Petr Janda si pořídil v 70 letech dítě, vrchol bezohlednosti, nebo svoboda?

Legenda české hudební scény, skvělý rockový kytarista, zpěvák, ale také skladatel. Všechny tyto přívlastky se potkávají u jednoho muže. Petra Jandy. Úspěšný frontman skupiny Olympic oslavil tento rok již dvaaosmdesáté narozeniny. Pozornost chci ale v tomto textu zaměřit více na tu rodinnou „kariéru“ Petra Jandy. Možná ještě přesněji řečeno na tu rodičovskou. Známý zpěvák si totiž přibližně před 12 lety (jako sedmdesátník) pořídil dítě. A tento krok stále vyvolává širokou diskusi o odpovědnosti a etice rodičovství ve vyšším věku. Jde o egoistický a bezohledný přístup, nebo svobodnou bezproblémovou volbu každého rodiče?

Do naší úvahy je třeba přizvat statistiku. Pokud se opřeme o data z Českého statistického úřadu, je třeba se smířit s tím, že průměrná délka života mužů v naší zemi je přibližně 77 let. Jedná se o průměr, takže se někteří muži mohou pochopitelně dožít klidně stovky, zatímco jiní se nedožijí ani padesátky. Nejedná se ale o žádné překvapivé číslo. Jde o veřejnou informaci, která se rok od roku mění jen minimálně. Právě z tohoto důvodu může Janda čelit obrovské kritice, protože pořídit si dítě „na stará kolena“ může zavánět přinejmenším nezodpovědností. Zanechat totiž po sobě malé dítě bez otce může mít negativní důsledky na dětskou psychiku a zdraví.

Odborníci bohužel potvrzují vyšší výskyt zdravotních rizik pro děti starších otců. Jde zejména o zvýšené riziko genetických mutací, které mohou vést k vývojovým poruchám, jako jsou autismus a schizofrenie. Děti mohou mít také vyšší pravděpodobnost výskytu některých druhů rakovin. Výzkumy dále také ukazují, že děti starších otců jsou vystaveny vyššímu riziku neurologických onemocnění včetně bipolární poruchy a ADHD.

Druhá část je pak psychická stránka. Vyrůstání dětí s vědomím, že jejich otec může brzy zemřít, může způsobit značný stres a úzkost. Manželé Zikmundovi v projektu 13 hříchů rodičovství upozorňují, že čtyři děti ze sta zažijí smrt alespoň jednoho z rodičů do svých patnácti let. Pro ně je pak typické prožívání dlouhodobých depresí, doprovázených poruchami spánku a dalšími obtížemi.

Na druhou stranu je také fér uznat, že mít dítě v jakémkoliv věku je rozhodnutí vždy dvou rodičů. Kdy mít dítě není nikterak zákonně omezené. Nejedná se tedy o žádné protiprávní jednání. „Každý má právo se rozhodnout, kdy chce mít děti,“ mnozí namítnou a jistě mají pravdu. Starší muži mohou být navíc také lépe finančně zajištěni, a mohou tak nabídnout dítěti kvalitnější materiální zázemí. V případě, že už jsou v důchodovém věku, mohou navíc velkou část ze svého volného času věnovat právě dítěti, které ze společného vztahu může profitovat.

Sám Petr Janda jeho pozdní rodičovství komentuje ve výše přiloženém videu slovy: „Pokud se vám narodí v 70 letech dítě, tak se nemůžete chovat jako sedmdesátník, to už vám nějak ta příroda nedá…“ Dále pak dodává, že právě příroda ho nenechává zestárnout, aby se o své děti ještě zvládnul plnohodnotně postarat.

A tak důvodů pro a proti bychom našli jistě celou řadu. V tomto textu jsem vyjmenoval jen některé. Skoro jistě ale pro Petra Jandu i další starší rodiče platí jedno – pečlivě zvážit důsledky vlastního rozhodnutí. Nejde totiž jen o rodiče, ale také o děti.

Zdroje: