Článek
Čísla, analýzy, grafy, výsledky. To je klíčová náplň mojí práce. A tohle všechno následně musím ještě konzultovat s kolegy a také předkládat vedení. A doufat, že to bude s našimi výsledky spokojeno. Pokud ano, je vše v pořádku a můžeme pokračovat v naší práci. Pokud ne, dostáváme se pod drobnohled a je třeba přece jen trochu máknout.
Udělal chybu
Data z jednotlivých týmů se následně dostávají k šéfům, ti je zpracují dále a poté výsledky prezentují na poradách. A u nás bohužel došlo k tomu, že můj šéf, pod kterého spadám, udělal při přípravě prezentace několik chyb. Čísla mu prostě vycházela jinak, než byla realita. Udělal nějaké chyby, sekl se při výpočtech i tvorbě grafů.
V normálním kolektivu nic, co by nebyl problém. Někdo na to prostě upozorní, dojde ke kontrole a opravě. U nás je to ale trochu jinak, nic takového se nekonalo. Já upozornil šéfa na chybu, že to má špatně, že takhle to rozhodně vycházet nemůže. A výsledek? Žádná sebereflexe, jen odmítnutí mých výtek a závěr, že on to má správně, že je vše v pořádku. A prý se pletu já.
Několikrát
Ještě jsem za šéfem raději jednou zašel, že ta jeho čísla opravdu nesedí, že neodpovídají datům, tedy realitě. Ale k ničemu to nebylo. Když mi potom ani na e-mail s konkrétními čísly neodpověděl, měl jsem jasno. On prostě nikdy nepřizná, že to má blbě. On nikdy neuzná svou chybu.
No, budiž. Doufám alespoň, že mé výtky vezme v potaz, zkontroluje to, znovu to projde a případně to opraví. V to jsem věřil, že sice je ješitný a tvrdohlavý, ale udělá maximum proto, aby se neztrapnil na poradě, na níž budu pochopitelně také přítomen.
Čísla nesedí
A den D nastal, velká porada s vedením, kde se měly prezentovat výsledky a data. Můj šéf začal svou prezentaci a já se nestačil divit. Tolikrát jsem ho upozorňoval, že to má špatně – a víte co, bylo mu to jedno, měl to špatně pořád. A tohle už zavánělo vyloženě problémem, který by dříve nebo později odneslo celé oddělení.
Tak jsem se přihlásil o slovo, zvedl jsem se a přede všemi ztrapnil svého šéfa. Řekl jsem, že jeho data jsou chybná, že udělal chybu, že správné výpočty, závěry, grafy vycházejí jinak. Tenhle argument jsem podložil několika dokumenty, které jsem si pro případ nouze připravil.
A dopadlo to, jak jsem očekával. Šéf byl celý rudý, naštvaný a po poradě si mě zavolal na kobereček. Křičel na mě, nadával mi, ale já jen stál a opakoval mu, že jsem se mu snažil pomoci. A pak jsem se sebral a odešel. Moc dobře oba víme, že mě nevyhodí. Vedení by totiž moc dobře vědělo, proč by to bylo, a to by v rámci firemní kultury prostě nedopustilo. Nikdy.
