Článek
Já bych si nikdy v životě nezačala s nikým, kdo je zadaný. Nikdy jsem to neudělala a nemám to v plánu. Ale ne každý má morální hranice nastavené stejně. Mám kamarádku Kláru, která se dokonce chlubí tím, že nemá problém vyspat se se zadaným mužem. Dokonce takové muže někdy přímo vyhledává. Tohle bych nejen nezvládla, ale hnusí se mi i představa, že by někdo podváděl mě.
Ti muži za to nemohou
Připadá vám, že je Klára zvláštní? Mně také, nechápu to. Už jen fakt, že tím může rozvrátit vztah nebo manželství, kde figurují děti, mi není moc příjemný. Ale jí je to nejen jedno, ona má dokonce teorii, že nedělá nic špatného a že muži, kteří zahnou své partnerce nebo manželce, za to prý nemohou. Že ani nedělají nic špatného, že dělají něco, co je pro ně vyloženě přirozené a v pořádku.
Že prý ti muži za to nemohou, když si začínají s ní. Že za to mohou jejich partnerky. Ony jsou důvodem, proč si jejich partner s Klárou nejen píše, ale také se s ní sejde a dokonce s ní skočí i do postele. To je síla, co?
Opravdu za to mohou partnerky?
Prý ano, Klára na to má dokonce vysvětlení. Vždycky říká: Hele, kdyby ten muž byl v tom vztahu spokojený, tak přece nemá potřebu hledat jinou jinde. Kdyby měl v tom vztahu vše, co chce, co potřebuje, tak ho ani nenapadne hledat si bokovku. Snaží se zuby nehty o to, aby se ten vztah nerozpadl, ale byl dokonalý.
No, na jednu stranu na tom něco bude, ale já na to mám názor jasný. Pokud někde něco neklape, měli by si to ti lidé vyříkat. Měli by si promluvit, zkusit to zase nakopnout, zkusit ten vztah něčím oživit. A pokud to nepůjde, tak by měli jít od sebe. A pak ať si každý dělá, co se mu zachce. Ale nevěra? To je něco, co netoleruji, co bych nepřekousla, ani bych to nikdy neudělala.
Máte to stejně, nebo jste benevolentnější? A kdo podle vás za nevěru může?
