Článek
„Cenu jsem vyhajpoval vysoko a myslel jsem si, že ji nikdo nebude akceptovat.“ Nakonec podmínky splnil Olympique Lyon. Pochválil se v médiích plzeňský šéf Adolf Šádek. Ale je tomu skutečně tak? Na přestup plzeňského ofenzivního fotbalisty mohou existovat různé názory a úhly pohledu. Pojďme si je detailněji přiblížit.
Plzeňský odchovanec Pavel Šulc učinil v posledních dvou sezonách velký výkonnostní skok. Překonal problémy, které ho v minulosti provázely, a stal se oporou týmu. Pomohlo mu k tomu hostování v Jablonci, z kterého se vrátil jako jiný hráč. Daleko sebevědomější a komplexnější. V koncovce klidnější a důraznější. V jabloneckém klubu v sezóně 2022/23 odehrál 34 soutěžních utkání, vstřelil 5 branek, na další 4 přihrál a pětkrát se stal hráčem utkání. Jablonci svými výkony pomohl k záchraně v nejvyšší soutěži.
Po návratu odehrál ve dvou sezonách v dresu plzeňské Viktorie celkem 66 ligových utkáních. V nich vstřelil 33 gólů a u dalších 15 asistoval. K tomu přidal 29 utkání v evropských pohárech. V nich 6 branek a 7 asistencí. Stal se také stabilním členem českého národního týmu. Svůj debut si odbyl 22. března 2024 v Norsku. Zahrál si na EURU 2024. Zatím má na kontě 14 mezistátních utkání, 4 góly a 2 asistence. V 24 letech má nejlepší roky teprve před sebou.
Pavel Šulc měl v poslední době velký zájem odejít do zahraničí. Změnil kvůli tomu dokonce zastupující agenturu. Českou vyměnil za zahraniční. Agentura Nehoda Sport, kterou vedou synové bývalého reprezentanta Zdeňka Nehody, tak zřejmě „ostrouhala“. Měla plzeňského fotbalistu „pod palcem“ od juniorských let, „vypiplala“ si ho, ale smetanu (tedy provizi) za velký přestup do zahraničí, nakonec vyinkasuje někdo jiný. I to se v životě někdy stává.
Adolf Šádek prý požadoval za Pavla Šulce minimálně 10 milionů eur. Tedy v přepočtu zhruba čtvrt miliardy korun. Alespoň takové informace šly fotbalovým světem. Hráč nakonec dle informací z médií odchází za 7,5 milionu eur ve fixní částce. Tedy zhruba 187,5 mil. korun. Tyto finance, jak to obvykle bývá, zřejmě nepřijdou ihned, ale rozložené v čase, v několika splátkách.
Nemusí to však být konečná suma. K základní hodnotě mohou přibýt ještě dodatečné bonusy. Ty bývají obvykle vázány na nějaké výkonnostní a výsledkové ukazatele, například počty startů v novém klubu, vstřelené branky a asistence u ofenzivních hráčů. Někdy také na celkové umístění klubu v ligové tabulce či pohárové umístění.
Dle neoficiálních zpráv se v případě přestupu Pavla Šulce hovoří o dalších možných zhruba 2,5 milionu eur (cca 50 mil. Kč). Plzeňská Viktoria se tak nakonec může (ale také nemusí) dostat na kýžených 10 milionů eur. Anebo bude splněna třeba jen část kritérií a částka bude oscilovat někde mezi 7,5 až 10 mil. eur. To se však možná už ani nedozvíme. Tyto informace často zůstávají neveřejné.
Je Adolf Šádek vítězem, jak o sobě sám nepřímo říká, a jak o tom vyprávějí někteří fotbaloví podcasteři? Na to je opravdu více úhlů pohledu.
