale, co dál? Jak by to časově zvládal, kdyby reprezentace skutečně postoupila na MS 2026, toť otázka. Světový šampionát si v takovém případě jistě nebude chtít nechat ujít a ten termínově zasahuje do příprav na novou sezonu, v které by Slavia měla hrát znovu Ligu mistrů.
Sportovní ředitel Bílek v Edenu Trpišovskému a spol. vyklízí pozici. Přesouvá se do Pardubic. Má se tam prý stát sportovním ředitelem a také významným členem představenstva, který bude přímo odpovědný majiteli, českému miliardáři Karlu Pražákovi, v rámci řízení celé organizace.
V Pardubicích bude mít tedy to, co mu (pravděpodobně) ve Slavii scházelo. Kompetence, vliv, důležité slovo při tvorbě týmu. Čeká ho tam jistě velmi zajímavá výzva. Jeho úkolem by mělo být, dostat FK Pardubice mezi nejlepších šest klubů české nejvyšší soutěže.
Jaký bude mít Bílkův odchod vliv na pražskou Slavii?
Toť otázka. Bílkovi se zjevně nepovedlo v souboji s Jindřichem Trpišovským prosadit. Trenér byl, se svým velkým vlivem na management a majitele, na něj asi příliš „těžká váha“.
Je však otázkou, zda někdo takový vůbec do Slavie může přijít. Připustil by to Jindřich Trpišovský? Těžko. Vždyť i s Janem Nezmarem, s kterým byl od Liberce ve velmi přátelských vztazích, se nerozešel příliš v dobrém. Nevyhovovalo mu, že mu Nezmar „staví mantinely“ a zasahuje do kádru. Brzdí jeho rozhazovačnost. Neschvaluje některá jeho přání.
Mnozí lidé, jako autor tohoto článku, mají už dlouho pocit, že trenérovi, po odchodu sportovního ředitele Nezmara, v klubu dlouhodobě chybí opravdová, silná odborná oponentura. Osobnost, která fotbalu rozumí a má slovo a respekt také u managementu.
Absence odborného oponenta a spolutvůrce týmu je citelně znát zejména v přestupní politice. Trenér touží mít na každý post větší počet hráčů, které však poté mnohdy ani nevyužívá. Trvá na příchodech některých fotbalistů už ve středním věku, kteří se však posléze ukazují jako nepotřební a po čase zase odcházejí, aniž by se v Edenu „ohřáli“. Někteří mladí hráči zase z klubu odcházejí, aniž by dostali větší šanci. Následně se dnes prosazují jinde (Beran, Rigo, Hellebrand a další).
Trpišovskému chybí sportovní ředitel, který by ho do jisté míry, v dobrém slova smyslu, korigoval. Jiří Bílek se takovým oponentem (pohledem zvenku) nestal, i když se o to možná velmi snažil. Z klubu nyní odchází, aby se v Pardubicích postavil na „vlastní nohy“ a ukázal, že je schopným manažerem, který v rámci tamních možností dokáže postavit na české ligové poměry konkurenceschopný tým. Myslím, že dělá dobře. Ve Slavii by byl vždy pouze „ve stínu“ Jindřicha Trpišovského.
Jak Slavia vyřeší Bílkův odchod?
To zatím není známo. Příchod výrazné „persony“ zvenčí neočekávám. Pokud se však na Bílkovu pozici přesune někdo z dalších bývalých svěřenců trenéra Trpišovského (Přemysl Kovář, Stanislav Tecl, Jan Bořil), těžko lze očekávat, že se něco podstatného změní a trenér snad získá názorového zdatného odborného oponenta. A to je škoda. Škoda, že si to majitel, management a samotný trenér neuvědomují. Anebo snad ano?
Další zdroje: web infotbal.cz, web Chanceliga.cz, web SK Slavia Praha
