Článek
V povědomí obyvatel několika zemí se nachází poznání a na něj navazující údiv nad zálibou mnoha Čechů a Moravanů. Totiž že chodí do lesa sbírat houby. Abych byl přesný, občas některé lidi vídáme též na lukách, kde očekávají nález žampionů. Oni už svá místa znají a nejsou rádi, aby je někdo sledoval a poté houby vysbíral bez jejich přítomnosti. V angličtině je pro sběr hub dokonce speciální termín. Leckdo ho patrně bude znát.
Málokdo asi bude pamatovat tak bohatou úrodu hub, jako nastala v letošním roce. Sběr zmíněných lesních plodů patří mezi časté činnosti našich občanů, jak se nemusíme přesvědčovat. A že se opravdu činili. Stačí si připomenout mediální výstupy v podobě článků, fotografií a reportáží. A sociální sítě? Bezesporu také. Kdo by se rád nepochlubil, že? Asi můžeme souhlasit s názorem, že je po více stránkách prospěšnější vyrazit na houby než se doma povalovat před TV obrazovkou, zírat na displej mobilního telefonu a případně se přejídat, zhusta nezdravými kousky. O alkoholu ani nemluvě. Jak víme, pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy. Navíc je vědecky potvrzeno a platí, že pohled na zeleň člověku přináší výhody. Zejména příznivější pocity.
Představme si do hub nadšenou osobu, která vstane brzo. Jednak nemůže dospat, jak se těší do lesa a na kýžený výsledek. Jednak chce předběhnout ostatní, kteří se moc neřídí zkušeností a poznáním, že ranní ptáče dál doskáče. Slyšel jsem také o úpravě - ranní ptáče víc naskáče. V neposlední řadě platí, že v lese bývá po ránu klid. Ještě sem nedorazili městští výletníci a výletnice, nejčastěji s hlučnými a neposlušnými potomky. A jim „podobnými“ psy. Společně jim je lhostejné, co pošlapou, jakou zvěř vyruší a kolika lidem znepříjemní pobývání mezi stromy a křovisky.
Zprávy o úspěšné sezóně se rychle rozšíří, a tak není divu, že les je hojně navštěvován. Netvrdím, že se hemží lidmi, ale viditelně jich přibylo. Nejde o jediný pohled a moment. Dokonce by se dalo odhalit pár nových prvků a úkazů. Je však docela dobře možné, že nejsem na výši ohledně informací, a proto nekráčí úplně o novinky. Jak kdysi napsal Jan Neruda - kdo chvíli stál, už stojí opodál. Uvidíme, jak bude vypadat a znít hodnocení. Žel i v lesním prostředí lze podlehnout nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Sem se ještě vrátím s konkrétními postřehy a zážitky. Pouze připomenu definici pro oheň - „dobrý sluha, ale zlý pán“. Je platná rovněž pro placaté elektronické kamarády.
Přesto se krátce zastavím u první části „ohňového“ vymezení. Má se na mysli, že část technologií může přímo na místě sběru pomoci. O jak formy se jedná? Hub je dost a směrem ke kamarádovi míří sms, aby nelenil a přijel. A jiná? Sběrač narazil na houbu, která se mu úplně nezdá. Má-li data a signál, najde si na internetu podobu houby. Souhlasí vše? Kolik tu má jistoty a naopak váhavosti? Pak může sáhnout na jiný krok. Vyfotografuje ji a pošle někomu známému, kdo se podle jeho názoru vyzná. Jestliže je na příjmu, může odpověď přijít dost brzy. V protikladném případě může houbař amatér houbu nechat na místě a jít jinam. Nebo ji vzít s sebou a počkat na pozdější vyjádření. Anebo dojde na osobní setkání někde mimo les. Bez pomoci technologií! Z očí do očí…
A přístroj se hodí, pokud jedinec bloudí! Chodí lesem křížem krážem, uvažuje nad houbami, zejména kde je pro ně nejlepší místo. Vícekrát mění směr a náhle má pocit, že se ztratil. Jak moc se mu GPS hodí. No - ale jak by si počínal v minulých dobách? Vzpomněl by si na něco z branné výchovy, jak se dá orientovat v terénu? A jak by dopadl dnešní přecivilizovaný člověk?
