Článek
I když ta to bude mít s Lille velice těžké. Samozřejmě kvůli koeficientu, kdy se mění bodování a v Lize Mistrů je lépe bodované každé vítězství než např. v Konferenční lize.
Malé vzpomínání. Poslední účast Sparty v Lize Mistrů, kdy se musela prokousat nástrahami předkol. Psal se rok 2005. Sparta dostala do skupiny D Olympique Lyon, Manchester United a Fenerbahce Istanbul. Skončila poslední se skóre 2:13 a jedním bodíkem za remízu s Manchesterem doma. Byl to padesátý ročník Ligy Mistrů a v památném finále vyhrál na penalty proti AC Milán Liverpool, když ještě po prvním poločase prohrával o tři góly. Tehdy v jeho barvách váleli Milan Baroš a Vláďa Šmicer, kteří se do finále zapsali velkým písmem. Teď už ovšem zpátky do současnosti.
O rok později se Ligy mistrů zúčastnila na dlouhá léta naposledy, tehdy však postoupila přímo do hlavní soutěže. Ve skupině B, spolu a Arsenalem, Ajaxem a Thunem uhrála dva body za venkovní remízu v Holandsku, a doma s Thunem. Se skóre 2:9 se s účastí v LM rozloučila, a do jarní části soutěže nepostoupila. Dlouhou dobu pak platilo, že jakmile museli absolvovat předkolo neuspěli. Postupně si v následujících letech vylámali zuby na Arsenalu, dvakrát na Panathinaikosu, Žilině, Malmö, CSKA Moskva, stopku jim vystavila i Steaua Bukurešť a Monako. Teď už ovšem zpátky do současnosti.
Za týden se toho událo opravdu hodně. Nejdříve trochu nečekaná výhra 2:0 ve Švédsku, poté liga se Slováckem, kdy Friis nechal na lavičce bez dvou hráčů kompletní základní jedenáctku a dost se to nevyplatilo, protože Sparta jen remizovala. Vše bylo podmíněno zápasu, který se udál včera a ke kterému vzhlížela sparťanská veřejnost s netrpělivostí.
Dokážou to konečně, nebo se zase něco zvrtne? Znervózní a postup jim proklouzne mezi prsty? Vzpomeňme na Kodaň, kdy nám to uniklo o fous. Jenomže od té doby uplynulo mnoho vody a Sparta nakoupila hráče se kterými byl postup velmi reálný. A musím říci, že od úvodního hvizdu jsem byl v hledišti vlastně celou dobu v klidu. Jediný zádrhel nastal před penaltou soupeře, kdy jsem měl malý červíček, aby se z toho kluci nesložili. Jenomže toho červíčka za chvíli zahnal Peter Vindahl a od té doby už nebylo co řešit.
Ale pojďme to vzít pěkně od začátku. Když Ryneš zvyšoval před týdnem ve Švédsku v devadesáté na 2:0, tak jsem tušil, že větší šance do Ligy Mistrů nás asi dlouho nečeká (pokud tedy nevyhrajeme titul a nepůjdeme do ní rovnou). Pak přišlo Slovácko doma, kdy jsem kritizoval nasazení devíti nevytížených hráčů a vzniklou remízu po takovém upachtěném výkonu. K následným diskuzím jen dodám, že i kdybychom hráli včera s Barcelonou, stále si myslím, že protočit devět hráčů do mistráku je prostě moc.
Samozřejmě Friis vše směřoval ke včerejšku a jak jsem již zmínil, Sparta to dokázala. Prošla přes tři soupeře a to není jednoduchý úkol. Všichni od vás očekávají, že každého „smáznete“, ale dnes už není slabých soupeřů a Sparta postupy nafukovala náš koeficient i s ostatními českými týmy do té míry, že právě nyní jsme nejlepší země tohoto ročníku, která nasbírala do koeficientu pro tuto chvíli nejvíce bodů(4,7)! No, klobouček všem, bodíky se budou hodit.
Haraslínovi stačilo pět minut na hráče zápasu
Friis nasadil to nejlepší, co momentálně ve Spartě běhá (ke vší úctě k ostatním hráčům) a vyplatilo se. Malmo se nezmohlo prakticky na nic. Ok, jak jsem zmínil, penalta a na konci vynikající zákrok Vindahla, kdy vyškrábl hlavičku z brankové čáry. To už ovšem bylo v době kdy se Letnou řinul pokřik Sparta Praha – Liga Mistrů – hejhejhej.
