Reportáž: Vysoké Mýto po roce znovu vyřadilo Chrudim z MOL Cupu

Není až takový kumšt milovat zápasy těch největších fotbalových hvězd v nejlepších soutěžích. Objevovat „vesnickou“ kopanou a porozumět její kráse je ale pro spoustu fanoušků neatraktivní disciplína. Když tomu však dáte šanci, zjistíte, že i zápas Vysoké Mýto – Chrudim může doručit srovnatelný zážitek, jako když Real Madrid hostí Barcelonu. Zvlášť, když ho sledujete přímo na místě. Ponořte se do reportáže pojednávající o  zdánlivě obyčejném pohárovém utkání, které ale ukrývá možná více příběhů a emocí, než lecjaký TOP evropský šlágr.

Divizní Vysoké Mýto a druholigovou Chrudim svedl dohromady opět po roce MOL Cup. V prvním kole českého poháru na sebe oba týmy narazily už loni. A i když papírový favorit většinu zápasu dominoval a dobýval bránu domácích, neuspěl a městský stadion opouštěl poražen 0:1. Outsider zvítězil a  začal se psát příběh, který letos pokračoval a eskaloval do nových rozměrů.

Chrudim po veleúspěšné loňské sezóně prošla velkými změnami, ale úvod do nového ročníku jí zatím nevycházel podle představ. Čtvrtoligové Vysoké Mýto se tak nabízelo jako skvělý „obětní beránek“. Kdo by nechtěl využít příležitosti nakopnout pořádně sezónu snadnou výhrou nad slabším soupeřem ideálně způsobem, který i pozvedne sebevědomí a morálku týmu? Hraje-li na papíře kvalita výrazný rozdíl ve váš prospěch, stačí soupeře nepodcenit. Toho si byl už před zápasem vědom i nový trenér Chrudimi, Petr Papoušek:

Na stadionu jsme se s naším fotografem setkali chvíli před zápasem a  rovnou vyrazili mezi místní fanoušky. Je krásné vidět, že fotbal je stále lákadlem pro mládež, která čelí čím dál většímu tlaku moderních technologií, sociálních sítí,… Stadiony, kde se hrají nižší soutěže, rozhodně nejsou domovinou jen starší generace, která sem chodí vzpomínat k čím dál dražšímu pivu. Prestižní utkání s na místní poměry velkým týmem přilákalo pamětníky, příležitostné fanoušky fotbalu, rodiče s  dětmi, sportovně založené páry,…

Atmosféru na tribuně a kolem ní tvořilo asi 550 diváků. A ti byli neodmyslitelným aktérem středečního večera, dokonce ještě než utkání začalo. Než hlavní sudí zahájil zápas, pozdravili přítomní fanoušci potleskem Jiřího Kovaříka. Ten slavil 70. narozeniny a jakožto historicky nejlepší střelec (202 mistrovských gólů) patří mezi klubové legendy. Představte si výraz ve tváři a oči někoho, kdo na tomto stadionu strávil značnou část života a po letech mu znovu tleská celá tribuna. Tohle u televizního přenosu Bayern Mnichov – Dortmund nezažijete.

Diváci hnali tým kupředu, skandovali, když fotbalisté potřebovali nabudit, a některými vykřikovanými hesly bavili celý stadion. Když měli pocit, že se rozhodčí zrovna upískl, upozornili ho, že si toho všímají. Pro někoho, kdo je zvyklý na prestižní domácí či zahraniční zápasy, je to možná „buranské“. Na úrovni divize je to ale denní chléb, který dokresluje atmosféru. Když si člověk představí diváka, který dorazil po vyčerpávající dvanáctce v práci posilněného jinou dvanáctkou, těžko se mu divit, že si tu a tam něco zařve. Zase tu aspoň nesmrdí pyro.

Návštěva takového stadionu je specifická i tím, odkud a s kým se na fotbal díváte. Novinářská tribuna na prvoligových stadionech je fajn, ale dřevěná lavice se stolem pár metrů od hřiště má úplně jiné kouzlo. I  jako úplně cizí host se tu po pár minutách dočkáte vřelého přijetí od místních. Ti tu během utkání spekulují třeba i o tom, jak je možné, že jim Livesport během pár vteřin hlásí gól i když hraje divizní Vysoké Mýto.

