Článek
Výběr jména pro dítě není žádný banální úkol. Je třeba myslet na to, že ho bude provázet po celý život. Od dětství, po celou dospělost. Vybrat to pravé může být celkem oříšek. Jsou rodiče, kteří to rozhodnou během pár desítek sekund. Ale jsou i tací, kteří studují různé moudré knihy a výběr jména pro dítě jim trvá klidně dlouhé měsíce. No, a potom tu jsou ti, kteří zvolí jméno po tátovi. Bohužel.
Jméno po tátovi?
Jistě ve svém okolí znáte mnoho rodin, kde se syn jmenuje stejně jako otec. Náhoda? Samozřejmě, že nikoliv. Spíše taková vesnická buranská tradice, která se z nějakého nepochopitelného důvodu stále dodržuje? Důvodů je celá řada.
Proč?
V první řadě jednoduchost celého procesu výběru jména. Pokud se má narodit chlapeček, není nic jednoduššího než zvolit jméno po tátovi. Celý výběr jména tak trvá zhruba jednu vteřinu a budoucí rodičové nemusí dále přemýšlet. Jak pohodlné.
Dalším důvodem je snaha držet nějakou nepochopitelnou tradici, která se v rodinách dědí z generace po generaci. Takže při velkých rodinných oslavách stačí vyslovit jméno Josef a otočí se několik malých kluků, jejich otců, dále otců těchto otců a někdy i ještě dalších, o generaci starších otců. Jak zábavné.
Jsou ale i důvody spojené s tím, kdy si otec doslova vydupe to, že se budoucí syn bude jmenovat po něm. Patrně aby celému světu dokázal, jaký je pán tvorstva, jaký je macho, že dokázal zplodit syna. Tak ho honem pojmenuje po sobě, aby všichni věděli, jaký je kabrňák. Jak hrdinské a obdivuhodné.
Nejhloupější jméno
Dát dítěti jméno po otci je ten nejhloupější nápad, jaký může rodiče napadnout. V první řadě tam není absolutně žádná iniciativa a snaha vůbec nějak řešit jeho budoucnost. Prostě se sobecky zvolí nejpohodlnější možnost.
Dobré je pamatovat také na hloupé dodržování tradic, kdy se „dědí“ jména ne úplně moderní, ale spíše zastaralá a pomalu mizející. Ne každé dítě se chce v dětství jmenovat Josef nebo Karel. V době jeho dědečka a pradědečka to byla běžná věc, dnes spíše rarita.
A zapomínat bychom neměli ani na budoucí komplikace v oslovování. Vždy se bude na zavolání otáčet otec i syn. Doma, venku, kdekoliv jinde. A co teprve korespondence. Dopis na jméno Karel Novák patří komu? Je pro otce, nebo pro syna? Nesčetněkrát dojde k tomu, že jeden bude otevírat korespondenci toho druhého.
Vrchol vesnického buranství
Ano, dávat jméno po otci nepovažuji za nic jiného než za vrchol vesnického buranství. Není náhodou, že všechny ty Pepíky a Káji, kteří mají jméno po otci, jsou z malých, zapadlých vísek, kde patrně ještě žijí o několik desítek let pozadu, oproti nám ve městech.
