Článek
Antipatie stranou. Vůbec nevím, jak to myslel. To tvrdí o Středulově návrhu jeho kolega ze školských odborů Dobšík, a přesto ho kritizuje. Já vlastně také nevím, jak to myslel. Co vůbec proniklo do mediálního světa? Jen toto:
Středula navrhuje, aby se školní docházka zkrátila o tři roky. To je vše.
Jak zkrátila? Komu se zkrátila. I když si na adresu odborové předáka Středuly nemyslím nic hezkého, přece jen to není takový hlupák, který by navrhoval plošné zkrácení školní docházky o tři roky a její konec už po šesti letech. To pochopitelně nesmysl je. Ani já ovšem nechci být za hlupáka a tak to tak chápat nebudu.
V České republice je povinná školní docházka stanovena na devět let. Tuto povinnost musí splnit každé dítě do věku 17 let.
Z mého pohledu v návrhu jde především o snížení hranice 17 let na 14 či 15 let a možnost pro některé žáky ukončit své školní základní vzdělání již v sedmé třídě. Plošně osmiletou základní školu a minimalizovat odklady nástupu do první třídy.
Jak to chodilo za mých školních let? Nastupoval jsem stejně jako většina mých spolužáků do první třídy v šesti letech. A už je tu první rozdíl. Velké množství dnešních prvňáčků má odklad. Ne proto, že na školu nejsou ještě zralí. Jejich rodiče jim chtějí jen prodloužit dětství a sobě oddálit víc povinností. Mnoho dětí tedy nastupuje už jako sedmiletí.
A druhý rozdíl? Měl jsem osmiletou povinnou školní docházku. Dnes je devítiletá a už dlouho se vedou úvahy o tom zda ji opět zkrátit na osm let.
Jako čtrnáctiletý jsem nastoupil na střední školu a po maturitě jsem od 18 let pracoval. Spolužáci, kteří se vyučili za tři roky v učebních oborech začali pracovat již od 17 let (tedy v době kdy se dá nyní ještě chodit na základku). Byli jsme snad méně vzdělanější a méně připraveni na život než dnešní mladí? Nemyslím si to.
Kdo začal z mých spolužáků pracovat nejdřív? Byl to propadlík Pavel. První třídu začal jako pomalejší sedmiletý a k nám se mu ještě zadařilo propadnout. V sedmé třídě mu bylo 15 let. Co s ním? O vzdělání nejevil zájem, byl samá pětka, jen vyrušoval a dělal problémy. Na učení prostě nebyl, ale jednoduchou nekvalifikovanou práci dělat mohl. Od 15 pracoval. Zametal v továrně od strojů špony o v kolečku je odvážel.
V mé době se základní školní docházka mohla ukončit už v 15 letech. Je to špatně? Bylo mu snad odepřeno vzdělání a nemohl se ani vyučit? Pokud si vzpomenu na Pavla, tak je to celkem úsměvné. Vzdělání a jakékoliv učení ho prostě nezajímalo. Snahu učitelů ignoroval a myslím, že nakonec byli i oni rádi, že mohl odejít ze školy dřív.
Učitelé to pochopitelně nahlas neřeknou, ale i oni sami by byli nejraději kdyby žáci, které učení nezajímá a ve škole si to jen s pětkami odsedí, odešli dřív. Mít v deváté třídě pár sedmnáctiletých propadlíků, které nic nezajímá, ostatní často o dva roky mladší spolužáky jen ruší a vytáčí vyučujícího, je jistě černou noční můrou každého učitele. Nebo tomu tak není?
Učitelé a jejich odbory by nakonec měli být za Středulův návrh vděčni. Nahlas ovšem ne. To musí předstírat, že jde o snahu některým žákům upřít vzdělání o které různí ignoranti a flákači stejně nestojí.
Místo zbytečného vysedávání na základce, které jim do života stejně nic nedá, mohou začít dřív pracovat nebo pokud budou mít aspoň minimální snahu a zájem, jít zkusit učební obor.
A jsme u dalšího problému. Učební obory jsou kategorie sama pro sebe. Dnes tam musí vzít úplně každého i mnoho těch, kteří na vyučení čehokoliv prostě nemají kapacitu a doba „učení“ je pro ně jen příjemným oddálením nástupu do práce. Mnoho vyučených dnes vyjde z učňovských škol s tím, že stejně řemeslo neumí. Nebavilo je to, nezajímalo a stejně jdou jako papírově „vzdělaní a kvalifikování“ dělat nekvalifikovanou práci, kterou už mohli pár let dělat.
Středulův návrh se netýká jen té poslední skupiny nejméně nadaných žáků nebo těch, kteří měli smůlu na prostředí ve kterém vyrůstali a rodiče, které také nic nezajímalo a předávají to dál svým dětem. Týká se všech.
Pokud se budou minimalizovat odklady nástupu do první třídy a sníží se základní školní docházka na osm let (a ohraničí se věkem 15 let, s možností ji skončit už v 7. třídě), je to opravdu reálná možnost. Není to nic nového. Plošně dosáhnout toho, aby se mladí lidé dostali do pracovního procesu o 2 až 3 roky dříve a déle pracovali. Na důchody.
Jistě se dá namítnout, že pro některé z nich to bude pouze příležitost dřív si zažádat o sociální dávky. To už je ovšem problém jinde…
Pokud to myslí Středula takto, není to z mého pohledu zase tak špatný nápad.
Jsem pro!
Mladým, kterým by se takto „zkrátilo mládí“ se asi moc líbit nebude.
