Článek
Pokud jste někdy během důležité schůzky, romantické večeře nebo návštěvy tchyně řešili, kam s přebytečným plynem ve střevech, nejste sami. Prdění je naprosto běžnou součástí fungování lidského těla. Přesto kolem něj panuje spousta studu a také otázka, kolikrát denně je vlastně normální vypouštět plyny.
Odpověď možná překvapí. Zdravý člověk odchází na toaletu kvůli plynům, respektive vypouští je jinou cestou, průměrně zhruba osmkrát až čtrnáctkrát denně. Některé odborné zdroje ale považují za normální i frekvenci kolem 25 epizod denně. Rozdíly jsou značné a záleží na jídelníčku, střevní mikroflóře, pohybu i individuálním trávení. Pokud tedy někdo prdí desetkrát denně a jiný třicetkrát, automaticky to neznamená, že jeden z nich je nemocný.
Plyn ve střevech vzniká především dvěma způsoby. Část vzduchu polykáme při jídle, pití, mluvení nebo žvýkání. Další plyny produkují bakterie v tlustém střevě, když zpracovávají zbytky potravy, které jsme nedokázali strávit v tenkém střevě. A právě tady vstupuje do hry jídelníček.
Luštěniny, cibule, zelí, brokolice, květák nebo některé druhy ovoce obsahují sacharidy, které mohou být pro naše trávení obtížnější. Střevní bakterie si s nimi poradí po svém a výsledkem může být zvýšená produkce plynů. Podobné potíže může způsobovat také laktóza u lidí, kteří ji nedokážou dobře trávit, nebo sladidla typu sorbitolu. Někdy stačí vydatná porce, rychlé hltání nebo několik sklenic syceného nápoje a střeva začnou pořádat vlastní hudební festival.
A co zápach? Ten rozhodně není měřítkem množství plynu ani automatickým důkazem nemoci. Většina střevních plynů je prakticky bez zápachu. Typický nepříjemný odér způsobují především malé množství sirných sloučenin, které vznikají činností střevních bakterií. Proto může být jeden prd téměř neznatelný a druhý vyvolat okamžitou evakuaci místnosti, přestože objemem jsou oba podobné.
Samotné prdění tedy není problém. Zpozornět bychom měli spíš tehdy, pokud se jeho frekvence náhle výrazně změní, začne nás pravidelně bolet břicho, objeví se dlouhodobé nadýmání, průjem nebo zácpa, nevysvětlitelné hubnutí či krev ve stolici. Nadměrná tvorba plynů může někdy souviset například s intolerancí laktózy, syndromem dráždivého tračníku, celiakií nebo jinými poruchami trávení. V takovém případě má smysl poradit se s lékařem, místo abychom bezhlavě vyřadili polovinu potravin z jídelníčku.
Pokud vás plyny obtěžují, můžete zkusit jíst pomaleji, menší porce, omezit sycené nápoje, žvýkačky a sledovat, po kterých potravinách se potíže zhoršují. Pomáhá také pravidelný pohyb, který podporuje činnost střev. Není ale potřeba vyhlásit válku každé fazoli nebo brokolici. Potraviny, které jednomu člověku způsobují nadýmání, může jiný trávit naprosto bez problémů.
A tak platí jednoduché pravidlo: prdění je známkou toho, že vaše střeva pracují. Nemusíte počítat každý jednotlivý únik ani se znepokojovat tím, že váš organismus občas vydá zvuk, který by se hodil spíš do dechové sekce orchestru. Dokud se k němu nepřidávají další potíže a vaše trávení funguje obvyklým způsobem, jde většinou o zcela přirozený proces. Střeva zkrátka nejsou tichá instituce a ani by být nemusela.
Zdroje:
- University of Michigan - Gas (Flatus) – pacientský materiál vysvětlující vznik střevních plynů, jejich běžnou frekvenci a souvislost s nadýmáním a bolestmi břicha




