Článek
Povodně, pandemie, tornádo.
Je to samozřejmě principiálně dobře, vojáci a vojákyně slouží své společnosti v době krize. Dnes stát žádnou jinou nasaditelnou velkou lidskou sílu nemá, proto je dobře, že je opět na civilní krizi nasazena armáda. Jinak to dnes nejde, stát si nebuduje žádný jiný větší nástroj řešení podobných situací.
Ale jak říká náčelník generálního štábu, hlavní a jedinou unikátní rolí armády je připravovat se na válku. Jen tu umí pouze vojáci, zatímco na přírodní katastrofy mohou reagovat všechny ostatní civilní složky státu.
Válka bohužel je nám nejblíž za poslední dekády, armády východního křídla se na horký obranný konflikt připravují urgentně ze všech sil. Naše profesionální armáda je na počet relativně malá, o to víc potřebuje na válku s Ruskem cvičit.
Pokud nyní na povodně budou nasazeny až dva tisíce vojáků, tak to je o dost víc, než se za celý loňský rok otočilo na všech zahraničních misích. Třeba armádní specialisté na drogy, kterých je opravdu málo a jejich výcvik je extrémně drahý, nyní sbírají odpadky po povodních. Týdny nasazení na povodních je vyhodí z výcvikového plánu, což je pro stát fakt hodně drahé.
Protože nás kvůli klimatickým změnám čekají větší přírodní katastrofy častěji, logické by bylo vytvořit větší kapacity civilních institucí - státních a nestátních, které jsou mnohem levnější než armáda a můžou lépe pomáhat.
Třeba Švédi mají svou Home Guard, některé země v našem regionu mají paramilitární většinově dobrovolnické organizace.
U nás by dávalo smysl pořádně zafinancovat už dnes dobře fungující dobrovolné hasiče, kterým zdroje chybí a naopak podobné zásahy zvládnou lépe, než vojáci.