Je třeba uznat, že Pavel Šulc nijak netrucoval. Hrál za Viktorii do poslední chvíle stále naplno. I v úvodu nové sezony patřil znovu k nejlepším hráčům plzeňské sestavy. Zároveň ale bylo jasné, že už se vidí někde jinde. To ostatně potvrzuje i Adolf Šádek, když zpětně v médiích přiznává: „S Pavlem jsme oba dlouho byli na opačné straně barikády. Já si nepřipouštěl, že odejde. On o tom byl přesvědčený.“
O Pavla Šulce měla stále zájem také pražská Slavia, což zpětně také v médiích Adolf Šádek přiznal. Ta by asi byla v současnosti schopna „položit na stůl“ vyšší částku než Lyon, tedy nejspíš splnit rovnou požadovaných 10 mil. eur ve fixu a přihodit další bonusy z případného přestupu hráče ze Slavie do zahraničí. Adolf Šádek ale už po přestupech Jindřicha Staňka a Tomáše Chorého nechtěl riskovat další zlobu vlastních fanoušků a „dráždit kobru bosou nohou“. Podstatným faktorem pak byla jistě skutečnost, že Šulc už moc toužil odejít z Česka do zahraničí.
Pavel Šulc měl ve Viktorii smlouvu do léta 2026. Poté by už odcházel zadarmo. To Adolf Šádek pochopitelně připustit nemohl. Novou smlouvu hráč podepsat ve Viktorii už nechtěl. V zájmu Adolfa Šádka tak bylo vyřešit záležitost nyní, kdy ještě může inkasovat zajímavé odstupné. Zájem o Pavla Šulce ze zahraničí byl, ale zjevně menší, než se v Plzni čekalo. Respektive za menší peníze, než si Adolf Šádek původně představoval.
Nakonec to tedy vyšlo do Lyonu. Pro hráče to vypadá na velmi dobrou volbu. Chce ho samotný trenér klubu. Fotbalista by tedy měl dostat příležitost zabydlet se v základní sestavě. Francouzská liga by mu mohla sedět. Život ve Francii i Lyonu je také příjemnou záležitosti. Pro hráče a jeho rodinu je to tedy současným pohledem rozhodně výhra. Jak se mu bude dařit na nové adrese fotbalově, ukáže pochopitelně až čas. Když mu to půjde, mohl by se ještě v budoucnu posunout dál a výš.
Pavel Šulc se v Lyonu může potkat s velkým spoluhráčem. Dle spekulací médií francouzský klub údajně pracuje na návratu slavného útočníka, svého odchovance, 37letého Karima Benzemy, který tu hrával za „A“ tým v letech 2004 - 09, před odchodem do madridského Realu. Karim Benzema v poslední době působí v saúdskoarabském Al Ittihad. Lyon už také koupil z Liverpoolu záložníka Tylera Mortona a z Nottinghamu amerického brankáře Matta Turnera.
Bude-li se vše vyvíjet příznivě, Viktoria si nakonec sáhne časem i s bonusy na 10 milionů eur. Mohlo to být více? To je otázka, na kterou se už odpověď nikdy nedozvíme. Kdyby Viktoria i samotný hráč ještě počkali, mohla třeba přijít finančně atraktivnější nabídka. Tedy finančně zajímavější zejména pro klub. Pavel Šulc je nejspíš s novým působištěm nadmíru spokojený. Důvod čekat neměl. V ještě větším a bohatším klubu, než je současný Lyon, který by za něj dal vyšší částku, by také mohl jen „leštit lavičku“. Takový klub by ho totiž nejspíš do základní sestavy nekupoval. Spíše pro zvýšení konkurence v týmu.
Stačí připomenout případ brankáře Antonína Kinského, který přestoupil z pražské Slavie do londýnského Tottenhamu za fantastických 16,5 mil. eur (cca 415 mil. Kč), což byl „kasaštyk“ pro Slavii, ale po uzdravení prvního italského gólmana strávil mladý talentovaný český brankář zbytek minulé sezony jen na střídačce a jeho další budoucnost je nejistá.
