Článek
Část rodičů si poznámku či spíše připomínku svého potomka již vyslechlo. Možná jich bude hodně. Nevím, není po ruce žádná věrohodná statistika. Půjde spíše o pocit. Ne u každého bude po zaznění stejný. Jak se ostatně dozvíme.
Věta je vyslovena. Co se děje dále? Většinou bychom v ní kromě samotného obsahu mohli „slyšet“ hrdost. Jak ovšem praxe ukazuje, ne vždy je vítána. Leckoho by hned napadlo pár konkrétních příkladů. Na některé se blíže podíváme. Leccos nám totiž mohou napovědět nejen o aktuálním stavu, ale také přinesou podklady o hodnotách, které se v rodině vyskytují a jakým je či není dávána přednost.
Důležitým příspěvkem k podání úplné informace je, že číslovky z titulku se mohou měnit. Bude záležet, o jakou akci se bude jednat. Zároveň s věkem bude klesat pravděpodobnost tzv. nevědomosti dětí. Starší ratolesti než malé budou vědět, o co se jedná. Buď budou mlčet, když jejich rodiče podvádějí, nebo sáhnou po kritice, případně si událost dobře zapamatují, aby ji někdy později mohli efektivně využít. Pochopitelně ve vlastní prospěch. A klidně proti rodičům! Copak současné dítě zajímá něco jiného než ono samo a uspokojování jeho potřeb?
Zajisté půjde o dění na výletě, kdy rodina přijede na parkoviště před zámek, hrad či jinou pamětihodnost. Jak se obecně ví, vstupné bývá odstupňováno podle věku. Jistě se hodí uvést u dítěte o něco nižší věk, aby se pár desetikorun ušetřilo. Možná i proto kdysi vznikla myšlenka zavést rodinné vstupné, kde se počítá pouze s počtem dospělých a dětí a přesný věk kromě hranice 18 roků není podstatný.
Ale pozor. Máme k dispozici též opačné případy, kdy se věk dětí nadhodnocuje. Sám jsem viděl a slyšel jistou babičku, jak zvyšuje věk vnuka, aby se dostal na bobovou dráhu v nejmenovaném horském středisku. Nechtěla, aby se rozlítostnil, že o něco starší děti kolem něj mohou, ale on nesmí. Tak se starší žena dopustila menšího podvodu. Jak ji budeme hodnotit? A měli bychom? Podobně můžeme uvažovat o účasti na akcích typu pouť, cirkus, kino, divadlo, bazén.
Jak se můžeme a budeme dívat na pobyt na dovolené? Velkým lákadlem bývají slevy pro děti do určitého věku. Rodiče leckdy spekulují a propočítávají a občas se stane, že uvedou ne zcela přesný údaj. U zájezdu k moři je ve hře i několik tisíc korun českých. Kdo by je nechal jen tak někde ležet bez povšimnutí?
Do diskuse se předkládá: představme si, že je měsíc leden a my si objednáváme pobyt v horách nebo u moře, věk našich dětí splňuje podmínky pro uplatnění slevy / viz nabídku „cena do 5,99 či do 12,99 roku věku“ aj. /, ale v době odjezdu obě děti / dvojčata / nebo jedno z nich už časový limit překročí. Správné by asi bylo zaplatit podle skutečnosti. Jenže jak se má a bude postupovat, když se peníze na zaplacení pošlou již v zimě? Nebo záloha? Myslí se pro letní pobyt. CK, agentura nebo hotel je mezitím může nějak použít! Část rodičů upozorní své potomky, aby se nikdy „nezmiňovali“. Mají držet ústa. K čemu jsou děti vedeny? Jaké poselství se jim předává? Hranice se mají dodržovat, mluvit pravdu, ale někdy se může podvádět?
Ale co jestli proběhne kontrola dokladů? Co kdyby vzniklo podezření, že syn je příliš velký? Víme přece, jak některé děti dnes hodně a rychle rostou. Řada z nich je od osmé třídy vyššího vzrůstu než rodiče a než příslušníci pedagogického sboru.
Před závěrem ještě jeden zajímavý pohled. Jedná se v dané rodině o standardní záležitost, že se snaží nacházet různé skuliny a šidit, kde se dá? Nebo se jedná o výjimečný krok? Opět by se mohlo mluvit o hodnotách. Jak vypadají vaše?
