Článek
Mladý ambiciózní filosof si zafilosofoval nad svým údělem. Po škole na pracáku čeká na svou první práci. Pochopitelně by měla být prestižní a velmi dobře placená. Filosof je chtivý peněz a úspěchu. Taky ráno nechce moc brzy vstávat do práce. V pět hodin ráno! Nic pro něho.
„Nestudoval proto, aby musel ráno vstávat v pět“
Nyní trochu odbočím a zeptám se. Proč? Co je na tom nemoudrého či špatného vstávat a začít pracovat dřív? Kdo dřív začíná, ten logicky dřív i končí. Já bych zase nechtěl začít později a trčet v práci do čtyř či pěti odpoledne. Není přece povinnost sedět dlouho do noci u televize, chodit pozdě spát a brzy ráno vstávat polomrtvý. V pět hodin ráno je ideální začátek dlouhého a aktivního dne. To je zase moje filosofie.
Nyní zpět k úvahám mladého filosofa. Žádná nabídka ho finančně neoslovila. Možnost učit jako učitel na gymnasiu? Za tak nízký plat by nevstával, dle čerstvého absolventa to není plat na život. Tedy na takový jaký si představuje…
Z rozhovoru s filozofem se můžeme dozvědět kde končí jeho méně ambiciózní spolužáci a spolužačky. Pracují jako policisté, knihovníci, učitelé či mají místo v sociálních službách nebo veřejné správě. Práce se najde.
Méně ambiciózní? Či spíš ti více realisticky založení, kteří nechtějí či nemohou sedět doma a nechat se živit. Ti kteří se musí živit sami a musí začít brzy vydělávat. Na normální starosti a život.
A tuhle znáte?
Co po roce absolutoria na Filosofické fakultě říká mladý filosof?
„Kečup nebo hořčici ?“
Jednoduchý vtip vystihuje s humorným nadhledem situaci čerstvě vystudovaných filosofů dost jasně. Jejich použití v reálném životě je dost problematické a mnozí končí zcela mimo svůj obor a vzdělání. Je jich mnoho a typ jejich vzdělání má daleko k praktickému uplatnění v životě. Mnoho svým budoucím zaměstnavatelům toho nabídnout nemohou a konkurence na trhu s absolventy „zbytečných“ humanistických a sociálních škol je velká. Pokud je to vše vylepšeno ještě zcela nereálným očekáváním finančního ohodnocení, je to velmi špatná kombinace na profesní start do života.
Co bude po roce říkat „náš“ mladý filosof z uvedeného odkazu? Jakou lekci mu dá život? Bude někde „týrán“ v normální práci a bude „trpět“ chudobou? Jako jeho mnozí kolegové. Nebo najde skutečnou životní filosofii a v duchu se při hledání moudrosti bude procházet v antickém barevném sloupořadí (stoa poikile).
Tam mezi stoickými filosofy může najít dobré rady do života a začít myslet jinak.
„Chceš li někoho učinit bohatým, netřeba přidávat jeho penězům, ale ubírat jeho chtivost“
Třeba přijde časem i na to, že humanitní vzdělání a titul není vstupenkou do nějakého elitního klubu. Jen do klubu kde se obtížně hledá práce a nabízí se pouze ta relativně špatně placená. Pod úroveň „našeho“ mladého filosofa.