Musím říci, že po prvním poločase jsem už chtěl psát, jak tento zápas Haraslínovi nesedl. Diváci okolo mě také říkali, že byl první poločas na vystřídání. Většinou se hra odehrávala u Birmy na druhé straně. Ještě, že nás Friis neposlouchal a Haraslína tam nechal. Stačil úsek pěti minut a byl za hráče utkání. Po tom, co mu neuznali nádherný gól jeho klasickou obalovačkou, proměnil penaltu a především druhá akce, kdy vymíchal obránce hostí tak, že se ještě ve vápně možná dneska točí, a poté nádherně naservíroval přihrávku na…. Albiona Rrahmaniho.
S trochou nadsázky lze říci, že když je za postup 466 milionů a Sparta dala dohromady čtyři góly. Rrahmani stál cca 100 míčů, tak už se vlastně zaplatil. Ne, to je samozřejmě nadsázka, ale nová akvizice ukázala svůj potenciál. Pozorně jsem si ho všímal a je velmi rychlý. Jednou se nabízela přihrávka na Birmančeviče a on jí neposlal, ale to už teď asi ví i on sám. Vždycky něco nevyjde. Na Birmančevičovi bylo vidět, když neproměnil penaltu, jak ho to poznamenalo. Postupně se do toho zase dostal. On ví, že je teď lídr, chce být lídr a asi si nepřipouštěl, že by mohl selhat. Stalo se to ovšem za stavu 0:0 a penaltu nedali větší fotbalisti než je on. Důležité bylo, že Sparta potom nedala soupeři tzv. čuchnout. Držela ho daleko od branky a když už v úvodu druhé půle drželo Malmo déle balon, stejně z toho takřka nezahrozilo. Jak šel čas, Letná bouřila čím dál víc a i když mám psát nezaujatě, ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. Nádhera.
Na druhou stranu, jak jsem minule chválil Wiesnera, tak včera zase místo odkopu ve vlastním vápně pryč, pošle balon na střed hřiště před vlastní velké vápno. To vždycky „smrdí“. I kdyby to kopl pod tlakem do dvacáté řady, je to pořád lepší než přihrávka na střelu soupeře. Někdy to nechce rozehrávat konstruktivně, ale raději to odpálit do bezpečí. Jinak Olatunji bojovnost, střídající Preciado oživení, Vitík zahrál, dle mého názoru, výborný zápas a mohl bych pokračovat. Jak jsem už psal, Haraslín hrál druhou půli fantasticky, ale kdybych měl vypíchnout jeden okamžik, kdy se zápas lámal, označil bych za hráče utkání Petera Vindahla. Jím chycená penalta soupeře viditelně zlomila a Spartu vrátila do euforie.
Vy, kdo fandíte Spartě a nebyli jste na stadionu, přišli jste o fantastickou atmosféru, kterou si budu dlouho pamatovat. Za to díky moc! Nádherný zážitek a hrdost.
Teď losování ve čtvrtek v novém tzv. švýcarském formátu. Liga Mistrů se rozšíří z 32 na 36 účastníků. Každý tým odehraje osm zápasů s osmi různými soupeři. Čtyři doma a čtyři venku. To znamená, že Sparta a možná i Slavia by hráli ještě v lednu. Nutno dodat, že zůstávají čtyři výkonnostní koše a z každého koše vzejdou dva soupeři. To znamená, že Sparta narazí na dva giganty z prvního koše a jednoho bude mít určitě doma. Jedna zajímavost k losování. Nově host vytáhne kluby z nejvyšších nasazených košů a k nim přiřadí software zbývající soupeře. Prvních osm týmů v celkové tabulce jde přímo do osmifinále, dalších 16 týmů se v play – off utká o posledních osm zbývajících míst. Ti co nepostoupí, končí. Už žádný sestup do Evropské Ligy. Takže týmy na 25 – 36 místě okamžitě v Evropě končí.
Proč se takový formát zavedl můžeme spekulovat. Údajně to má být konkurence pro opět propíranou Superligu. Já v tom spíš vidím peníze. On se totiž zvýší počet zápasů Ligy Mistrů a Evropské Ligy ze 125 na 189 zápasů! Vysílací práva stojí dneska majlant a UEFA to dobře ví. Jestli to bude lepší formát než byl, tak to je ve hvězdách. Sám se nechám překvapit.
Podstatné je po včerejšku ovšem to, že Sparta bude opět u toho.