Článek
V dnešní době, kdy se města stávají stále nákladnějšími a bydlení se stává de facto nedosažitelným snem pro mnoho lidí, je třeba hledat inovativní způsoby. Jak řešit tyto problémy.
Pan Standa, třicet šestiletý obyvatel města Brna, se stal symbolem takového řešení.
Stanislav, jako mnoho dalších obyvatel velkých měst, čelil problému vysokých nájmů a nedostupnosti bydlení.
Ergo kladívko, místo toho, aby se smířil s tím, že bude muset utrácet velkou část svého příjmu za nájem, přišel s inovativním řešením: koupil si roční tramvajovou jízdenku (tzv. „šalinkartu“) za pouhých 4650 Kč. Navíc na ni dostal ještě 1450 (resp. 1445, o pětikorunou ho ošidila mazaná úřednice, která nadto pocházela z dvojčat) korun dotaci od města, jelikož nedlužil městu za svoz komunálního odpadu nebo v městské knihovně.
Nezvyklé, ale účinné řešení
Toto Standovo rozhodnutí může na první pohled působit nezvykle, ale pro pana Standu to znamenalo zcela nový přístup k bydlení. Namísto placení vysokého nájmu si našel relativně levné a spolehlivé způsoby dopravy veřejnou dopravou. Každý den, kdy není zrovna v práci nebo na brigádě, využívá tramvaje, trolejbusy, parníky, a hlavně noční autobusy (legendární brněnské rozjezdy) jako svůj způsob dopravy pardon vlastně ubytování.
Kdo šetří, má za tři
„Tato volba mi nejen ušetřila peníze, které bych jinak utratil za nájem, ale také mi umožnila poznat město úplně jiným způsobem,“ říká pan Standa pro Seznam Médium. „Cestování veřejnou dopravou mi dalo možnost objevovat nové části města a poznat nové lidi. Je to jako každodenní dobrodružství. Poprvé jsem byl třeba až v Útěchově nebo na Stránské skále.“
V počátcích jsem měl problém s některými nerudnými řidiči, avšak časem si to sedlo. Zejména, když jsem ji pomohl s úklidem autobusu nebo vyprovodit z busu nějakého páchnoucího bezdomovce.
Dodejme, Standa jako zaměstnanec brněnské fakultní nemocnice, problém s hygienou neměl a nemá, tu realizuje v zaměstnání.
Občas Standa také řidičům vypomůže, že za ně řídí část cesty, hlavně v noci, když jsou již unavení. Za odměnu, pak pana Stanislava pouštějí na služební WC, určené jinak výhradně pro zaměstnance DPMB.
Závěrečný blinkr
Tento příběh ukazuje, že řešení problémů bydlení v městech nemusí vždy spočívat v tradičních metodách.
Občas je třeba přijít se zamyslet, a přijít s netradičními řešeními. Jak říkají i politici a mentální kouči - prostě přemýšlet mimo zaběhlé vzorce. Vystupme z komfortní zóny a uvažujme moderněji.
