Článek
Pokleslá zábava, nebo jiný úhel pohledu
Možná je to dobrý trénink pro tělo, kde si pěstujete fyzickou zdatnost, tvarujete tělo, rychle spalujete přebytečné kilogramy. Ovšem, proč tenhle sport, pokud se to dá nazvat takto, nezůstane jen v prostředí tělocvičny. Proč se to prezentuje na veřejnosti, jak se dva muži řežou hlava - nehlava, až z nich tryská krev.
Nedívám se na tento drsný sport. Ale jedenkrát jsem zahlédla v televizních novinách Karlose Vémolu, po jeho výjimečné prohře, protože je známé, že většinou vyhrává, a bylo mně ho upřímně líto.
Nebyl k poznání. Obličej měl celý zakrvácený, opuchlý, byl ohnutý nejen v páteři, ale i psychicky tak, že nebyl schopen chůze. Vyšlo pak najevo, že měl zlomenou čelist, sám říkal, že cítil při zápasu díru mezi zuby, jak se mu čelist rozestupovala. Nechtěla bych ten jeho obraz již nikdy vidět. Mimo arénu, když je v pohodě, mně nevadí. Co všechno dokáže člověk kvůli kariéře a penězům podstoupit, je neskutečné.
Někdy se domnívám, že už nás nemůže nic nepřekvapit. Ale je to omyl. Do začátku školního roku je sotva nakročeno, a přichází šok.
Třináctiletá dívka při vstupu do třídy tasí ostrý nůž a vrhá se na dva spolužáky, které zraní. Naštěstí přežili. Co se jí odehrálo v hlavě, nikdo neví. Jedno je jasné. Trauma spolužáků, zejména těch zraněných, jen pomalu vyčpí, u někoho možná vůbec.
Medializace případu
Je v zájmu společnosti o tom informovat, zároveň se naskýtá otázka, zda to neprovokuje další psychicky narušené jedince. Určitě by to měli lidé vědět, a dost možná to přispěje k přísnějšímu přístupu žáků ve škole. Bylo by už na čase.
