Článek
Nejprve se mi název nezdál dost vhodný. Pak jsem si vzpomněl na chytrou kmotru lišku, jak se dočasně stala hajným a vyhnala z lesa jeho vypaseného majitele. A jak on utíkal. Kdo by si pomyslel, že při své nadhmotné postavě bude tak rychle prchat. Proto jsem titulek ponechal.
Tak jsme zase na mořské pláži. Stromů je poskrovnu a vypadají jinak než u nás doma. Nejdřív zaujme několik dvojic lidí, jak přijdou, beze slova konají a za chvíli mají svoje „ležení“ hotovo. Již tady zřejmě nějakých pár dnů strávili. Případně jsou u moře na dovolené každý rok a už bez řečí vědí, jak si mají počínat. Zdá se, že vše klape. Většinou si vyndají noviny a knihy či časopisy. V mladším vydání něco z moderních informačních a komunikačních technologií. Leckoho jako kdyby moře nezajímalo. Vynořuje se otázka - proč sem vůbec jeli a/nebo letěli? Možná si jen odpočinou po jídle…
Máme změnu. Novým obrázkem je tzv. vypasená rodinka. Pod slunečníkem jich sedí celkem šest. V míře objemnosti vévodí tatík. Původně jsem chtěl napsat - statný. Šlo by ale o správný název, když je na první pohled vidět jeho značná sádelnatost? Poměrně blízko mu v daném ohledu je manželka. Nebo s ní je v jiném vztahu? Dnes není moc jisto. V naší souvislosti se nejedná o podstatnou informaci. Ještě vrhnu pohled na ostatní. Kousek od nich na zemi sedí velmi obtloustlý kluk, který se zahrabává do písku. Jedná se o hru? Doposud se nudil a nyní má konečně co dělat? Nebo se snaží skrýt aspoň něco ze své nemalé špekatosti? Na lehátku sedí jeho asi sestřička. Je mladší než on a ani ona není ušetřena „rodové zátěže“. Jde však opravdu o ni? Není přece správné se na ni vymlouvat. Co jestli zvolili chybný systém stravování? Nedokážou se ubránit nadbytku? Chybí jim vůle a kázeň?
Přestože by ve svém nízkém věku nemusela nosit vrchní díl dětských plavek, oblékla si ho. Prozatím se jí tam usazuje dost tuku, o vlastní růst budoucích prsou patrně nekráčí. A ještě tu máme babičku. Je o něco hubenější, ale rozhodně má daleko do kategorie „vyžle“. O čí matku asi jde? Zřejmě si všichni často pochutnávají, ať již se nabízejí vařené, pečené, smažené, nakrájené a jakékoli další poživatiny. Mají chuť, a proto si dají, ne? Jak se mezi lidmi říká, rádi si přijdou na své… Že by se jednalo o jejich nejčastější činnost a dokonce koníčka a zábavu? Proč by se měli omezovat? Vždyť žijí jen jednou, ne?
A poslední osoba? Mladíkovi by mohlo být asi tak 14 roků. Konečně je tu někdo, kdo se vymyká. Ne snad že by mu byla vidět žebra, ale rozhodně nevlastní tzv. vanu a špeky. Jenže radost by mohla být předčasná. Kdyby nám někdo sdělil, že pochází z jiné rodiny a že ho s sebou jako známí vzali na výlet k moři, leccos by se nám osvětlilo. Snědá kůže informuje, že půjde o cizince, kteří jsou v zemi s mořem doma. Komunikace by proto byla obtížná. Proto jsem fakta nechal zastřena tajemnem.
Když jsem je minul, narazil jsem na slabší typy, nicméně ke štíhlosti by měly daleko. Místo vysedávání pod stříškou se snažili o sportovní hru, aktuálně měli v rukou raketky na pinkání s míčem. Jejich počínání bychom měli ocenit. Vždyť jakákoli aktivita se cení. Nelze však pochválit ladnost a rychlost jejich pohybů. Kdyby vážili méně, jistě by byli citelně lepší a hlavně rychlejší. Mezi časté činnosti patřilo, že se museli ohýbat pro míček. Zjevně bez radosti. Se souběhem tepla jim už po chvíli zrudly tváře. Podle občasné nekoordinovanosti pohybů se zdálo jasné, že jim potíže dělá práce s těžištěm. Jestlipak si pamatují, že dříve se jim nakládalo s vlastním tělem jinak? Zpravidla o dost snadněji. Nebo jdou s uvedenými přívažky dlouhou dobu, že si na „lepší“ / možná spíš lehčí /, časy nepamatují?
