Má smysl „léčit“ mírně zvýšený tlak?

Slovo léčit jsem dal do uvozovek, protože žádná medikace používaná pro snížení krevního tlaku neodstraní jeho příčiny, pouze potlačí symptom.

V nedávném článku na Seznamu trvala kardioložka Petra Vysočanová na nutnosti snižovat jakýkoliv systolický tlak převyšující 130. Doslova říká „Apeluji na všechny hypertoniky – na 2,2 miliony léčených i ten milion neléčených, když máte špatné hodnoty, obraťte se na svého lékaře. Je potřeba, aby dosáhli na hodnoty 130 na 80 a nižší.“

Jako důkaz uvádí nějakou přednášku od šéfa ÚZIS, kterou bohužel nepředložila.

My ostatní jako důkazy vyšší kvality používáme randomizované, kontrolované testy (RCT) nebo ještě lépe systematické přehledy takových testů.

První se podíváme na studii zahrnující několik RCT.

Autoři studie označují krevní tlak 140-159 (systolický) / 90-99 (diast) jako mild hypertension (mírně zvýšený tlak) a dělají přehled v dlouhodobých randomizovaných studiích, zda se vyplatí na takový tlak nasadit léky u lidí bez předchozích kardiovaskulárních příhod.

Stručně - nevyplatí. Studie neprokázala signifikantní přínos užívání antihypertenziv.

Přesněji, oproti placebu nedošlo prakticky k žádnému ani relativnímu zlepšení se statistickou signifikancí. V absolutních číslech, kterými by měl argumentovat lékař doporučující medikaci, je jediný údaj budící pozornost. 9% účastníků ve skupině s léky odstoupilo kvůli nežádoucím účinkům

Titulek další studie by mohl znít:
Agresivní snižování krevního tlaku lidí s vysokým rizikem nepomohlo téměř 99% účastníků studie SPRINT.

Takový titulek asi často nevídáte. Přesto je to faktický výsledek jednoho z nejvíce citovaných klinických testů. Jeho závěry, které média houfně interpretovala, zněly ovšem zhruba takto: „agresivní snižování tlaku snižuje mortalitu o 25%.“ Média byla zaplavena podobně znějícími titulky a ty pomohly odůvodnění cílení nižšího krevního tlaku.

Ve studii byli převážně lidé s vysokým rizikem kardiovaskulárních nemocí, průměrné BMI 30, se spoustou doprovodných nemocí. Normálně bych se tím nezabýval, zajímám se spíše o pokusy „léčit“ zdravé lidi. Ale mediální nadšení z interpretace studie mě trochu namotivovaly.
Já mám raději fakta a proto jsem se podíval do příloh studie, kde se dají najít data. Ve skupině se standardní péčí zemřelo 210 lidí a ve skupině s intenzivním snižováním tlaku pod 120 (syst.) zemřelo 155 lidí. Rozdíl 55 osob představuje výše zmíněných 25% snížení mortality, ale pouze 1,17% ze skupiny o 4700 lidech. Tedy 98,83% účastníků intenzivní medikace nepomohla. Takto absolutně vyjádřeno to nezní tak sexy jako 25% pokles mortality, že ne? Test trval v průměru 3,3 let.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rizikové pacienty, je i pro mě výsledek dost překvapivý. Čekal bych lepší skóre. Obzvlášť podíváme-li se na vážné (život ohrožující) nežádoucí účinky léků proti tlaku, kde jich v intenzivní skupině zaznamenali o 102 více, včetně 54 případů akutního selhání ledvin. Na každý zachráněný život jedno akutní selhání ledvin. A navíc jedna další život ohrožující příhoda.

Trik s relativním versus absolutním vyjádřením benefitů funguje podobně jako u jiných studií.

Primárním cílem studie bylo zjistit, zda agresivní snižování tlaku pomáhá proti demenci, ale to se nepotvrdilo

Pokud má medikace rizikových pacientů takto vágní účinek, medikace zdravých lidí je pak mnohem více kontroverzní. Nicméně existují signály, že snižování tlaku přes 160 má větší smysl.

Vysoký tlak může být symptom velkého zdravotního problému a rozhodně má smysl mu věnovat pozornost. Ale z uvedených studií vyplývá, že medikace mírně zvýšeného tlaku ničemu zásadně nepomáhá. Určitě pomůže pohyb, rozumný přístup k jídlu a dost spánku. Obezita je totiž klíčovým zdrojem vysokého tlaku, překvapuje mě, že to kardioložka nezmiňuje.
Třeba k tomu má osobní důvod

Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22895954/

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1511939?fbclid=IwY2×jawGZeYVleHRuA2FlbQIxMQABHWvXMe1WlwPKpc6BHQHunAr8S-V_zxI6spzIVTSKofLQcfsHuO9daqWCyw_aem_rrlF25q3-i6jm8riD8OaYQ

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-kardiolozka-pokud-se-neleci-dobre-krevni-tlak-do-50-let-veku-ma-do-dopady-252081