Mohla Viktoria ještě čekat déle? Těžko. Nemá smysl držet „na sílu“ v klubu hráče, který se už vidí jinde. Své si v Plzni bezesporu odvedl. Vyplatil se klubu. Pomohl mu k velkým úspěchům. Sice na něj mohla přijít časem ještě vyšší nabídka, ale také to mohlo skončit výrazně hůře. Zklamaný hráč může zažít pokles výkonnosti, anebo se může nešťastně zranit a šance na velký přestup se už nikdy nemusí zopakovat. Adolf Šádek se tedy (dle mého subjektivního názoru) rozhodl správně, když přestup do Lyonu „odklepl“. I když částka není asi v takové výši, kterou by si úplně představoval. Byť to pochopitelně veřejně nepřizná.
Je uvedená částka za přestup Pavla Šulce do Lyonu adekvátní? Na to je těžká odpověď. Na jednu stranu je pořád pro Viktorii značně nadstandardní. Kdyby se jí podařilo za podobné finance prodávat hráče častěji, byla by v Plzni jistě veliká spokojenost. V kontextu některých jiných přestupů už to ale tak příznivě nevypadá.
Vždyť Slavia vyinkasuje za levého wing beka Malicka Dioufa od londýnského West Hamu United postupně možná až 625 milionů korun. West Ham prý nejprve nabídl zhruba půl miliardy, ale Slavia řekla ne. Je v jiné situaci než Viktoria. Má dnes „v zádech“ movitého majitele, českého miliardáře Pavla Tykače. Mohla si to tedy dovolit.
Ale abychom srovnávali to, co je jisté. V základu má Slavia obdržet (dle informací médií) od WHU za Dioufa 22 milionů eur. Tedy zhruba 550 mil. českých korun. Dalších zhruba 75 milionů korun může dostat později v bonusech, budou-li pro to splněna kritéria. Malick Diouf je každopádně nejdražším odchodem v historii české nejvyšší soutěže. Jeho přestupní cena je zcela jinde než ta Pavla Šulce.
Diouf je také někde jinde fotbalově, namítne leckdo. Je mladší, s větším potenciálem dalšího růstu. Jistě. Pak tedy jiné srovnání. 24letý Pavel Šulc prožil bezesporu vynikající minulou sezonu. Ofenzivní hráč, který střílel jako podhrot také hodně gólů. Dařilo se mu v české nejvyšší soutěži i v evropských pohárech. Z Plzně nyní odchází v základu za 7,5 mil. eur. Celkově možná za 10 mil.eur.
To o dva roky mladší Martin Vitík má za sebou velmi špatnou sezonu. Sparta ho vloni v létě do Itálie nepustila. Neměla za něj rychlou náhradu. Výkonnost zklamaného sparťanského stopera šla poté rychle dolů. Svezl se s bídnými výkony mužstva v celé sezoně pod trenérem Larsem Friisem. Hrál sice pravidelně v klubu v základní sestavě, objevoval se i v reprezentaci, ale příliš se mu nedařilo.
Jeho historicky vysoká cenovka na známém fotbalové portálu, které oceňuje fotbalisty, klesla z roku na rok o celé 4 miliony eur. Tedy zhruba 100 milionů korun. Vitík je navíc „jenom“ stoper. Na rozdíl od Šulce, který je ofenzivním hráčem a velmi slušným střelcem. A za ty se obvykle dávají vyšší částky, než které jsou kluby ochotny uhradit za obránce.
Přesto to dopadlo zcela opačně. Pražská Sparta před pár týdny prodala obránce Vitíka do italské Boloně v základu za 11 milionů eur (cca 275 mil. Kč). Celkem by časem mohla s bonusy vybrat až 14 mil. eur (350 mil. Kč). Je to méně, než kolik mohla získat před rokem. Přesto je to po nepříliš povedené sezoně fantastická suma, kterou už možná na Letné ani nečekali.
Stoper Vitík tak po špatné sezoně přestoupil do Boloně za částku, která je o 87,5 mil. korun vyšší než ta, kterou nyní obdrží plzeňská Viktoria za přestup ofenzivního záložníka či útočníka Šulce do Lyonu.
