Článek
„Pětatřicet? A to ještě neplánuješ děti?“ Ptali se mě lidé zcela běžně, když jsem byla o pár let mladší a neměla vedle v pokoji dvě děti. Tahle otázka v různých obměnách mě nezraňovala, protože jsem děti plánovala, chtěla a nepřipouštěla jsem si, že by „to nešlo“.
Jen jsem neměla do té doby partnera, se kterým bych děti chtěla, byla jsem ponořená do práce, cestovala po světě. „Abys to neprošvihla,“ říkali různí lidé, kteří si mysleli, že mi můžou kecat do života.
Jedním z těch, kteří mi dávali nevyžádané rady, byl a stále je můj gynekolog (starší pán, stará škola, jinak skvělý). O potřebě mít co nejdřív děti jsem od něj slýchala snad od dvaceti. Při každé preventivní návštěvě se mě ptal, jestli už myslím na děti a jestli vím, že čím dřív budu těhotná, tím lépe?!
A proč lépe? „Děvenko, to je přece jasné: čím jste starší, tím bude otěhotnění těžší a zdravotní rizika pro vás i dítě větší.“
Děti nakonec mám, šlo to dobře, děkuji za optání.
„Abys toho nelitovala“
Při debatách s kamarádkami se ukázalo, že nevyžádané rady a nepříjemné otázky poslouchá asi každá žena, která v určitém věku neotěhotní a nerodí.
Jedna moje blízká kamarádka děti nechce. Co si pamatuju naše debaty u vína, nikdy je nechtěla. Myslí to upřímně a dlouhodobě. Sama o sobě říká, že je sobec, chce si užívat život a děti by ji omezovaly. Je to chytrá žena, vystudovala dvě vysoké školy a věnuje se sportovní medicíně.
Děti prostě nejsou a nikdy nebyly téma, kterým by se chtěla zaobírat. Necítí to tak.
Přesto neustále čelí otázkám, proč ještě nemá děti a kdy je bude mít. Dozvídá se od lidí, kteří ji ani neznají, že je sobecká. Že je kariéristka. „Ano, obojí jsem a přiznávám to,“ směje se tomu, protože tyhle debaty evidentně víc vytáčí ty druhé. Přesto si po stále se opakujícím schématu diskuze většinou vyslechne: „To říkáš teď, ale abys toho jednou nelitovala.“
A i kdyby - co je vám ostatním do toho?!
„Třetí IVF, zase nic…“
Druhá kamarádka, která čelí nepříjemným otázkám, je skoro čtyřicetiletá úspěšná marketingová specialistka. Má tři sourozence, vždycky chtěla velkou rodinu, minimálně tři děti.
Jenže to nejde. Má za sebou tři cykly umělého oplodnění. To sebou nese mimo jiné hormonální smršť léků, mnoho injekcí, které si musela sama píchat do břicha, narkózu pro odběr vajíček a pak nekonečné čekání: Kolik vajíček dorostlo? Kolik z nich je geneticky v pořádku? Kolik z nich přežije spojení se spermií? A kolik z takto vzniklých embryí se „dožije“ pátého dne kultivace, aby mohla být přenesena do dělohy?
Odpověď na poslední otázku byla mojí u kamarádky zatím vždy nula. Teď ji čeká poslední, pojišťovnou hrazený cyklus. Co bude, když to zase nevyjde, se neptám. Je mi jasné, že na takovou variantu myslet nechce.
Problém je, že okolí vůbec netuší, že si něčím takovým prochází. Normálně pracuje, i když je unavená, normálně funguje, i když hormony ji válcují. Mimochodem, s některými ženami při IVF tak zamávají hormony, že druhý cyklus už nechtějí - znám takové hned dvě a popisují to jako neskutečně nepříjemný kolotoč emocí.
Nesuďte, když nevíte
Samo o sobě je to těžké. A teď si představte, že do vás neustále někdo rýpe, proč ty děti ještě nemáte. Musí to být šíleně zraňující. A navíc musí být strašně vyčerpávající to lhaní nebo mlžení, které musíte dělat, protože nechcete s lidmi debatovat o počtu nebo genetice vašich vajíček, partnerově spermatu a dalších zcela intimních věcech.
Jenže lidi jsou necitliví. A tak jsou někteří schopni se zeptat na cokoliv kohokoliv, komentovat to, soudit to a odsoudit to.
V zahraničí se pro to našel výraz „fertility shaming“, ve volném překladu posmívání se neplodnosti. Neplodnost, případně bezdětnost, berou lidé v mnoha kulturách jako selhání základního lidského poslání - založit rodinu.
Jenže ne pro každého je životním posláním rodit děti. Stejně jako pro někoho jiného může být být, ale bohužel se mu to nedaří.
Myslete na to, až se zase budete nějaké ženy 30+ chtít zeptat, proč nemá dítě, kdy ho bude mít, jestli ví, kolik je jí roků a jestli „nebude litovat“.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Infertility_and_childlessness_stigmas
