Článek
Předražený tendr na nákup stíhaček F-35 Lightning II pro AČR
Praha 29. ledna 2024. Den, kdy navzdory mnohým pochybnostem široké i odborné veřejnosti ohledně velmi vysokého zatížení státního rozpočtu pro následující roky, podepsala ministryně obrany České republiky, Jana Černochová, s tehdejším americkým velvyslancem v ČR Bijanem Sabetem smlouvu o nákupu 24 stíhacích letounů F-35 pro českou armádu.
Mělo se jednat o posílení obranyschopnosti vzdušného prostoru naší země a o snahu o sjednocení techniky napříč armádami NATO. Tak to bylo prezentováno.
Ovšem našli se odborníci, kteří se veřejně zamýšleli na faktem, proč se nakupují předražené americké letouny, když jsou zde výrazně levnější nabídky kvalitně srovnatelných strojů od jiných zemí. Nabízí se tedy otázka, jak probíhalo výběrové řízení? Nebo zda-li mají naši politici zištný záměr k podporování americké ekonomiky?
Ta totiž nejvíce šlape právě ze zbrojního průmyslu a v době, kdy začala mít zejména Čína ekonomicky navrch by byla pro USA tato finanční injekce více než vhod. Česká republika totiž nebyla jedinou zemí, která o nákupu stíhaček F-35 uvažovala.
americký Lockheed Martin F-35 Lightning II
Mnohonásobně levnější alternativa švédských Gripenů
2029, rok, kdy česká armáda začne přebírat první stíhačky americké výroby. Do roku 2031 by se měly zároveň vyřazovat švédské Gripeny. A byla tomu právě švédská firma SAAB, která v době rozhodování o nákupu nových stíhaček přispěchala s výrazně levnější nabídkou za modernizované letouny JAS 39 Gripen. Na Gripeny byli čeští piloti již perfektně adaptovaní a absolvovali s nimi v rámci NATO již několik zahraničních nasazení.
Například naši piloti z 211. taktické letky v Čáslavi se v rámci svého působení v Litvě podíleli na ochraně vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové letectvo. Během půlroční mise měli na kontě přes 40 ostrých startů týkajících se narušení letové prostoru, právě s těmito švédskými letadly.
Zdá se tak být proti zdravému selskému rozumu ono podepsání smlouvy, v jejímž důsledku dojde k faktické změně strojů, které jsou kvalitní, schopné, plně funkční a jak bylo psáno, naši piloti s nimi umí dokonale pracovat.
A to zrovna v době, kdy mnozí občané tlučou bídou s nouzí, v jiných sektorech jako je školství, zdravotnictví či sociální sféra chybí miliony, naše vláda investuje miliardy do něčeho, co již máme, co funguje, a co nám rozhodně nechybí.
JAS-39 Gripen, stíhací letoun vzdušných sil AČR
Vícenáklady spojené s provozováním amerických stíhaček
V Česku se řeší, že nebude pomalu ani na důchody, přesto však politici prosadili i přes bouřlivé ohlasy pořízení předražených amerických stíhaček. V konečném důsledku nejde však jenom o pořizovací cenu za stroje, placené na dluh daňových poplatníků. Mezi vícenáklady patří i úprava samotných českých letišť, jejichž infrastruktura byla vystavována v minulosti tak, aby vyhovovala ruským stíhačkám MiG-21 a MiG-23.
Tato letiště prošla v průběhu let řadou modernizací, aby i nadále vyhovovala nejnovějším standardům stíhacího letectva. Nutno podotknout, že v případě navázání v pokračující spolupráci se švédskou firmou SAAB by již další úpravy letištních ploch , zázemí včetně hangárů a obslužné techniky nebyly nutné. I přesto by česká armáda dostala nejnovější modernizované stroje srovnatelné s těmi americkými. Do vícenákladů je samozřejmě nutné zahrnout jednak i dražší servis, ale také samotné přeškolování pilotů a celého pozemního personálu.
21. základna taktického letectva Čáslav
Významné zatížení státního rozpočtu
Někdejší velitel vzdušných sil generálmajor Petr Mikulenka, který již není vojákem z povolání a nemusí se tak držet politicky korektní linie uvedl, že celková deklarovaná cena 122 miliard je pouze pořizovací cenou za samotné letouny. Tyto náklady se však v průběhu životního cyklu stíhaček F-35 mohou vyšplhat až k částce 400 miliard Kč. Podle jeho slov jde především o to, že každý stíhací letoun prochází během služby řadou modernizací, aby nedošlo k zaostávání za letadly potencionálního protivníka.
A to se nebavíme o tom, zda a jak dlouho by Česká republika v případě válečného konfliktu byla vůbec schopná tyto stíhačky provozovat v plném bojovém nasazení nad rámec běžného výcviku a obvyklého počtu letových hodin, nutných k zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru České republiky.
Tlačítko pro vypnutí softwaru
V poslední době se také začalo ve velké míře diskutovat o tom, zda stroje F-35 může či nemůže americká vláda ovládat na dálku a omezit tak některé jejich funkce. Tyto spekulace se vyrojily zejména po tom, co Trumpova administrativa vyjádřila své pochybnosti o důležitosti a existenci severoatlantické aliance. Pochopitelně se jedná o konspirační teorii, nicméně Donald Trump a jeho blízké okolí nám již kolikrát ukázali, že nic není nemožné.
Ve spojitosti s tímto tvrzením některé země začaly s diskuzí na téma, zda nepřehodnotit nákup stíhaček od jiných, spolehlivých partnerů. Mezi tyto země patří například Kanada, Portugalsko, Švýcarsko, Dánsko a Německo. Česká vláda si však dále trvá na svém.
Jak poslední dny média informují, Trumpovo postavení k Evropě není nijak valné a zdá se být více než bláhové si myslet, že by byla pro tohoto muže naše malá země jakkoliv zajímavější jen proto, že nerozumně rozhazujeme miliardy. To je spíše k pláči než k obdivu.
Zdroje:
