Článek
Kdo čte mé články déle, tak ví, že můj přístup k moderním technologiím je velmi negativní, a to zejména co se dětí týče. Chápu, že nám usnadňují životy a že to bez nich nejde, ale vychovávat s nimi děti, to je výzva.
Vždyť bude mít limit
A tak vůbec nechápu, kde byl můj rozum, když jsme se rozhodli dát dceři telefon. Říkali jsme si, že když zůstane doma sama, budeme se s ní moc spojit a že těch třicet minut denně bude ok.
Ten první argument se ukázal jako pravdivý a bylo velmi praktické, že jí můžeme zavolat, když jsem například musela se synem k lékaři a nechtěla jsem ji vodit sebou.
Ten druhý argument už je horší. Dcera má telefon 2,5 roku. Aplikace Family link byla naprosto bez debat nainstalována a s ní jsem nastavila to nejpřísnější nastavení. Limit 30 minut denně zpočátku fungoval, ačkoliv byl doplněn vztekáním se a prosbami o prodloužení.
V případě nemoci jsem byla ochotná prodloužit limit o dalších třicet minut, jiné dny měla dcera smůlu.
Nechali jsme se obelstít
Jenže pak jí někdo poradil, že její oblíbené YouTube může sledovat i na televizi a tím byl veškerý můj limit v háji a to nemluvím o nastavení. Zjistila, že na televizi jí to nabízí videa, která následně nemůže najít v telefonu.
Začalo proto kolečko smlouvání, uvolňování nejtvrdšího režimu, abychom byli relativně spokojení všichni.
Trojky ve škole nás přivedly k tomu, že je něco špatně. Učitelka nám následně sdělila, že je dcera extrémně roztěkaná a není schopná se soustředit. Když jsme pak začali pátrat a zjistili, že obcházením pravidel tráví většinu volného času na YouTube, vše do sebe zapadlo.
Přišla jsem na to, že dcera tajně používá tablet, kde se přihlašuje na můj profil, protože mě viděla zadávat číselný kód. Takže kromě třiceti minut na mobilu využívala televize, když jsme nebyli doma. A když jsme doma byli, tak si zalezla do pokoje, že si jde malovat nebo číst, a měla zde tablet. Na něm má také nastavený režim, ale ten obešla přihlášením na mně.
A já jsem vařila, dodělávala práci nebo uklízela s tím, jak mám vzorné dítě. Zároveň mě ale překvapilo, že nechce hrát žádné deskové hry, nevyrábí si nebo nechodí za mnou, že se nudí.
Zákaz neměl smysl, protože zakázané ovoce nejvíce chutná. Ale tablet byl zablokovaný a s ním i YouTube na televizi. Dcera byla pár dní protivná a naštvaná, ale nakonec se smířila s trestem. Když následně začala opět nosit jedničky, měla jsem jasný důkaz, že YouTube opravdu ovlivňuje její soustředění.
Lituji, že ho dostala tak brzy
Situace se u nás na chvíli uklidnila, ale ve mně zanechala hořkou pachuť. Došlo mi, že celý tento kolotoč smlouvání bude trvat několik dalších let.
Čím bude starší, tím horší bude smlouvání. Navíc teď ve čtvrté třídě budou mít informatiku, a tedy se dá předpokládat, že bude chtít i na počítač.
Mé zoufalství roste. Chodí na sbor a na tenis. Volný čas trávíme venku, na plavečáku, na hřišti, na výletech… Ale jakmile přijdeme domů, chce jen mobil nebo ovladač od televize.
Doma máme tři plná šuplata kreativních věcí, abychom si mohli vyrábět. Máme desítky her, které pravidelně obměňuji. Má hračky, knihy, plný stůl pastelek či pastelů a mnoho papírů. Vše s ní ráda dělám i já, takže sama u toho není. Přesto posledních pár měsíců nechce dělat nic. Drží telefon a ovladač a je schopna sedět naštvaně na gauči a s tím, že nic jiného nechce.
Nakonec vždy něco najdeme, ale vnímám, že to není dobře, abych jí neustále hledala zábavu jen proto, abych ji udržela pryč od obrazovek. A tak jsme se dostali do začarovaného kruhu a já proklínám den, kdy jsme jí mobil dali.
Zdroj: autorský článek
