Hlavní obsah
Zdraví

Plošné pozvánky na kolonoskopii nezachrání životy

Foto: Oto Otépka

Výsledky studie

Kolonoskopie má schopnost zachytit ranné stadium rakoviny ve střevě a výrazně tak zlepšit šance na přežití jednotlivce, u kterého došlo k včasnému odhalení problému. Proč to nefunguje u plošně?

Článek

Pokud to funguje u jednotlivce, musí to fungovat i u společnosti, ne? Na tuto otázku jsme dlouho neměli dobrou odpověď. Proponenti plošného screeningu důkazy nepotřebovali a požadovali screening co nejširší populace a skeptici se neměli o co opřít. Observační studie dokážou cokoliv, ale spolehnout se na ně nelze.

Konečně ve Skandinávii udělali randomizovaný test u desítek tisíc osob. Jedna skupina dostala pozvánku na kolonoskopii a druhá měla běžný režim v dané zemi. A pak sledovali účastníky po dobu 10 let. Otázka zněla: zabrání pozvánky úmrtí ze všech důvodů a úmrtí z důvodu rakoviny střeva? Zabrání rakovině střeva?

Odpovědi autory studie příliš nepotěšily. Úmrtí ze všech příčin byla v obou skupinách identická (11,03% a 11, 04%).
Úmrtí z důvodu rakoviny střeva byla téměř identická (0,28% a 0,31%). Nemůžeme tedy říci, že plošná pozvánka na kolonoskopii zachraňuje životy.

Otázka, zda pozvánky pomohly předejít rakovině střeva, je trochu složitější. Ve skupině s pozvánkou bylo po 10 letech 0,98% případů rakovin a v běžném režimu 1,20%. Relativních 18% snížení zní docela dobře, absolutní snížení 0,22% už tolik ne. Museli byste pozvat na kolonoskopii 455 lidí, abyste předešli jednomu případu rakoviny. Kdo kolonoskopii zažil, potvrdí, že to nebyl nejlepší den v jeho životě. Procedura není ani zcela bezpečná, i když v testu k žádným vážným problémům nedošlo.

Zajímavým jevem byla míra uposlechnutí výzvy, která byla v Polsku 33% a v Norsku 61%. Ovšem v Polsku zachytili při screeningu relativně více rakovin. Zdá se, že tam k vyšetření dorazili více lidé s vědomím vyšších rizik.

Můj závěr je, že pro plošné pozvánky není racionální důvod. Kromě zmíněného nepříjemného zážitku musíme uvažovat i finanční náklady zdravotních systémů. Peníze by se účelněji daly použít na prevenci. Myslím, že daleko racionálnější by bylo informovat veřejnost o rizikových faktorech a reálných rizicích (v absolutním vyjádření) a nechat každého zvážit, jestli má pro něho procedura smysl. To je totiž princip informovaného souhlasu. Nikoliv děšení zdravých lidí. Pokud ale absolvování procedury přinese zdravému člověku klid na duši, proč ne. Stačí se domluvit s lékařem.

Ideální je promluvit si se svým lékařem. A nahlásit mu vše, co se vám nezdá.

Odkaz na studii:

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2208375?fbclid=IwY2×jawF57ZdleHRuA2FlbQIxMQABHUpGq2SNOsMYceIyejyTJaaGpOPAsMaNnMM2-YZSXLWg6485uTFrodUB-w_aem_uDTj5sUBNs8UyMdX18-PSA#ap0

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz