Článek
Jestli si doma na něčem zakládáme, tak rozhodně na tom, že jíme zdravě, máme pestrý jídelníček a vaříme chutná jídla. No jo, ale pak je tu školní jídelna, kde se mému dítěti nic z toho nedostává. Kvalita jídla v té naší jídelně značně pokulhává. První dny jsem si říkala, že si syn vymýšlí, ale když jsem zkusila vzít si dvě jídla v jídlonosiči domů, musela jsem mu dát za pravdu.
Jdu za vedoucí
Nenechala jsem to být, hned jsem volala vedoucí školní jídelny a trvala na tom, že si s ní chci sjednat schůzku. To se povedlo a já tam hned další den nakráčela s tím, že jdu za vedoucí. Ta mě přijala plná úsměvů, jako by se nic nedělo, jako by vůbec o nic nešlo, jako by snad bylo vše v naprostém pořádku. Ale moc dobře věděla, že není. Nabízela mi dokonce kávu, kterou jsem s díky odmítla, a rovnou jsem začala řešit to, proč jsem tady.
Jídlo se nedá jíst
Mým problémem byla kvalita jídla. Syn si na ni stěžuje od prvních dní, já si ho vzala dvakrát domů a musím to potvrdit. Maso je nekvalitně očištěné, je plné blan a šlach, v omáčkách je tuhé, žvýkavé, nedovařené. O dochucení nemůže být ani řeč, vše je podivné chuti, spustila jsem na vedoucí jídelny. Ta se snažila obhajovat, že to není možné, a hned mě táhla do kuchyně, abych se prý přesvědčila, jak dobře a poctivě to tam dělají.
No, moc jsem toho neviděla, když odpoledne už tam jenom uklízely. Měla jsem alespoň možnost vidět ty dámy, které tam vaří a které shodně tvrdily, že vaří dobře, chutně a kvalitně, tak jak mají. „Tak mi někdo podstrčil jiné jídlo, a mému synovi také,“ reagovala jsem na tyhle výmluvy podrážděně.
Jak vaříte doma?
To jídlo bylo od počátku školního roku hrozné, za tím si stojím. Zároveň chápu, že vařit ve velkém množství není snadné, někdy se něco nepovede. Ale tohle nebyl jednorázový omyl, na všech jídlech bylo vidět, jak je někdo fláká. A tak jsem všem dámám v kuchyni položila otázku, která je hodně vyvedla z míry.
Milé dámy, měla jsem od vás dva obědy a oba letěly do koše. To takhle vaříte i doma, tohle byste servírovaly svým dětem, nebo svým partnerům? Opravdu byste byly doma, třeba o víkendu, s takovou kvalitou jídla spokojené? A bylo ticho, nikdo nic neřekl. Já tušila, jaká by byla odpověď. Jasně, že takhle doma nikdo nevaří, ale v jídelně se to fláká. Proč? Protože mají asi malý plat a nulovou motivaci.
Ale to není můj problém. Se slovy, že zatím je to mezi námi, ale pokud se to nezlepší, budu to řešit s ředitelem, jsem odešla z jídelny. A teď jsem pochopitelně hodně zvědavá, jak se to změní. Věřím, že jo, protože laťka je nastavená hodně nízko.