Je to tedy opravdu až taková výhra Adolfa Šádka? Spíše se ukazuje, že ze Sparty či Slavie se dá stále fotbalista prodat do zahraničí lépe, než je tomu z Plzně. Byť hraje Viktoria pravidelně evropské poháry.
Výkon v Glasgowě navíc ukázal, že pohyblivost, kreativita i koncovka Pavla Šulce budou Viktorii v nové sezoně citelně chybět. Je to pochopitelné. Byl to klíčový hráč ofenzivy mužstva, který „neslezl ze hřiště“. Ač šéf Šádek i trenér Koubek věděli, že okamžik, kdy Šulc klub opustí, přichází a připravovali se na něj i personálně, stejně se na takovou zásadní změnu předem zcela připravit, a vyrovnat se s ní, nedá. Tak jako se ukazuje, že to není možné v případě Slavie a ztráty Malicka Dioufa.
U Viktorie je celá záležitost ještě násobena odchodem dlouholeté opory, 30letého Lukáše Kalvacha za petrodolary v klubu Qatar SC. Defenzivní střední záložník v Plzni odmítl s předstihem novou smlouvu a odešel po minulé sezoně jako volný hráč. Tedy zadarmo. Byl vždy trochu nenápadným a nedoceněným, ale nesmírně důležitým mužem plzeňské sestavy. Proti Rangers jsme viděli, jak jeho čtení hry, taktická vyspělost, dirigování spoluhráčů a čisté odebírání míčů v utkání Viktorii chyběly. Jak to Plzni ve spolupráci v nové sestavě bez Kalvacha a Šulce „haprovalo“. Jak se Plzeňané nechávali ve středu hřiště snadno přehrávat a útoky se pak valily na bránu.
Fotbal nemá logiku, jak se s oblibou říkává. Nemá ji tedy někdy moc ani business kolem něj. Vše je diktováno aktuálním zájmem či nezájmem, momentální situací na přestupním trhu. Hráč musí mít i patřičné štěstí na vhodný čas a příznivé okolnosti, které sám nemůže ovlivnit. Jeden realizovaný přestup může náhle „roztočit“ kola dění i pro ostatní hráče. Pak se „škatulata hejbou“. Někdy se zase do některého fotbalisty „zamiluje“ trenér jiného klubu a chce ho do svého týmu získat stůj co stůj. Dokáže přesvědčit vedení klubu, aby mu hráče získalo i „nesmyslnou“ cenu. Jindy má naopak i kvalitní fotbalista velký problém přestoupit. Najít klub, který by byl ochoten ho vyplatit ze smlouvy.
Stačí připomenout značné peripetie ex-sparťana a slovenského reprezentanta, obránce Dávida Hancka, který se nemohl dostat z nizozemského Feyenoordu, protože jeho cenovka byla až moc vysoká. Když už to vypadalo, že rodák z Bojnice skončí v saudskoarabském Al Nassru, kam dokonce odletěl podepsat smlouvu, dozvěděl se na místě v hotelu, že klub náhle zase zájem ztratil. Pro Hancka nakonec dobře. Jednání naopak obnovilo španělské Atlético Madrid, které splnilo požadavky nizozemského klubu. Dávid Hancko zůstává v Evropě. Rozhodně na fotbalově lepší adrese. Na fotbal v Saudské Arábii má ještě v 27 letech pár let čas.
Pravda, Dávid Hancko je už v kariéře dál než Pavel Šulc. Porovnávat můžeme, alespoň cenově, vedle již zmíněného Martina Vitíka, také přestup Pavla Šulce s jiným bývalým plzeňským fotbalistou, stoperem Robinem Hranáčem. Ten vloni v létě, po EURU 2024, zamířil z Viktorie do bundesligového Hoffenheimu, kde se dosud neprosadil a většinu minulé sezony proseděl na střídačce či tribuně. Plzeň za něj získala tehdy od německého klubu částku, pohybující se dle tehdejších informací médií, okolo 10 milionů eur (cca 250 milionů korun).
