Článek
Byla kvalita potravin za socialismu lepší, nebo nebyla? Upřímně – já to nedokážu posoudit. Opravdu nemám takovou paměť, abych mohla s jistotou říct, jestli něco, co jsem jedla před desítkami let, bylo lepší než to, co jsem jedla včera. Ale potkávám lidi, kteří tvrdí, že si to pamatují. Takovým já se jen směji.
Bylo to lepší
Na jednoho takového jsem teď bohužel narazila – a byl to člen mé rodiny. Když začal povídat o tom, jak dřív byly potraviny lepší a kvalitnější, měla jsem co dělat, abych se vůbec udržela. Prý uzeniny, masné výrobky, pečivo, mléčné výrobky… No prostě všechno. Dnes je to prý jenom nebezpečný sajrajt plný chemie – tahle věta mě dorazila totálně.
Škoda, že někdo netušil, že se v dnešní době najdou lidé, kteří budou tu socialistickou kvalitu velebit. Možná by nějak uchoval vzorky pro porovnání, protože pamatovat si, jak něco chutnalo před desítkami let, to je vážně úplně mimo. Člověk zapomene chuť něčeho po pár týdnech či měsících – a tady jsou experti, co si pamatují, co bylo za socíku? Jo, to určitě.
Tak co vlastně kupuješ
Nejenom že jsem kroutila hlavou a argumentovala chuťovou pamětí, ale přešla jsem i do útoku. A zeptala jsem se ho, co vlastně kupuje za potraviny a kde. Jestli je to ten nejlevnější rohlík ze supermarketu, ta nejlevnější uzenina ze stejného obchodu? Pokud ano, tak ať se nediví, že mu to nechutná. Mně to taky nechutná – co na tom může být dobrého, když kilo takové potraviny stojí pár desítek korun? Co tam asi reálně bude za složení, když náklady na výrobu jsou doslova pár korun?
Naštěstí doba, kdy bylo na výběr jen jedno, je dávno pryč. Každý si můžeme zvolit, zda koupíme to nejobyčejnější a hnusné, nebo naopak kvalitní, prémiovější a chuťově vyladěné. Je dobře, že nikdo nikomu nediktuje, co a jak má dělat. Ať si klidně někdo vyrábí salám z kuřecího separátu a druhý ať na něj použije skvělé maso. A já si můžu vybrat.
Proč sis to nekoupil
A pokračovala jsem dál otázkou, kdy naposledy byl někdo v malém soukromém pekařství, kdy byl naposledy u menšího řezníka. Nebo v nějaké farmářské prodejně? A prý nikdy – chodí jen do supermarketu. Na otázku, proč tam tedy chodí, když je to špatné a hnusné, už neodpověděl. Nevzpomněl si, nedokázal říct svou motivaci.
No, ale já ji znám. Je to cena. Koupí si totální lowcost a potom nadává na to, že mu to nechutná. Ale čemu se proboha diví? Já neříkám, že vysoká cena musí vždy znamenat kvalitu, ale to nejlevnější nikdy nepatřilo mezi to dobré – v potravinách ani v čemkoliv jiném.
