Článek
Nadpičník patří k těm částem ženského těla, o kterých se příliš nemluví, přesto si ho mnoho žen všímá zejména při oblékání přiléhavých kalhot nebo plavek. Vystouplá oblast nad stydkou kostí může být někdy téměř nenápadná, jindy vytváří výraznější oblouček, který se rýsuje i pod oblečením. Přestože se často považuje za estetický nedostatek, ve většině případů jde o zcela přirozenou anatomickou součást těla. Důležité je však vědět, proč vzniká, co ovlivňuje jeho velikost a jak poznat situaci, kdy už nemusí jít pouze o tukový polštářek.
Odborný název této oblasti je Venušin pahorek neboli mons pubis. Nachází se nad stydkou kostí a tvoří ho především podkožní tuková tkáň a kůže. Jeho úkolem je mimo jiné tlumit tlak a chránit kostěné struktury a citlivé okolní partie před mechanickým podrážděním. U dívek se začíná výrazněji vyvíjet během puberty, kdy hormonální změny ovlivňují rozložení tuku a utváření ženských tělesných proporcí. Přirozeně se tak může stát výraznější, aniž by to znamenalo jakýkoli zdravotní problém.
To, jak velký nadpičník žena má, ovlivňuje především genetika a individuální stavba těla. Některé ženy mají v této oblasti více podkožního tuku už od mládí, jiné téměř žádný. Významnou roli hraje také celkové množství tělesného tuku a jeho rozložení. Pokud žena přibírá na váze, může se tuk ukládat rovněž nad stydkou kostí. Neplatí však, že by výrazný nadpičník automaticky znamenal nadváhu. Objevuje se také u štíhlých žen, u kterých je jeho podoba dána především dědičnými dispozicemi a anatomií pánve.
Vzhled této partie se může měnit i v průběhu života. Během těhotenství dochází k hormonálním a tělesným změnám, které mohou ovlivnit množství tukové tkáně i vzhled okolní pokožky. Podobně se může oblast proměnit po výrazném zhubnutí. Někdy se totiž zmenší tukové zásoby v podbřišku, zatímco Venušin pahorek zůstane plnější, a proto začne opticky více vystupovat. S přibývajícím věkem navíc kůže postupně ztrácí pružnost a může se více uvolňovat.
Zvětšování nadpičníku nemusí vždy znamenat, že v něm přibývá tuk. Někdy se mění především okolní tkáně, jejich pevnost nebo vzájemné proporce. Pokud se například po výrazném úbytku hmotnosti vytvoří nadbytek povolené kůže, může vzniknout dojem převisu. Podobný efekt může mít i změna tělesných proporcí po těhotenství. Proto je při posuzování vzhledu důležité rozlišovat, zda jde o větší objem tukové tkáně, nebo spíše o povolenou pokožku.
Samotný tukový polštářek zpravidla nepředstavuje zdravotní riziko. Existují však situace, kdy by žena neměla změny automaticky přisuzovat přibývání na váze. Varovným signálem může být především náhlé zvětšení, výrazná asymetrie, bolestivost nebo vznik nového ohraničeného útvaru. Pozornost si zaslouží také zarudnutí, zvýšená teplota kůže, citlivost na dotek nebo rychle se zvětšující otok.
Jednou z možných příčin vyklenutí v této oblasti může být například kýla. Při ní se část tkáně, případně střeva, protlačuje oslabeným místem břišní stěny. V třísle se může projevit jako bulka nebo vyklenutí, které bývá výraznější při kašli, námaze či dlouhém stání. Další možností je cysta nebo zánětlivé ložisko, které se může projevit jako bolestivá či citlivá bulka. Příčinou mohou být také zvětšené uzliny nebo jiné změny měkkých tkání. Bez lékařského vyšetření přitom není možné spolehlivě určit, o jaký problém se jedná.
Pokud se objeví nová bulka, která nemizí, nebo se oblast postupně zvětšuje bez zjevné souvislosti se změnou hmotnosti, je vhodné navštívit lékaře. Podle umístění a charakteru obtíží může být prvním krokem praktický lékař nebo gynekolog. Při podezření na kýlu či jiný problém v oblasti třísla může být potřeba také chirurgické vyšetření. Lékař může provést pohmatové vyšetření a podle potřeby doporučit ultrazvuk, který pomůže odlišit tukovou tkáň od cysty, kýly nebo jiného útvaru.
Zvláštní pozornost vyžaduje náhlá silná bolest v oblasti vyklenutí, zejména pokud je doprovázena nevolností, zvracením, horečkou nebo změnou barvy kůže. V takovém případě je nutné vyhledat akutní lékařskou pomoc. U kýly totiž může dojít k uskřinutí obsahu, což je stav vyžadující neodkladné ošetření.
Pokud je nadpičník tvořen pouze běžnou tukovou tkání, není nutné ho nijak léčit. Jestliže ženě esteticky vadí, může se pokusit o celkové snížení hmotnosti, pokud má nadbytek tělesného tuku. Cílené spalování tuku v této oblasti ale není možné, a proto nepomohou ani speciální cviky na spodní břicho. V některých případech lze zvážit liposukci nebo chirurgickou úpravu Venušina pahorku, zejména pokud je problémem výrazný převis nebo nadbytek povolené kůže.
Nadpičník je tedy ve většině případů přirozenou součástí ženské anatomie, nikoli zdravotní komplikací. Rozhodující je především jeho vývoj a případné doprovodné příznaky. Dlouhodobě stejný tukový polštářek bez bolesti obvykle není důvodem k obavám. Nové, rychlé nebo bolestivé změny si však zaslouží pozornost. Rozpoznat rozdíl mezi běžnou anatomickou variací a zdravotním problémem je důležitější než snaha dosáhnout za každou cenu dokonale ploché oblasti nad intimními partiemi.
Zdroje:
- Cleveland Clinic - Monsplasty (Pubic Lift) – změny tukové tkáně a pokožky vlivem věku, těhotenství a hubnutí.
- ISAPS - Mons Pubis Improvement – příčiny změn vzhledu a možnosti estetického řešení.
- Medline Plus - Groin Lump – možné příčiny bulek a vyklenutí v oblasti třísla a příznaky vyžadující vyšetření.
