Článek
Na začátku to v mých představách bylo dokonalé. Sen o vlastním krbu měl jen samá pozitiva: plápolající oheň, romantika, dřevo skoro zadarmo, doma příjemné teplo. Tyhle tři věci mi ukazovaly, že krbová kamna jsou nejlepší volbou. Tak jsem se do toho přes léto pustil. A teď, s prvními chladnějšími podzimními dny, už vím, jaká to byla neuvážená chyba. A že se budu muset v zimě hodně přemáhat, abych krb vůbec roztopil.
Spousta času a práce
Domluvil jsem se s hajným, dřevo mám za pár šupů, takže topení vychází skoro zadarmo. Jen jsem si musel označené stromy pokácet, nařezat a odvézt z lesa. Když spočítám, kolik času jsem na tom strávil, kolik jsem propálil benzínu a kolik jsem dal kamarádovi, co mi půjčil auto s koulí a vlek, už to tak růžově nevypadá. Ano, pořád je to levnější než uhlí, plyn nebo elektřina, to ano.
Jenže dřevo se u domu samo nepoštípá. A představa, že na tom trávím celý víkend, abych si všechno připravil, mě moc neláká. Takže vždy naštípu jen něco před zapálením krbu. A to se mi krutě nechce. Kdo by se chtěl dobrovolně vydat ven do zimy šaškovat se sekerou, aby si mohl doma zatopit? A znovu – stojí to nejen námahu, ale i další čas.
Je z toho bordel
A teď ten bordel. Kolem domu ze štípání dřeva a pak doma, když dřevo nosím ke krbu. Zapalování krbu také není úplně čistý proces, přikládání rovněž ne. A ráno, když musím krb vyčistit, se u toho zašpiním a zapráším vše okolo. Takže kromě péče o krb musím vzít ještě vysavač, v horším případě i hadr, a uklidit kolem, aby to doma vypadalo. Skvělá a záživná práce.
Komfort? Vůbec ne
Buď máme doma vedro, nebo zimu. Jsou to obyčejná krbová kamna, která hřejí podle toho, kolik do nich naložím. Představy o příjemném a konstantním teplu jsou úplně mimo. Krb buď hřeje tak, že doma chodíme ve spodním prádle a otvíráme okna, nebo topím málo a je tu zima. Ideální poměr najdu jen na chvíli.
A to nemluvím o teplotních rozdílech v jednotlivých místnostech. V obýváku, kde topíme, je vedro k padnutí. Ve vedlejších místnostech je zima, protože tam se teplo prostě nedostane. Tak k čemu to je?
Bez romantiky
Zbývá poslední pozitivní stránka – romantika. Odpočinek a pozorování mihotajících plamenů. No, v představách to možná funguje. Ale realita je taková, že i když jsme zatopili v krbu, stejně jsme si radši lehli na gauč a pustili si film v televizi. Čučet desítky minut na plápolající oheň je romantika možná tak ve filmu. V realitě je to opruz.
Zlatý termostat
A proti tomu stojí sice dražší, ale mnohem pohodlnější konvenční vytápění našeho domova. Stačí přijít k termostatu, otočit kolečkem a nemusím se o nic starat. Celý systém se postará o to, aby v celém domě byla přesně taková teplota, jakou chci. Zabere mi to asi 5 vteřin a stačí k tomu pohyb dvou prstů. Mám jasno v tom, co je lepší.