Značná část fanoušků si byla dobře vědoma toho, že Vysoké Mýto porazilo Chrudim rok nazpět. Málokdo ale asi čekal, že tady blesk udeří dvakrát do stejného místa. Ale stalo se. Ještě než se všichni přítomní usadili, dokončili předchozí konverzace a začali opravdu sledovat fotbal, místní už vedli 1:0. Favorita zaskočil gólem v úvodní pětiminutovce Hájek. Po dvaceti minutách mohlo vést Vysoké Mýto klidně 3:1. Velmi dobrou práci v dresu domácích v útočné fázi odváděl teprve devatenáctiletý Maksym Sapelkin.

Ve 22. minutě po dobré kombinaci srovnal chrudimský Holub. Z hostů konečně spadla ta úvodní deka z rychle inkasovaného gólu a až překvapivě dobře hrajících domácích. Ty vede do této sezóny nový mladý trenér Adam Dostál, který zde loni trénoval mládež. A musí se mu nechat, že jeho práce nese ovoce. Leckdo by možná od týmu hrajícího čtvrtou ligu čekal nějaké nahodilé nakopávané míče nebo kostrbaté přihrávky. Vysoké Mýto se ale prezentovalo vyzrálým herním projevem, jasnou taktikou a chvílemi až guardiolovské kombinace na jeden dotek.

Autor úvodní branky, třiadvacetiletý Hájek, mohl domácím vrátit vedení krátce před koncem první půle. Malá domů od jednoho z  chrudimských obránců byla až příliš „malá“. O vyloženou šanci Vysoké Mýto dobrým čtením hry a efektní kličkou připravil pozorný brankář hostů Číž. Úvodní dějství tak skončilo smírně 1:1 a oba týmy si z něj odnesly diametrálně odlišné pocity. Zatímco se vysokomýtští přesvědčili, že s  Chrudimí mohou hrát vyrovnanou partii, svěřenci trenéra Papouška zjistili, že budou muset přidat.

Tomu odpovídala i reakce hostů o poločasové přestávce. Stále ještě nové a soutěžním zápasem téměř neostřílené posily nahradili zkušení matadoři do obrany a dravý útočník Jurčenko. Vyšší kvalita byla na hřišti hned znát a Chrudim do druhé půle vstoupila výrazně lépe než do té první a předváděla úplně jiný kolotoč.

Po dvaceti minutách se ale kolotoč zadrhl. Rohový kop domácího Schmoranze na přední tyči prodloužil ex-prvoligový útočník Pavel Dvořák a  míč se snesl až do sítě hostů. Vysoké Mýto znovu vedlo – 2:1. Tribuna jásala a hlasatelovo originální „Gól, gól, gól!“ a dvojhlasem ohlášené skóre bylo prostě skvělé! Muž, který v ruce držel mikrofon, se o radost a  dobrou náladu podělil ještě o pár minut později. Z reproduktorů se ozvalo jeho obdivné uznání po dobré kličce jednoho z domácích hráčů.

Další střídání hostů na sebe nenechalo dlouho čekat a na hřiště přišli hned dva stabilní hráči základní sestavy. I tato změna měla téměř okamžitý efekt. Chrudim, která opět zařadila vyšší rychlostní stupeň, si v 70. minutě vybojovala výhodu pokutového kopu po faulu obránce Tomáška. Míč si pro mnohé překvapivě nevzal nikdo z chrudimských útočníků, nýbrž zadák a pro tento zápas kapitán Skwarczek. Penaltu ale nedokázal umístit dostatečně k tyči a tak ji gólman Strnad, který vystihl směr, zlikvidoval.

Vysoké Mýto se ještě značnou část závěrečné dvacetiminutovky povozilo na chrudimském kolotoči, ale obrana domácích držela. S přibývajícími minutami rostla i frustrace hostů, kterým se směrem dopředu vůbec nedařilo. Na světelné tabuli se krátce před koncem základní hrací doby rozsvítila čtyřka signalizující nastavení. To se fanouškům Vysokého Mýta zdálo jako půlhodina, ale ve skutečnosti bylo jen pětiminutové. Domácí hráči zbytek zápasu vzorně odbránili a po závěrečném hvizdu se mohli s  diváky radovat z výhry 2:1.

Viditelně rozladěný a s předvedenou hrou svých svěřenců nespokojený trenér Chrudimi hodnotil zápas následovně: „Je to ostuda, vypadli jsme tady s divizí. Dostali jsme dva góly a chyběla nám kvalita směrem dopředu. Tlak jsme sice měli, ale bez nějakých větších šancí.“

Jeho protějšek Adam Dostál byl naopak nadmíru spokojen. Když si odbyl své povinnosti, oslavil postup do dalšího kola se svými přáteli a  náležitě ocenil a pochválil hráče, našel si čas i na krátký rozhovor.

