Hlavní obsah
Knihy a literatura

Nostalgie a realita. Nové vydání! Směšné a trapné Rychlé šípy opět v akci

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Najdou si své čtenáře? Retro pamětníci a nostalgičtí hledači vlastního ztraceného a s příchutí zakázaného ovoce vylepšeného dětství, k nim jistě budou patřit. A co dnešní kluci?

Článek

Zaujmou je, nebo se těm trapasákům z dávné minulosti budou smát? Ty nejmladší komiksové příběhy jsou staré 57 let. Většina z nich je ovšem ještě starších. Těm už je víc než 85 let. Svět, ve kterém vznikly, je už pryč. Přetrvalo něco?

Ano. Nejsou to děje příběhů, které dnes skutečně mohou vypadat trapně, směšně nebo velmi naivně či křečovitě vychovatelsky. Někdy i dost hloupě. To, co překonalo, je něco nesmrtelného. Přátelství. Klukovské přátelství.

Nyní dostane příležitost skutečný mistr slov.

„Když jsem byl asi desetiletý kluk (…) já měl kamaráda, Lojzíka Čepelku, a s ním jsem holdoval té filatelistické vášni (…) a já ho miloval, jak dovedou jen děti milovat kamaráda (…) už ani nevím, co všechno jsem na něm miloval, ale jistě to byla největší láska mého života (…) já vám řeknu, žádný lidský cit není tak krásný jako přátelství. Ale toho je člověk schopen, dokud je mladý, pak to nějak okorá a zesobečtí.“

Tak vzpomíná starý muž na svého dávného kamaráda z dětství v povídce Sbírka známek od Karla Čapka. Máte podobnou vzácnou vzpomínku?

Příběhy Rychlých šípů jsem označil za trapné a směšné. Z pohledu dnešních dospívajících kluků to tak bude. Není proč se na ně zlobit, už jsou z jiného světa a mají mnohem akčnější hrdiny. I konec sedmdesátek, kdy jsem první příběhy Rychlých šípů četl já, obrýlený 12letý kluk, to nebylo nic moc. Pro fanouška dobrodružných příběhů z vesmíru či vtipného Asterixe a Obelixe dost mimo.

Svoje brýle jsem do vzpomínek nezapojil náhodou, a i za svou zmínkou o hlouposti legendárního komiksu si stojím. Jistě jste si toho všimli také. Nebo ne? Ti správní hoši jsou vizuálně dokonalí. Pohlední, správně urostlí a bez vad (Jaroslav Foglar pochopitelně oceňuje jejich opálená svalnatá lýtka…) Jejich protivníci z Bratrstva kočičí pracky jsou jiní. Zlo dostalo podobu nepohledných nebo zdravotně postižených či jinak odlišujících se kluků.

Já jsem četl výchovné příběhy dokonalých hochů ve svých 12. Jak jsou vůbec staří, v jakém věku prožívají svá dobrodružství Mirek Dušín a spol?

Pro jakou věkovou kategorii byly psány příběhy Rychlých šípů? Pokud vezmu do úvahy věk herců, kteří je hráli v seriálu či ve filmu, jejich komiksový vzhled a informace, které jsem našel, už to jsou 15 či 16roční puberťáci. Jejich příběhy jsou to poslední, co by stejnou věkovou skupinu kluků mohlo oslovit i nyní.

Pokud už některé dítě vezme jejich časem zašlé příběhy do rukou a začne je číst, bude jistě o dost mladší. Jsou příliš dětinské…

Doufám, že nikdo z nostalgických pamětníků nebude vnucovat své dětské hrdiny dnešním starším dětem. Moc rozumné by to nebylo.

A to nejlepší, co jsem viděl o klukovském přátelství já a mohl to starším klukům i dnes doporučit? Je tu další velký spisovatel a jeho dílo. Časově se od Rychlých šípů moc neliší. Jsme ovšem jinde.

Padesátá léta v Americe popisuje v příběhu ze svého dětství Stephen King. Jeho autobiografická povídka Tělo byla volně zpracována ve velmi povedeném filmu, Stůj při mně (1986). Také už kultovní kousek o klukovském přátelství a dospívání. Neznáte?

Čtyři obyčejní 12 -13letí kluci, kteří mají k dokonalosti daleko. Tajní kuřáci prohlížející si ukradené hambaté časopisy a velkohubou sprostotou si dodávají chybějící svaly a sebedůvěru… Hlavními postavami příběhu jsou dva kamarádi Gordie, dětské „já“ Stephena Kinga (skvěle hraje 14letý Wil Wheaton), a Chris. Jak se na konci ukáže, skuteční kamarádi na život a na smrt. Plynule jdoucí příběh o hledání mrtvého těla a sama sebe graduje na konci.

Po slovní potyčce s větší partou starších kluků a vulgaritách, při jejich poslechu by asi Mirek Dušín omdlel, přicházejí ke slovu zbraně.

Nic výchovného a naivního jako jejich skoro vrstevníci z Rychlých šípů. Oba příběhy spojuje klukovské přátelství, a to bez ohledu použitých slov.

Co dodat? Byl jsem nějak výchovně ovlivněn četbou legendárního komiksu a výchovnými naivními lekcemi Jaroslava Foglara?

Nevím. Je ovšem pravdou, že mluvím slušně a spisovně a vulgární slova nerad slyším a jsem jimi vždy znechucen.

Nostalgickým hledačům dětských vzpomínek tedy popřeji příjemné vzpomínání při četbě starých komiksů (za dost vysokou cenu). Nesuďte přísně kluky, kteří je budou považovat za staré, směšné a trapné a ani ty, kteří neuctívají vaše legendy.

Dnešní realitě nikdo neuteče. Ani Rychlonožka…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz