Článek
Není snad jediný den, kdy na mě nevykoukne na sociálních sítích inzerát, že maminka hledá několikapokojový byt pro sebe a děti za přijatelnou cenu a bez provize RK, případně bez kauce. Vždycky si říkám v duchu: „Hodně štěstí“. Nesleduji bytové nabídky každý den, ale není snad jediná nabídka, aby tam nebyla požadována kauce (většinou dokonce alespoň za dva měsíce, bývá i za tři). Za mě osobně naprosto normální situace, ovšem pro většinu matek s vícero dětmi naprosto nepřijatelné. Prostě nemají ani korunu nazbyt, aby mohly takovou kauci složit.
Moje dobrá známá pracuje s lidmi, kteří potřebují pomoct s bydlením, což považuji za přínosnou práci, zejména v dnešní době. Někdy se ale nestačím divit, co vše dokážou tito lidé sdělit, když popisují svou situaci. Chápu, že nikdo s malými, či trochu odrostlejšími dětmi nemůže žít někde v malém „krcálku“, ale nenapadlo by mě, že by požadoval pomalu apartmán. Vždy mu je vysvětleno, že na určitou dobu může jít s dětmi do něčeho menšího, než si našetří na přijatelnější byt. Na toto už je reagováno s podrážděním „Jak do menšího? Přece mám dvě děti a každé potřebuje svůj vlastní pokoj, to nechápete?“ Jistě, že to chápeme, ale není moc možností, co nabídnout. A popravdě, očekávali bychom, že člověk v takové situaci bude vděčný za jakoukoliv pomoc, i když to třeba nebude hned ideální řešení, ale třeba jen kompromisní mezikrok.
Jelikož je moje známá sama matkou dvou větších dětí, ví, že takové situace jsou těžké. Na děti je sama, děti jsou spolu v jedné místnosti, ona v druhé. K dispozici mají víceméně vše, co potřebují, ale též sama hledá možnost jiného, většího bydlení. Dokáže se vžít do situace dotyčných maminek, ale často se na ni obracejí maminky s tím, že s dětmi potřebují něco většího a ona by jim to měla zajistit, je tu přece od toho, aby pomáhala lidem. Když jim vysvětlí, že její pomoc spočívá v tom, že obvolává nabídky nebo se dotazuje na různé možnosti bydlení u nejmenovaných organizací, nesetkává se u těchto lidí moc s pochopením. Spousta maminek věří, že je spasí, když přijdou s tím, že mají dvě děti, nedostačující byt a jsou ještě těhotné. Jako by těhotenství znamenalo vstupenku do světa plného volných velkých bytů. A očekávají, že si z toho všichni sednou na zadek.
Tuhle jsem narazila na nejmenované sociální síti na příspěvek, kde maminka hledala bydlení pro sebe a svou rodinu, měla více dětí. Zamyslela jsem se, zda má vůbec šanci něco najít, přece jen u rodin s větším počtem členů už je to problém. Zarazila mě ale reakce, že není možné, aby pro rodinu s tolika dětmi nic nebylo k dostání, že by se stát měl o takovou rodinu postarat. Stát by měl pomoct, předat kontakty, kde by mohla dotyčná hledat, to určitě. Na druhou stranu si ale také myslím, že pokud člověk nemá dostatečné finance na vlastní zabezpečení, tak bych s pořizováním rodiny počkala do doby, než se situace zlepší. Měla bych problém s takovými lidmi pracovat, protože bych měla nutkání taktně jim naznačit, že když nemají finance, tak si děti nemají pořizovat. Musí jim přece být jasné, že když budou mít více dětí, bude pro ně více obtížné něco najít. Ani azylové domy nemají takové kapacity, aby si k sobě nastěhovaly početnou rodinu.
Před několika lety, když byla bytová situace jiná, by možná toto nebyl takový problém. Dnes, když na každou nabídku je několik desítek zájemců a majitelé si mohou vybírat, je jasné, že si vyberou jednotlivce, případně pár s jedním dítětem, nikoliv se třemi a více. Doufám, už kvůli všem matkám s dětmi, které mají problém s bydlením, že v budoucnu se jejich situace zlepší a budou na tom lépe. Snad ale také pochopí, že pokud si pořídí vícečlennou rodinu, musí se hlavně snažit ony samy (případně přítel/manžel), aby byla rodina zabezpečena. Pochopitelně to znamená mít větší finanční rezervu na dostupné bydlení, což je v dnešní době chvílemi v nadlidských silách, zvlášť, když je třeba člověk sám. To potom celkem chápu lidi, kteří odkládají založení rodiny na pozdější dobu, až budou vědět, že si poradí i v případě, že se ocitnou bez příjmů, nebo budou mít nějaký vyšší jednorázový výdaj.
Anketa
Zdroj
Příběh z mého okolí
