Článek
Běda! Co je to dnešní život? Přetvářka. Lež jako věž aneb ber nebo běž.
KDO TADY LŽE? VŠICHNI. Někteří NĚKDY, MNOZÍ STÁLE.
Absolutní pravda?
Nesmysl. Pravda neexistuje. Je to umělý konstrukt, vymyšlený právníky a policisty. Paradoxně pravda je klíčový fenomén, kolem kterého se točí civilizace. Okolo něčeho, co neexistuje. Pravdu má jen Bůh. Klíčová otázka? Je-li tomu tak, kdo má pravdu v případě, že není jediný Bůh? Kdyby pravda existovala, kdo nebo CO by ji prezentovalo a jak?
Neuvěřitelný objev vědy?
Na konci existence Vesmíru se všechno „vypaří“. Rozuměj – zmizí. Napadlo mne, co se stane s paralelním Vesmírem. Zkuste o tom přemýšlet. Klid, vy se určitě nevypaříte. I když byste někdy rádi, že?
Co je věda?
Věda je propracované obecné empirické a rozumové poznávání, vycházející z pozorování rozvažování nebo z experimentu. Je to systém metodicky podložených, objektivních fakt o určité předmětné oblasti. Předmětem může přitom být každý fakt, uchopitelný buďto bezprostředně nebo pomocí instrumentálních pomocných prostředků.
Způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti , zaměřený na spolehlivost výsledků a možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy). Předmětem vědeckého poznání jsou objekty a procesy reálného světa. Předmětem zkoumání jsou např. procesy ve vesmíru, vlastnosti a vztahy mikročástic hmoty, procesy myšlení a vztahy v lidské společnosti. Do vědy zahrnujeme i abstraktní nebo exaktní svět, vytvořený lidským intelektem: matematika. kvantová fyzika, logika, geometrie a další. Vztah obou světů je ten, že za jistých podmínek může být reálný svět tvořen exaktním světem, jinými slovy, věda je matematizována. Vědou se často rozumějí také jednotlivé vědní obory, obvykle charakterizované vlastní metodikou a předmětem (oblastí) zkoumání. Výsledky vědy mohou sloužit také k různým dalších konkrétním, reálným aplikacím, například technickým, společenským, ekonomickým, pedagogickým nebo dokonce válečným.
Níže seznam „pravd“ o vědě tak, jak je chápe autor článku
Pravda číslo 1: Věda je závislá na lidstvu. Nějaké námitky?
Pravda číslo 2: Věda je zdrojem pokroku. Nějaké připomínky a doplnění?
Připomínka autora: Nejprve je nutné definovat obsah pojmu „pokrok“. Je nutné připomenout, že věda už několikrát (mnohokrát) lidstvo téměř zlikvidovala. Inu, jak a co zlikvidovalo dinosaury? Věda to nebyla! Totiž, přesněji naše věda pozemská.
Pravda číslo 3: Věda trpí závislostmi!
Námitka autora článku: Ano, nikoliv jedinou. Viz text níže:
A/ Musí disponovat lidmi, toužícími po poznání a obětujícími tomu vlastní existenci (alespoň trochu, že).
B/ Musí být dotována. Státem nebo soukromými investory. Už jen to znamená závislost. Ta je velmi omezující.
C/ Obsah bodu ad B logicky vylučuje její nezávislost.
Pravda číslo 4: Věda tvoří technologie a používá je k dalším objevům. Někdo jiný je zneužívá.
Pravděpodobnost, statistika a „pravda“ ve vědě?
Klíčová otázka zní:
Jak docílit jistoty, že vědci budou uvažovat eticky o datech. Systém p-hackingu je běžná praxe, kdy vědci předem rozhodnou, jak musí jejich výzkum dopadnout (ve prospěch jejich záměru). Tak dlouho pokračují ve shromažďování a filtraci dat tak, aby dosáhli statisticky významných výsledků, tedy těch, které si přáli.
Logický úsudek?
Pokud nemůžeme věřit vědě, začneme zpochybňovat všechno. To je nebezpečná situace, protože značné množství finančních prostředků na výzkum pochází z veřejných daní.
