Článek
Ráno jsem vstala, vylezla jsem z postele a podívala se na teploměr. Bylo skoro na nule, v baráku jsem měla zimu. Tak jsem sešla do sklepa, vzala téšl a nasekala pár polínek do kamen, abych si zatopila. Bohužel, musela jsem to udělat sama. Nemám žádného lokaje, který by mi posloužil. A je to možná dobře. Alespoň nemají babky od nás z vesnice o čem klevetit.
Oheň se rozhořel, do radiátorů začala proudit teplá voda a já věděla, že za chvíli budu mít doma příjemně. Vzala jsem si fěrtouch a postila se do přípravy snídaně. Nebylo to nic extra, na zahnání hladu mi posloužila žemle, kterou jsem koupila včera v supermarketu. Po jídle jsem mrkla na oblohu a bylo jasné, že dnes bude krásně. Tak proč toho nevyužít? Špacírka zahálí v šifonéru, krosna je také dlouhodobě nevyužitá, tak proč někam nevyrazit na celodenní výlet? Sbalila jsem si věci a vyrazila na špacír.
Žádná spřežka nebo bryčka, hezky pěkně po svých. Nejsem žádný kmet, abych si musela vozit zadek. Nohy mi slouží, tak svou celodenní procházkou udělám i něco pro zdraví. A protože jdu mimo město, nechávám salónní oblečení doma ve skříni. Sice mi okolí říká, že jsem parádník, ale na tuhle túru se vystajlovaný outfit prostě nehodí.
Vyrážím. Ujdu pár set metrů a mává na mě pantáta od nás u vesnice. Zdravím ho. Ihned se pouští do řeči, zda už vím, že nad jeho sousedem už byl vyřčen ortel a putuje na dva roky do šatlavy. Je to pro mě novinka. Ale nemám čas se zdržovat, loučím se a pokračuji dál ve své cestě. Odpoví mi, že to musí jít do místního pajzlu zapít a doufá, že lihovar přivezl dostatek lihotiny.
Na tyhle kratochvíle nemám čas. Jdu dál, slyším, jak někdo lomozí ve své garáži, ale nikoho nevidím. Pokračuji až k nádraží, kde si u muže s nepřehlédnutelnými pačesy kupuji lístek směr nejbližších hor. Jsem vybavena dobře. Mé veškrně zvládnou i náročnější túru. A když by se zhoršilo počasí, snad se najde nějaký chalupník, u kterého budu moci přečkat déšť. Vlak přijíždí, já nasedám. Vidím, jak po okénku leze roháč, kterého najednou odfoukl vítr. V dálce popohání své krávy stadler. Opírám se o sedadlo, relaxuji a těším se, až se budu moci projít krásnou přírodou.
