Článek
Pořád však mají kluci před sebou ještě polovinu cesty, každopádně ta první jim vyšla přímo znamenitě.
Já tomu Chorému vlastně i docela fandím
Přiznávám, že už jsem se dostal do fáze, kdy docela začínám fandit Tomáši Chorému. Hlavně je to kvůli tomu, jak negativně byl přijat částí našich fanoušků. Netvrdím, že si za to nemůže do značné míry sám. Nicméně takové nevole se nedočkali ani mnohem větší výtečníci.
„Jen idiot nemění své názory.“ To je jeden z mála pravdivých citátů osoby, která bohužel ještě v nedávno stála (nebo spíš seděla) v čele naší země. Včerejšek pravdivost tohoto citátu jenom potvrdil. Když dal Chorý druhou branku, už jeho jméno sborově křičela i řada z těch, kteří ještě před měsícem byli zásadně proti jeho příchodu.
Já rozhodně nikoho nepřemlouvám, aby olomouckého odchovance hned miloval. Nicméně přijde mi poměrně bizarní, že se někdo dokáže neradovat z branky, kterou Chorý vstřelil. Prostě to nechápu. Já to mám nastaveno tak, že když dá Slavia důležitý gól, tak skáču radostí až do stropu a je mi úplně jedno, jestli jej dal Jürgen, Heřman nebo Karel. A to musím podotknout, že jsem tam já blbec poslal dva litry na postup Belgičanů.
Když ještě zůstanu u Chorého, tak včera nám jasně ukázal, jak Trpišovského družině chyběl hráč jeho typologie. A nejde jen o góly, ale o celkový herní projev a mně vždy sympatickou bojovnost. Vůbec pak nemluvím o standardkách, kde nejen že dal gól, ale také na sebe navazoval několik hráčů a ostatní spoluhráči měli víc prostoru. Ostatně včera to bylo po dlouhé době, kdy se Slavia mohla opravdu opřít o skvělé rohy. Absolutorium zaslouží všichni od exekutorů až po Milana Kerbra.
Provod? Fenomenální
Chorý ovšem nebyl borcem, který by mě včera na trávníku nejvíc uhranul. Tím byl Lukáš Provod. Byl skvělý ve všech směrech. Ostatně právě zhoršení slávistického herního projevu okolo 65. minuty jde do značné míry za tím, že Provodovi došly síly. Velká část útočných akcí byla do té doby tažena hlavně přes něj a většinou si v nich počínal výborně. Někteří jej kritizovali za špatné řešení brejku z první půle, kdy čekali přihrávku na Christose Zafeirise, ale já bych řekl, že za tuto situaci si zaslouží mnohem větší kritiku řecký středopolař, jenž si v závěrečné fázi náběhu počínal nelogicky.
Podobný výkon jako včera předvedl Provod i loni proti AS Řím. Znovu jen potvrdil, že s kvalitou soupeře roste i jeho výkon. Dokonce se mi v noci zdálo, že jsem trenér Slavie (to by byl ovšem v základu Standa Tecl) a říkám Jaroslavu Tvrdíkovi: „Jestli prodáš Provoda, tak jsi u mě mrtvý muž.“ Pokud bude osmadvacetiletý borec v podobných výkonech pokračovat, může se stát pro Slavii neudržitelným.
Zafeiris nechal zapomenout na jarní trápení
Opět se ukázalo, že Jindřich Trpišovský dokáže skvěle přečíst soupeře a neutralizovat jeho silné stránky. Včera předvedl mistrovský taktický tah s nasazením Christose Zafeirise jako hlídacího psa na Camerona Puertase. Skoro mi bylo španělského záložníka líto. Zafeiris nejen že Puertase vymazal z povrchu zemského, ale zároveň měl i zajímavé momenty směrem dopředu. Přesně tohle je ten chlapec, kterého známe z loňského podzimu.
Kdo má rád fotbal, musí mít rád i Oscara
Psát o Oscarovi už ani snad nemá smysl. Jeho výkon byla fotbalová symfonie, jako obvykle. Navíc tentokrát dal usměvavý Liberijec svému výkonu třešničku v podobě třetího gólu. Je však pravdou, že obrovský podíl na brance má golman Unionu Saint-Gilloise. Kdyby mě někdo o půlnoci vzbudil, nevěřil bych, že mi neukazuje některý z mistrovských kousků Petera Vindahla.
Soustředěný výkon
Pokud vezmu čistě práci směrem dozadu, tak bylo vidět, jak je celý tým špičkově soustředěný a nebýt Bužkova maléru, tak zvládl utkání bez nějaké zásadnější chyby. Fyzicky to však muselo být pro hráče až drastické utkání a do sobotní bitvy proti Olomouci čekám zásadní změny. Kádr je však široký a o větší minutáž si musí říct i náhradníci.
Kritika za nasazení Bužka je mimo mísu
Jistá kritika se po utkání na trenéra sešívaných přece jen snesla. Mnozí jej vinili z nasazení nezkušeného Alexandra Bužka, který si dal lacinou vlastní branku. Ale touto logikou by přece nemohli nastoupit ani Antonín Kinský, Filip Prebsl, El Hadji Malick Diouf nebo Lukáš Vorlický, kteří mají zkušeností stejně nebo ještě méně. Já naopak chválím odvahu za nasazení mladších hráčů po boku zkušených tahounů, kteří jim pomohli zápas zvládnout.
Když se ještě vrátím k Bužkovi, ta chyba byla vskutku strašidelná, ale to se stalo už i zkušenějším hráčům. Bylo vidět, že celkově ten zápas v hlavě nezvládl, ale to jako trenér těžko odhalíte, dokud do zápasu borce nepošlete. Důležité bude, aby jej to nezlomilo. Každopádně postavit jej do odvety, by byl v tuhle chvíli až příliš velký risk. Nicméně proti Olomouci by podle mě měl hrát, aby se z toho dostal. Takové chyby se staly už i větším fotbalistům. Petr Gabriel by mohl vyprávět.
Kinský je už hotový brankář
Apropos Tonda Kinský. Co to jako je? Já k němu byl trochu skeptický, ale on si tam vleze do brány a působí jako třicetiletý mazák s padesáti reprezentačními starty. Těžší zkoušky přijdou po prvních chybách, ale zatím si počíná znamenitě a vyzařuje z něj naprostý klid. Fakt jsem z něj nadšený, a pokud bude v podobných výkonech pokračovat, tak to může mít Jindřich Staněk s návratem ještě horší, než si myslel.
Závěr trochu zamrzí
Co mě trochu mrzí, je závěr zápasu. Zdálo se mi, že už přišlo trochu uspokojení s výsledkem a nebyla snaha soupeře dorazit čtvrtou brankou. Vůbec nebylo znát, že Saint-Gilloise hraje o deseti. To je trochu škoda, ale přece jen bylo znát, že po střídání byl tým slabší a někteří kluci navíc mleli z posledního.
Důležité teď bude nenechat se do odvety ukolébat, protože byly pasáže zápasu, kdy se hráči Saint-Gilloise dostali do hry víc, než by bylo zdrávo. V tu chvíli však převzala otěže zápasu vynikající slávistická obrana. Hlavně skvělý David Zima ukázal, že těch sto míčů vlastně nebyly zase tak špatně utracené prachy. V Belgii to každopádně bude ještě šichta a důležité bude hlavně se z toho nesesypat.