Zneužití vědy? Jasná zpráva!
Rozsáhlé znalosti a technologie svádějí vědce ke zneužití moci pro vlastní zájmy nebo pro to, co považují za zájmy své země nebo lidstva. Může dojít k propadu vývoje vědy v teorii nebo v chybám v použití praktických aplikací, může dojít k nedbalosti, chybám v predikci budoucnosti. Nemusí se podařit vyloučit riziko realizace škodlivých aplikací a jejich vedlejších účinků nebo je předvídat. Vědci mohou být zmanipulováni politicky nebo vládními režimy, takže věda může být k dispozici výhradně státu.
Rozvoj vědy, umělé inteligence, internetu a technologií umožnil vznik státem preferovaných výzkumných univerzitních center a laboratoří. Jednotlivé vědecké instituce tvoří konsorcia, která získávají monopolní pozice, což je rizikové především v oblasti energií s jejich mírovými, ale především vojenskými aplikacemi.
Dalšími bouřlivě se rozvíjejícími oblastmi jsou genetické inženýrství a manipulace s vědomím a podvědomím. Za zmínku stojí kyborgizace a transhumanismus, nemluvě o obtížně předvídatelném vývoji AI.
Koncentrace inteligence ve specifických centrech
Příkladem budiž Silicon Valley a systém „hlavních dodavatelů“ v USA, kde jsou zbrojní technologie pod kontrolou nadnárodních firem. Tyto poté bez vládní pomoci soustředily vědeckou práci do aplikovaných oblastí, mezi nimi také léčiv. Už jen to je alarmující. Prosím nechtějte na tomto místě ode mne „zamyšlení“ nad Big Pharma!
Možné negativní dopady pokroku vědy a technologií na člověka?
Vývoj vědy a technologií způsobí (!) poruchy v oblasti fyzického a duševního zdraví, např. vyšší výskyt rakoviny, zaviní růst počtu sebevražd. Obavy jsou ze zneužití vědy a techniky, konkrétně sledovacích technologií, které způsobí osobní nejistotu. V tomto aspektu už nemůže být pochyb o aktuálních důsledcích, které se projevují především u dětí a mládeže.
Od biotechnologií k nanotechnologiím
Technologie roste exponenciální rychlostí, tudíž schopnost zásadně ovlivnit svět se změnila z něčeho, co mohou udělat jen vlády, na něco, co mohou udělat jednotlivci a malé skupiny. Teoreticky pozitivní je fakt, že ony malé skupiny vědců a technologů (a vizionářů) dokáží konstruovat vesmírná plavidla nebo vyvíjet převratně působící léky. Aktuálně negativní je zjištění, že tytéž technologie umožňují teroristům vydírat civilizaci.
Až neuvěřitelně vypadá realita, kdy digitální mapy sekvencí DNA a levné laboratorní vybavení umožní takzvaným garážovým biologům tvořit nové syntetické „organismy“ (asi většinou viry), které by na jedné straně mohly zničit lidstvo a na druhé (té optimističtější) způsobit revoluci v medicíně, tedy například zvýšit radikálně dosahovaný věk ve zdraví, nebo otevřít éru dostatku energetických zdrojů v podobě tzv. čisté energie. A to jsme se ještě nedostali ke kyborgům, robotům a nanobotům.
Závěr?
Biotechnologie budou největší výzvou příštího desetiletí. Mohou způsobit katastrofu v případě vzniku jakýchsi miniaturních tvorů nebo robotů, kteří se vymknou kontrole. To odstrčí mimozešťany na vedlejší kolej. Samostatný problém představuje vývoj AI, která si začne uvědomovat sebe sama a začne soupeřit s lidmi jako technologicky nedostižný inteligentní druh.
Mimochodem, další existence lidstva?
Nejde jen o predikovanou klimatickou katastrofu, ale také o extra terestriální rizika v podobě střetu s vesmírnými tělesy nebo dokonce průniku mimozemské inteligence. Ostatně už před několika lety slavný britský vědec Stephen Hawking kategoricky prohlásil, že doporučuje lidstvu plánovat opuštění Země.
Zdroje:
