Článek
Svatba Dity a Petra byla něco jako z nouze ctnost. Chodili spolu pět let a všichni se jich stále dokola ptali, kdy se konečně vezmou. „Tak jsme to jednou prostě udělali. Bez rodiny, bez většiny kamarádů. V podstatě na truc. Abychom jim mohli říct, že už se to stalo a mají nám dát pokoj,“ vzpomíná brunetka. Jenomže to asi dopadlo tak, jak muselo - zjistili, že to byla chyba.
Věděli, že je to pro ně není
Už po pár měsících jim došlo, že si vlastně chtějí žít úplně jinak, než „nařizují“ nejrůznější manželské poučky. „Chtěli jsme cestovat, mít volnost. Nejen spolu, ale i každý sám. Já tím tedy nikdy nemyslela další vztahy, ale zkrátka jen to, že budeme mít čas pro sebe.“ Jak se však velmi brzy ukázalo, každý si toto představoval úplně jinak.
Dita vlastně byla spokojená s tím, že si s manželem všechno vyříkali a naladili se na stejnou notu, jak si tenkrát myslela. „Doma jsme se vždy sešli, měli jsme se fajn. Jen si každý šel někdy po svém. Já za kamarádkami, někam jsme vyrazili. Petr za milenkami. A asi také někam vyrazili,“ usmívá se dnes už celkem bez problémů Dita.
Domů si přivedl milenku
Když byla jednou doma, dorazil i její manžel a evidentně nebyl sám. Což ale nebylo nic neobvyklého. „Běžně jsme si vodili přátele, takže jsem tomu příliš nevěnovala pozornost.“ O to větší bylo její překvapení, když se domem začal rozléhat ženský smích a z konverzace bylo patrné, že její manžel a dotyčná žena k sobě mají poměrně blízko.
Pořád to ale nebylo něco, co by se nikdy předtím nestalo, přesto začala Dita „sondovat“, co se děje. „Přišli za mnou, ona rozesmátí a že prý mi něco musí říct. Asi jsem koukala dost hloupě, protože se začali zase smát. Každopádně, když se konečně uklidnili, Petr mi ji představil jako Alici, jeho milenku. Zalapala jsem po dechu, protože jsem čekala hodně, ale tohle bylo moc i na mě.“
Po mé nabídce beze slova odešli
Když se Dita konečně vzpamatovala z prvního šoku, pokývala hlavou a zeptala se, co po ní chtějí. „Začali mi vysvětlovat, že bychom mohli žít ve třech. Petr blekotal něco o tom, že bychom se skvěle doplňovali a kdesi cosi. Do mě vjel takový vztek, ale než jsem je praštila, tak jsem se naštěstí ovládla. A naopak mě napadlo, že jim to dám pořádně sežrat.“
Dita jim totiž řekla, že souhlasí, ale pod jednou podmínkou. „Nabídla jsem jim, že teď hned půjdeme všichni tři do postele a pokud mě utahají a dokáží dostatečně uspokojit, že do toho s nimi půjdu. Dodnes nevím, jestli tu svou nabídku vůbec mysleli vážně, protože když jsem jim tohle oznámila, otočili se ke mě zády a beze slova odešli. Paní či slečnu Alici už jsem nikdy neviděla.“
V Ditě však celá událost pomohla, uvědomila si, že takhle to dál nepůjde. „Když to mělo nějaké hranice, tak budiž. Tohle ale bylo přes čáru a věděla jsem, že se to bude opakovat. Tak jsme si další den sedli, vše probrali a dohodli se, že půjdeme od sebe. A dnes? Je mi fajn.“
