Článek
Být matkou je radost i starost. Je třeba počítat s tím, že najednou vstoupíte do zcela nové role, a také se často změní témata konverzací mezi vámi a okolím. Ale že bych z toho měla dělat nějaké drama? Proč? Vždyť to jsou zcela nevinné otázky, které okolí mohou zajímat. Ať se klidně zeptají, já ráda odpovím. Pokud někoho dokážou rozčílit, tak jedině matku, která všechno až moc řeší. A o jaké otázky jde? Pojďme na ně.
Jak dlouho jste to zkoušeli?
Tahle otázka přichází už v těhotenství. Jakmile oznámím radostnou novinu a jakmile je mi vidět kulatící se břicho, začne se okolí ptát. Ptají se, jestli bylo zplození dítěte plánované, a hlavně na to, jak dlouho jsme to zkoušeli – jak dlouho jsme se o dítě snažili, než to vyšlo. A já vždy odpovídala, že to bylo plánovaně neplánované. Chtěli jsme dítě, ale netlačili jsme na pilu. Ale že by mě ta otázka měla rozčílit? Proč? Stačí se rozhlédnout kolem sebe, kolik párů je neplodných, kolik se jich snaží měsíce i roky, kolik chodí do poraden a k lékařům. Přijde mi to jako zcela normální dotaz v dnešní době. A jsem ráda, že zrovna my jsme měli štěstí.
Jaký jsi měla porod?
Ne, porod rozhodně nebývá procházka zahradou, kde létají motýlci a skotačí jednorožci. Možná si ho některé maminky takhle vysní, ale porod je až na výjimky spíše o námaze a trápení. A že se někdo zeptá, jak to šlo u mě? Co je na tom? Když jdu na jakýkoliv lékařský zákrok, také se mě okolí ptá, jak to probíhalo, jak dlouho to trvalo a zda to bolelo. V čem je porod tak unikátní? Některým ženám to jde jako po másle, jiné se hodiny trápí. Není nic špatného ani divného na tom se zeptat.
Ty ještě kojíš?
Další z otázek, které chtě nechtě uslyšíte, pokud máte dítě přisáté na prsu. Pochopitelně když okolí vidí malého kojence, ptát se nebude. S přibývajícími měsíci se ale tato otázka objeví, pravděpodobně kolem jednoho roku dítěte. Proč by vás ale měla rozčílit? Jsou matky, které odstavují v půl roce, a jsou matky, co kojí do čtyř let. Vy jste se nějak rozhodla, vy to nějak máte, okolí se vás zeptá, tak jim řekněte důvody. Proč se hned čílit kvůli otázce?
Proč už nekojíš?
De facto stejná situace jako výše. Zatímco u výše uvedeného příkladu se vás budou ptát zastánci rychlého odstavení, tady to budou zastánci dlouhého kojení. Ale opět to není nic, co by vás mělo popudit. Vy jste se rozhodla, okolí to zajímá, tak jim to normálně vysvětlete. Nic zvláštního.
Plánujete druhé?
A u druhého padne otázka, zda i třetí, u třetího čtvrté… No a? Tak se vás někdo zeptal, jak velkou rodinu chcete mít. Někomu stačí jedno dítě, jiný jich chce pět. Je normální zeptat se někoho z rodiny nebo přátel, jak velkou rodinu by si přál. Není to nic špatného a nepochopím, jak tahle nevinná, příjemná a hezká otázka může někoho rozpálit do běla. Jak říkám, možná jenom nějakou matku, která se neumí povznést.
