Článek
O vystouplém polštářku nad intimní oblastí se mezi ženami příliš otevřeně nemluví. Přesto může být důvodem nespokojenosti s vlastním tělem, zejména když se výrazně rýsuje pod přiléhavými kalhotami nebo plavkami. Takzvaný nadpičník je přitom zcela přirozenou součástí anatomie. Odborně se označuje jako Venušin pahorek neboli mons pubis a tvoří ho především tuková tkáň a kůže překrývající stydkou kost. Jeho velikost se u každé ženy liší a během života se může měnit. Kolem jeho vzniku a zvětšování však koluje řada nepřesností, které stojí za to uvést na pravou míru.
Jedním z nejčastějších mýtů je tvrzení, že výrazný nadpičník mají pouze ženy s nadváhou. To rozhodně neplatí. Množství tuku v této oblasti sice může souviset s celkovou tělesnou hmotností, ale významnou roli hraje také genetika a individuální stavba těla. Některé ženy mají přirozeně plnější Venušin pahorek, i když mají štíhlý pas, úzké boky a celkově nízké množství tělesného tuku. Jiné ho mají téměř plochý i při vyšší hmotnosti. Rozhoduje totiž nejen to, kolik tuku organismus obsahuje, ale také kde se ukládá.
Další rozšířenou představou je, že nadpičník vzniká kvůli nedostatku pohybu. Ani to není úplně pravda. Sedavý způsob života může přispívat k celkovému přibývání na váze, ale samotný nadpičník není důsledkem toho, že žena málo cvičí. Jeho podobu ovlivňuje především množství podkožní tukové tkáně, genetické dispozice a anatomické proporce. Žena může pravidelně sportovat, mít pevné břišní svaly a přesto mít výraznější tukový polštářek nad stydkou kostí. Nejde tedy automaticky o známku špatné kondice.
Velkou pozornost vyvolává také otázka hormonů. Estrogen se skutečně podílí na vývoji ženských tělesných proporcí a ovlivňuje podobu zevních pohlavních orgánů. Během puberty se Venušin pahorek přirozeně vyvíjí a stává se výraznějším. Hormonální změny v průběhu života mohou ovlivňovat také vzhled této oblasti. To ale neznamená, že každý výraznější nadpičník signalizuje hormonální nerovnováhu. Samotný tukový polštářek není důvodem k podezření na poruchu hormonů a není nutné kvůli němu automaticky podstupovat hormonální vyšetření.
Mýtem je rovněž tvrzení, že se nadpičník zvětšuje pouze přibýváním na váze. Změna hmotnosti je jedním z možných důvodů, nikoli jediným. Vzhled této partie se může proměnit také po těhotenství, výrazném zhubnutí nebo s přibývajícím věkem. Někdy se navíc nezvětší samotný tukový polštářek, ale změní se okolní tkáně. Pokud například žena výrazně zhubne v oblasti břicha, může nadpičník působit vystoupleji, protože okolní partie ztratí část svého objemu. Po větším váhovém úbytku se může přidat také povolená kůže, která vytvoří dojem převisu.
Častým omylem je i přesvědčení, že se dá nadpičník odstranit speciálními cviky na spodní břicho. Posilování této oblasti sice může zlepšit pevnost svalů a celkový vzhled břicha, ale nedokáže cíleně spalovat tuk nad stydkou kostí. Organismus si sám určuje, odkud bude tukové zásoby využívat. Pokud žena hubne, může se jí nejprve zmenšit pas, obličej nebo stehna, zatímco nadpičník zůstane téměř stejný. Neznamená to, že dělá něco špatně. Jde o individuální způsob ukládání a odbourávání tuku.
Některé ženy se domnívají, že když zhubnou dostatečně, nadpičník úplně zmizí. Ani tento předpoklad není správný. Při celkovém úbytku hmotnosti se může zmenšit také tuková tkáň v této oblasti, ale její úplné odstranění nelze zaručit. Část jejího objemu je přirozenou anatomickou součástí těla. Navíc pokud je výraznost způsobena především genetickou stavbou nebo povolenou kůží, nemusí mít další hubnutí očekávaný efekt. Kvůli jediné partii proto rozhodně není rozumné snižovat hmotnost za každou cenu.
Existuje také představa, že výrazný nadpičník je zdravotní problém, který je potřeba řešit. Ve skutečnosti jde ve většině případů pouze o běžnou anatomickou variaci. Pokud se jeho velikost dlouhodobě nemění, není bolestivý a nejsou přítomné další obtíže, obvykle není důvod k obavám. Jiná situace nastává tehdy, když se oblast začne náhle zvětšovat, objeví se bolestivá bulka, zarudnutí nebo jednostranný otok. Příčinou totiž nemusí být tuk, ale například cysta, kýla nebo zánětlivý proces. Takové změny je vhodné konzultovat s lékařem.
A co když ženě nadpičník jednoduše esteticky vadí? Možností je několik, záleží však na tom, co jeho výraznost způsobuje. Pokud jde o nadbytek tukové tkáně, lze po odborném posouzení zvážit liposukci. Jestliže je problémem také povolená pokožka, může připadat v úvahu chirurgická úprava označovaná jako monsplastika. Ta umožňuje odstranit přebytečnou tkáň a upravit kontury oblasti. Jde ovšem o zákroky, které mají svá rizika a nejsou nutné z medicínského hlediska u běžného nadpičníku.
Největším mýtem ze všech možná zůstává představa, že plochá oblast nad intimními partiemi je jedinou správnou podobou ženského těla. Ve skutečnosti má každá žena jiné anatomické proporce a výraznější Venušin pahorek nemusí znamenat nadváhu, nedostatek pohybu ani hormonální problém. Jeho velikost je výsledkem několika přirozených faktorů, které nelze vždy ovlivnit. A právě proto by neměl být automaticky vnímán jako nedostatek, který je nutné odstranit.
Zdroje pod článek
- NCBI Bookshelf - Anatomy, Abdomen and Pelvis: Female External Genitalia – anatomie Venušina pahorku, vliv estrogenu a přirozené rozdíly mezi ženami.
- Update vulval dermatology - diagnostics and therapy – vliv hormonálních změn, věku a tělesné hmotnosti na vzhled intimních partií.
- Lifetime Changes in the Vulva and Vagina – odborná studie o proměnách ženských intimních partií během puberty, těhotenství a menopauzy.