Pavel Šulc tedy podle všeho ani není nejdražším hráčem, kterého kdy Plzeň do zahraničí prodala. To je docela překvapivé zjištění, že za důrazného stopera Viktoriáni vloni vyinkasovali více, než letos za svůj ofenzivní „klenot“, kreativního a gólového fotbalistu.
Přestup Pavla Šulce lze také porovnat s přestupem Albánce Qazima Laciho z pražské Sparty. Ten patřil v minulé sezoně k tomu lepšímu, co Sparta v bídě, která ji provázela, tehdy nabízela. Před pár dny z Letné, trochu nečekaně a nezvykle v tichosti, zmizel do tureckého klubu Rizespor, kde působil svého času také slávistický útočník, člen Klubu ligových kanonýrů Milan Škoda a dnes v něm hraje také jiný bývalý střelec z Edenu, 31letý Václav Jurečka.
Pražská Sparta za Qazima Laciho inkasuje 4 miliony eur (dle Transfermarktu). Tedy zhruba 100 milionů korun. Qazim Laci je ale výrazně méně perspektivním borcem. Je mu 29 let. Je tedy o pět let starší než Pavel Šulc. Ač hrál často na podobném postu, nebyl tak produktivní jako bývalý hráč Plzně. V 31 ligových duelech minulé sezony vstřelil v dresu pražské Sparty jen 3 branky a přidal 4 asistence. Pavel Šulc dal v Chance lize 2024/25 gólů 15. Měl k tomu 9 asistencí. Do stěží průměrného tureckého klubu by se mu také určitě nechtělo. Rizespor by si ho ani nejspíš nemohl dovolit.
O tom, že fotbalový svět je nevyzpytatelný, svědčí i příběh dvou českých obránců Pavla Kadeřábka a Vladimíra Coufala. Prvně jmenovaný byl deset let oporou bundesligového Hoffenheimu. Klub mu ale už nenabídl prodloužení smlouvy, a tak se stále rychlý „Kadeř“ vrátil do mateřské Sparty. Vladimír Coufal byl zase posledních pět sezon součástí West Hamu United v Premier League. Za Davida Moyese, který na bojovného Coufala „trpěl“, měl český bek jistotu základní sestavy. Odehrál tu 147 ligových utkání. Další pak v pohárech.
Vladimír Coufal měl před časem nabídky z jiných klubů, kde mohl dostat vyšší smlouvu. Skotský manažer mu ale souhlas k přestupu nikdy nedal. Časem se situace změnila. Moyes v klubu skončil. Coufal pozici v základní sestavě v poslední sezoně ztratil a novou smlouvu mu už WHU nenabídl. Bývalý slávista preferoval setrvání v jiném klubu Premier League, ale nakonec se nic „neurodilo“.
Vladimír Coufal, dle informací médií, nakonec opouští Anglii a jako volný hráč přestupuje do Hoffenheimu, kde na pravé straně obrany poněkud překvapivě střídá jen o pár měsíců staršího, „nepotřebného“ Pavla Kadeřábka. Po tom už dříve převzal místo také v národním týmu, když se „Kadeř“ vzdal po EURU 2021 reprezentační kariéry. „Cuf“ se v Hoffenheimu potká s již zmíněným ex-plzeňským stoperem Robinem Hranáčem, který by měl bojovat ve své druhé sezoně o místo „na slunci“. A také s bývalým sparťanem Adamem Hložkem, který by měl patřit mezi ofenzivní lídry týmu. Bude-li zdravý. V poslední době se mu „lepí smůla na paty“.
To jsou teda paradoxy, chtělo by se k tomu říct. Kadeřábek i Coufal mají za sebou samozřejmě pěkné kariéry v zahraničí. Jeden v Bundeslize. Druhý v Premier League. Každý z nich je trochu jiným fotbalistou. Jestli je aktuálně lepším Coufal či Kadeřábek, na to se pochopitelně mohou názory silně lišit. V Hoffenheimu v tom mají, zdá se, momentálně jasno. Já bych si na jejich místě tak jistý nebyl.
Další zdroje: statistiky Livesport, Transfermarkt
