Článek
Každý si může jíst a dělat, co chce, s tím jsem v pohodě. Je svoboda, takže jestli se někdo rozhodne, že nejí maso, nebo se rozhodne, že nejí živočišné produkty, tak prosím. Ale ať se k tomu staví tak, že svobodu mají i ostatní lidé – jak v tom, co jedí, tak v tom, co nabízejí k jídlu.
Skočíme na oběd
Potkala jsem se s kamarádkou, měli jsme čas, tak jsme se rozhodly, že si skočíme na oběd. Tak nějak jsem si pamatovala, že byla vegetariánka. Nikdy ale ne moc radikální a hlavně – vždycky si v nabídce jakékoliv restaurace vybrala. Brala to jako svou volbu a nějaký smažák nebo salát se našel vždycky.
Čekala jsem, že je stejná, že se nezměnila, a tak jsme skočily do místní, normální restaurace, která se specializuje spíše na klasickou českou kuchyni. Vím to já, ví to ona. A tak jsme tam vyrazily, sedly si ke stolu. Objednaly jsme si pití a začaly koukat do jídelního lístku.
A pro vegany?
Já měla jasno hned – českou klasiku mám prostě ráda, takže jsem nikterak dlouho neváhala. Ale na kamarádce Martině bylo vidět, že má problém. Četla lístek dokola, kroutila nad ním hlavou a říkala, že si není jistá, co si vybrat. Tak jsem se koukla znovu – pár vegetariánských jídel tam bylo, takže jsem si byla jistá, že to dobře dopadne. Ale bohužel.
Přišel číšník, já si objednala jídlo z denního menu a nyní byla řada na Martině. A místo objednávky se koukla na číšníka a ptá se ho, jaká mají jídla pro vegany. Že nic konkrétního nenašla a hlavně, že je smutná z toho, že se na alternativní životní styl nebere žádný ohled.
Číšník reagoval
Číšník byl očividně profík, jelikož ihned reagoval, že může nechat udělat salát s nějakou zálivkou bez živočišných produktů a k němu opečenou bagetku s bylinkami a olivovým olejem. To nakonec Martina vzala za vděk, ale neodpustila si poznámku, že je to dost málo, že celý jejich lístek překypuje masem.
Ani tohle číšníka nerozhodilo a musím říct, že jednou větou ji usadil a ona už byla celou dobu ticho. Podíval se na ni a řekl jí, že on sám byl v několika vegetariánských i veganských restauracích a ani v jedné mu nenabídli maso. Tak nevidí jediný důvod, proč jejich restaurace, zaměřená na českou klasiku, která je z principu plná masa, by měla nabízet něco, kde maso chybí. Pak se usmál, odešel a při placení jsem mu dýško dala jen já. Ale svou profesionalitu si zachoval až do konce – a to podle mě Martinu štvalo nejvíc. Chtěla konflikt a mladík v košili ho vyřešil i ukončil bravurně.
