Článek
Snad všichni vědí, čemu slouží a kdo na něj chodí a působí na něm. A také kdo na něj nepatří a neměl by se na něm ukazovat. Budeme zřejmě souhlasit, že by na něm měla působit osoba, která dosáhla příslušného námořnického vzdělání a která oplývá relativně bohatými zkušenostmi. Tak uvidíme, kdo ho navštíví…
Rozhodně není nadsázkou napsat, že činnost na něm leckdy rozhoduje o životě a smrti posádky. Proto by na něj neměl vstupovat každý člověk, zejména pokud nastaly mimořádné podmínky. Někdy jsou ale konstelace, kdy se leccos může změnit. Kdo by snad měl myšlenku na přípravu a praktické provedení vzpoury, není na úplně špatné cestě. Zajisté by šlo o zajímavé počtení a pokoukání, při nichž by se nám mohl tajit dech. Jemu se dnes ovšem věnovat nebudeme - zamíříme poněkud jinam, byť plavidlo a voda zůstanou.
Klasika letní dovolené. Mořské písčité pobřeží na pokraji tradiční destinace. Co nabízí? Paleta je široká. Nás budou nejvíce zajímat dopravní prostředky, které jsou určeny k pohybu po hladině. Přesněji poznamenáno - pohybování nemusí být moc, stačí, když se s nimi z břehu poodjede do vzdálenosti za bójky, kde by se již neměli vyskytovat plavci. Tam se plavidlo pohupuje na vlnách. Lidé, kteří si ho vypůjčili, se věnují různým činnostem - od šlapání přes opalování až po občasné skoky do vody. Na kapitánském můstku nemůže stát kdekdo. Nebo snad ano? Ještě se uvidí… Pochopitelně ještě diskutují, sledují dění na pobřeží a fotografují se. Některým se občas podaří zahlédnout rybu.
Žena zaujala hned na první pohled. Do očí bijící nadváha. Skoro nelze odtrhnout pohled. Převis břicha skoro do půlky zakrýval stehna. K nim je třeba se vyjádřit. Vždyť horní část její nohy měla obvod větší než pas jakéhokoli člena domácnosti, která si vyrazila k moři.
Zmíněný dopravní prostředek má asi tři metry dlouhou skluzavku. Nahoru k jejímu vrcholu vedou schůdky, na jejichž konci se nachází malá plošina. V rozích stojí na tyčích a současně vystupuje jako stříška. Nyní si naši postavu zvíci 130 kilogramů představme, jak stojí mírně rozkročena. Jednak kvůli stabilitě s ohledem na pohyby na hladině. Jednak že tak „silné“ nohy k sobě moc dát nejdou.
Rukama se drží podpěrných tyčí. Vyhlíží poněkud hrozivě, jako kdyby měla vystupovat v roli přísného šéfa, snad dohlížitele nad správným konáním „otroků“. Naskočí mi obrázek řeckých galér, které byly poháněny tzv. lidskou silou. Sloužit na nich nebyl med. Odhadoval bych, že tam vzpoura často hrozila. Proto se vedení raději spoléhalo na řetězy. Poněvadž nemáme dostatečné podklady, můžeme nad tehdejší skutečností a nad jejími detaily a výsledky pouze spekulovat.
Vnější pohled na šlapadlo lecčemu nahrává. Na speciální loďce se nacházejí tři chlapci. Jak ona stojí, občas se pustí pravou rukou a ukazuje na někoho či na něco. Že by určovala pořadí, v jakém se její / zřejmě synové / mohou vydat na skluzavku? Nebo skočit do vody? Nesporně se vyjadřuje též k frekvenci, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti na vlhkých schůdcích, na skluzné ploše a přirozeně také ve slané vodě. Klidně může přispívat k potvrzení nebo ke změně kurzu. Jak se ostatně od osoby na kapitánském můstku očekává.