O poločase byl stav 1:1. Co jste řekl svěřencům v kabině?

Svěřencům jsem říkal, že musíme vydržet kondičně a ptal jsem se, jak na tom jsou. Zdůraznil jsem, že musíme pokračovat v našem taktickém plánu. Tedy hrát z bloku a hrozit z brejků, což kluci splnili do puntíku. Jakmile někdo nemohl, měli jsme kam sáhnout. Střídali jsme, na hřiště přišla nová energie a z toho pak přišel i druhý gól, který se ukázal jako vítězný. Navíc jsme přežili i penaltu, takže před hráči klobouk dolů a zvládli to skvěle.

Jaký byl plán pro druhý poločas? Chtěli jste hlavně ubránit remízu a zkusit štěstí v penaltách nebo jste to chtěli urvat?

Vůbec jsme nechtěli přemýšlet o výsledku. Chtěli jsme pokračovat v  tom, co nám fungovalo v první půli, což byla hra za jejich obranu, což nám vycházelo. A samozřejmě dobře bránit a pracovat bez balonu. Určitě jsme ale nechtěli jen bránit a spoléhat, že to doklepeme do 90. minuty, protože to by byla naše smrt. Jsem rád, že kluci měli sílu chodit do brejků a hrát i směrem dopředu. Vyšlo jim to skvěle, nechali na hřišti všechno a vrátilo se nám to v podobě vítězství.

Hned ve své první sezóně jste s týmem dorovnal nejlepší sezónu v MOL Cupu za posledních deset let. Jak dlouho budete slavit?

Moc dlouho slavit nemůžeme. V sobotu nás čeká opět zápas s Chrudimí, tentokrát s béčkem, v rámci mistrovské soutěže, která je pro nás prioritou. Říkal jsem týmu před zápasem, že bez ohledu na výsledek si dnešním výkonem můžeme dokázat, jak silný manšaft jsme. Po utkání jsem klukům říkal, že to nemůže být jen o tom aktuálním okamžiku a že z toho pak mají v sezóně čerpat sílu. A tu abychom pak přenesli do té čtvrté ligy.

Jakého soupeře byste chtěl v dalším kole?

Kdyby přišel prvoligový soupeř, byla by to pro nás samozřejmě odměna a  další výzva. Na druhou stranu minulý rok přijely Hořovice ze stejné soutěže, kterou hrajeme my, a vypadli jsme s nimi. Ve třetím kole půjdou do hry i týmy, které hrají evropské poháry. Zahrát si proti někomu z  první ligy by bylo fajn, ale nějaký hratelný soupeř ze třetí nebo čtvrté ligy, přes kterého bychom měli šanci postoupit do dalšího kola, by byl taky fajn. Uvidíme a jsme natěšení.

Co očekáváte od zápasu s Chrudimí B?

Výsledkově se nám nepovedlo první kolo, když jsme doma prohráli 0:1 s  Přepeřemi, které jsou také pasovány na jednoho z favoritů soutěže. Takže samozřejmě chceme bodovat a dlouhodobá soutěž je pro nás prioritou. Doufám, že si kluci z dnešního zápasu odnesli i sebevědomí a  víru v manšaft. Ukázali jsme si, že když táhneme za jeden provaz, tak nám to funguje. Pokud na ten dnešek navážeme, tak věřím, že to zvládneme proti Chrudimi i výsledkově a připíšeme si tři body.

U prvního týmu jste zatím pár týdnů, ale prostředí znáte z  mládežnických kategorií. Loni Vysoké Mýto skončilo v lize druhé. Máte hned ambici bojovat letos o postup nebo chcete postupovat spíš volně a  systematicky?

Pro mě je důležité, že zůstal loňský kádr pohromadě. Navíc jsme vhodně posílili – přišel Marek Kadrmas a vrátil se nám dlouhodobě zraněný kapitán. Víme, že síla a šířka našeho kádru je nadstandardní pro čtvrtou ligu. Máme určitě ambice hrát nahoře, ale pořád jsem nový a  mladý trenér a ta soutěž je dlouhá. Nechceme koukat nikam daleko před sebe, chceme jít zápas od zápasu, i když to je klišé. Důležité v  dlouhodobé soutěži je mít konzistentní výsledky a umět reagovat na těžké momenty.

Autor: Petr Illner