Článek
Řádění populisticko proruské vlády Roberta Fica v současné době doléhá na uměleckou scénu na Slovensku. Ano, i na Slovensku představují umělci důležitou páteř demokracie. Vyjadřují se ke společenským a politickým tématům, usměrňují tamní společnost a jsou vzorem pro ty, kteří chtějí patřit k té kultivovanější a vzdělanější části.
Snad právě proto se umělecká scéna stala na Slovensku terčem bezprecedentního útoku v duchu těch nejhorších gestapáckých praktik známých z období nacistického Německa a dalších temných zákoutí historie. Ministryně kultury Martina Šimkovičová, které pro vykonávání podobné funkce chybí nejen vzdělání, ale též morální základ, se snaží zasít nenávist vůči respektovaným institucím, jako je Slovenská národní galerie nebo Slovenské národní divadlo. Svým způsobem je pochopitelné, že tyto instituce, které pravidelně vyzdvihují důležitost hodnot, které do zaostalé střední Evropy přicházejí z vyspělých zemí Evropské unie, jsou terčem její nenávisti a zločineckých totalitních praktik.
Našim politickým představitelům by nemělo být jedno, co se na Slovensku děje. A vůbec nezáleží na tom, že se tak děje za tichého souhlasu tamních voličů, kteří ještě neměli dost času, aby si osvojili demokratické smýšlení, které je samozřejmostí ve vyspělých zemích. Kultura a budování evropských hodnot rozhodně musí stát nad dočasnou nevyspělostí obyvatelstva východních zemí.
Proto jsem rád, že vznikla iniciativa Břetislava Rychlíka, který chce kolegům ze Slovenska podat pomocnou ruku. K petici se připojili i další přední osobnosti našeho kulturního a společenského života, jako je přední vzdělanec David Koller, bojovník proti komunismu Zdeněk Svěrák nebo zachránce barrandovských studií Václav Marhoul. Tohle nejsou lidé, kteří by každou chvíli přicházeli s nějakými peticemi. Naopak jde o osobnosti, které se svým veřejným angažmá velice šetří, a když už přicházejí s peticí, je to signálem, že jde o maximálně důležitou věc.
Mohl bych se považovat za podporovatele jejich petice, ve které vyzývají, aby byl vytvořen fond, ze kterého by byly financováni jednotlivci i rodiny, které byly necitlivě a chamtivě odříznuty od veřejných zdrojů, které jim umožňovaly věnovat se jejich práci.
Já osobně bych šel ale mnohem dále. Naše země a naši političtí představitelé by se neměli spokojit jen s vyplácením platu (či renty) jednotlivcům, nýbrž bychom se sami měli chopit iniciativy a vytvářet na Slovensku instituce, které by skutečně budou plnit funkci pilíře evropských hodnot na Slovensku. Pokud si populistická slovenská vláda krade pro sebe Slovenské národní divadlo, mohli bychom tam z českých zdrojů vybudovat vlastní Slovenské národní divadlo, které bude plnit stejné funkce, jako plní to naše u nás. A stejné by to bylo se Slovenskou národní galerií. A pokud to bude třeba, můžeme tam provozovat i hodnotově ukotvenou Slovenskou televizi.
Bude český daňový poplatník protestovat? Ten vzdělaný a odpovědný určitě ne. A na názory spodiny, která svým kvelurantstvím akorát otravuje život demokraticky smýšlející většině, nemusíme snad brát zřetel.
Další související články:
