Opulentnost dětských oslav nezná mezí, desetitisíce létají vzduchem kvůli fotce

Není to tak dlouho, co jsme se zcela nechtěně dostali do spirály dětských oslav a akcí, ze kterých jsme ztrápení, dětem se tam nechce a naše účty pláčou. Co je ale nejhorší? Že ačkoliv se jedná o dětské akce, je to přehlídka marnotratnosti a toho, kdo si může dovolit víc. Je to hlavně o dokonalé rodinné fotce a byznysu.

Milujeme děti, rádi s nimi trávíme čas, užíváme si sluníčkových dní, rádi chodíme do přírody, opékáme buřty, jindy jedeme do bazénu, občas do kina… Stejně tak děláme cokoliv jako všichni normální lidi. Ale osobně mi přijde stokrát krásnější si společně zahrát deskovku, vyrazit na túru a vymýšlet si legrační příběhy než si pod uhlazenou a honosnou oslavou nesmět umazat kalhoty.

Před rokem manžel přijal pracovní nabídku a dostal se do zcela jiného kolektivu lidí. Příliš je neznám, ale manžel o nich nemluví nijak zle. Jeden z jeho kolegů nás již minulý rok pozval na grilování a poté jsme strávili s jeho kolegy a rodinami víkend na horách. Že se jedná o zcela jinou sortu lidí mi bylo jasné. Všichni působili mile, na můj vkus přehnaně konzumně, ale to není nic, co mi přísluší soudit.

Před Velikonoci jsme měli tu čest být pozvaní na oslavu prvních narozenin malé Sabrinky. Budu zcela upřímná. Vzali jsme si nejlepší oblečení, které máme (vyjma plesového) a stejně jsme tam byli nejhůře oblečení. Kdyby mi někdo řekl, že půjde o předhánění se v okázalosti, asi bych si na každou takovou akci pořídila stylistku. Anebo bych rovnou řekla, že se tohoto dění nebudu účastnit.

První z těchto oslav byla na zahradě rodinného domu, kde na nás čekala doslova luxusní tabule pro padesát lidí. Na jedné straně ohromná brána z balónku a sladký bar, o kus vedle přístroj na popcorn. Pískoviště a trampolína sladěná do růžové barvy. Nikdy jsem neviděla růžovou trampolínu… Na druhé straně ohromná plachta schovávající překvapení, které mělo být odhaleno v 15:30…půl hodiny po přípitku. Podobných okázalostí bylo na oslavě mnoho, včetně jasného programu a společného fotografování.

Nechci aby to vyznělo špatně, ale všechny děti se těšily na sladkosti a dortíky, které byly u balónkové brány. Avšak žádné z nich na ně nesmělo sáhnout, dokud neproběhne právě v tomto místě společné focení, které zabralo dlouhých a nudných 45 minut, ze kterých byli prcci značně mrzutí. Pod plachtou byl ohromný skákací hrad, kam ale mohly děti starší tří let, přestože byl pro roční Sabrinku. Které byl ovšem úplně jedno a ty děti, které tam nesměly, pochopitelně plakaly. V 16:00 přišli na scénu dva maskoti medvědů, část dětí se jich ale bála. Včetně oslavenkyně, která plakala natolik, že v 17:00 usnula vyčerpáním, její maminka jí uložila, pustila chůvičku a po 18:30 se vrátila mezi hosty, že má konečně klid. To ovšem většina již odcházela, jelikož tam byly převážně malé děti, která chodí brzy na kutě.

No, abych to shrnula, odpolední akce se v honosnosti rovnala malé svatbě, kterou většina dětí z různých důvodů probrečela a protrucovala a bylo jasné, že ačkoliv se to může zdát jako akce zejména pro malé, jednalo se o předhánění se rodičů, kdo z nich si může dovolit lepší organizaci oslavy a kdo má lépe oblečené děti.

Maminka pak zveřejnila rodinnou fotografii na sociální sítí s tím, jak báječná oslava to byla a jak si ji dcera užila.....co na to říct.

Jsme pozvaní na další dvě podobné akce , přičemž jedna je v luxusním golf resortu…jak ideální místo pro dětskou oslavu. Skutečně nepřeháním a nemám nápad, co malým oslavencům dát. Když jsme nesli malé Sabrince k jednomu roku obrázkovou knížku s prvními slůvky, kytičku a hračky do vany, přišla jsem si dost trapně. Mezi těmi všemi krabicemi, značkovým oblečením a šperky. Napadalo mě, zda to vůbec malá holčička užije…

Abyste nechápali špatně, i my samozřejmě narozeniny dětí slavíme, jen trošku skromněji.

Vzpomínám si na babičku, jak se vrátila z oslavy čtyřleté dcery mé vzdálené sestřenice rozčarovaná z toho, že malá holčička přebírala dárky pomalu vidlemi, se zjevným výrazem, že jí ledacos nezajímá, bez vděků a zejména bez radosti. Jen chtěla vidět, co dalšího ji hosté přinesli. Nakonec jí udělal největší radost blikací prstýnek a svítící sponky.

Byznys a náklady

Není to nic neobvyklého a honosné dětské oslavy nabírají na obrátkách. Možná si myslíte, že se jedná pouze o děti známých tváří a celebrit, ale opak je pravdou. Mnoho firem si na této skutečnosti postavilo živobytí.

A co tyto firmy zajišťují?

Věřte, že zejména catering a výzdoba jsou velmi rozmanité. Stejně tak práce animátorů, od tančení přes kreslení na obličej až po organizování soutěží. Vcelku se to jeví jako fajn akce a věřím, že to tak i může být. Ovšem kéž by byla prioritou dětská radost a přání než pozlátko buržoazie.

Ceníky těchto firem jsou jednoduše dostupné napříč internetem a pokud stále nevěříte, že se jedná o horentní sumy, stačí hledat.

A já si říkám, kdy se dětské narozeniny zvrhly v předhánění se v konzumním způsobu života a honosnosti. Děti pak znají přemíru všeho dřív než jsou schopné vlastního úsudku. Nic je pak nepřekvapí, na nic se netěší a nic jim není dost dobré… Kritizujeme je za to, ale viníky jsme my.