Článek
Nabídl jsem sázku skupině lidí, rodičů s dětmi, jdoucích na demonstraci: lidi, které jdete podpořit, vám uškodí.
Nemohl jsem je dlouho zdržet, tak jsem ve zkratce zmínil, že Milion chvilek coby pravicová skupina podpoří zase nějaké nové „demokraty“ typu Fialy, STANu a pomocných Pirátů - kteří budou opět vládnout ve prospěch zbrojařů, bank, developerů apod. a výrazně nadprůměrně bohatých lidí.
Vsadit se nechtěli. Možná patřili k lidem s velkým majetkem - ale nevypadali na to.
Sociální odstupňování lidí na Letné
V tramvaji jsem se potom bavil se starší paní, která přijela z Dobříše. Pochvalovala si, jak pan hrabě Colloredo-Mansfeld coby vlastník zámku propůjčuje jeho část pro kulturní akce. A ta paní byla skoro jistě alespoň tisíckrát chudší než pan hrabě s paní hraběnkou.
Zároveň ale určitě dorazili i lidé beroucí více než průměrný plat 50 000 měsíčně. Ale byla jich většina? Na plat v této výši nedosáhnou 2/3 zaměstnanců. Byli tedy na Letné převážně lidé z té nejvyšší třetiny?
Jistě tam nebylo moc skutečně bohatých lidí - ti nechodívají na takovéto akce. Pokud se tam objevili politici, tak ti jako poslanci berou základní plat 115 000 Kč, plus různé bonusy - a úplatky od zbrojařů, bank, autoprůmyslu atd.
Mezi různými členy organizačního týmu Milionu chvilek a vystupujícími na pódiu také asi budou docela podstatné rozdíly bohatství a příjmů. Rozhodně se zde ale najdou lidé, kteří si nikdy nebudou moct dovolit dát děti do soukromé školy a budou se potýkat s důsledky zhoršujícího se školství. Mnohých z nich se už teď citelně dotýká zdražování energií, potravin, pohonných hmot, dalších životních nákladů. To vše v kombinaci se stagnujícími platy, výhledem na postupující privatizaci (částí) zdravotnictví, snižování důchodů nebo ubývání pracovních příležitostí kvůli zavádění automatizace znamená chudnutí těchto nijak zvlášť zámožných částí „střední třídy“. Z čeho budou splácet hypotéky atd.?
Některé části jsou však „za vodou“. Třeba politici, kterým Milion chvilek dává podporu. Ještě více „za vodou“ jsou např. oligarchové, kteří sponzorují jejich politické strany - a také chvilkaře, jak si jde dohledat. Vidíme obrovské majetkové rozdíly mezi lidmi, kteří spolu podporují „demokraty“. (A přiblížením se k bohatým a „úspěšným“ skrze podporu stejné politiky se přece nebohatne. Takto to nefunguje.) Jak vypadá propojení těch vlivnějších lidí s médii, politikou a byznysem jsem podrobně rozebral v nedávných článcích.
Požadavky na Letné versus požadavky ve Francii, Španělsku, Německu
V porovnání s protesty ve Francii působí demonstrace Milionu chvilek jako kuriozita. Ve Francii demonstrují studenti za zlepšení podmínek ve školství. Demonstruje se proti posouvání věku odchodu do důchodu. Za lepší platové podmínky, za vyšší zdanění bohatých, za ochranu drobných podnikatelů.
Ve Španělsku se demonstruje za dostupnost bydlení. Podobně v Německu. Všemožně po Evropě se demonstruje proti válkám, zbrojení, izraelské genocidě Palestinců, americkým útočným válkám proti Íránu aj.
A v Česku? Za zachování televizních a rozhlasových poplatků - a staré podoby veřejnoprávních médií. Tedy nikoli např. za jejich demokratizaci a lepší službu běžným občanům - jak navrhuji v těchto několika bodech.
Dalším z požadavků z demonstrace je: „zahajte dialog s veřejností“. Je zvláštní, že to chvilkaři nepožadovali po vládě těch „svých demokratů“. Absenci dialogu nalezneme také u starších vlád složených ze stran „demokratů“: jako byla Kalouskovo-Nečasova vláda. Požadavek je naivní a mlhavý.
Dalším je nehlasovat o důležitých věcech nad ránem, ve 4:36. Když se ve velmi pozdní hodiny hlasovalo o obrovském objemu peněz v rámci církevních restitucí, nebylo to zvlášť odlišné.
Čtvrtý a poslední požadavek tvrdí, že „Putin ohrožuje Evropu“ a že je údajně ohrožena bezpečnost státu, takže se prý musí zbrojit.
Přidávají k tomu ještě heslo, že „moc má lidem sloužit, ne je válcovat“. No, s tím demonstrují i lidé ve Francii, Itálii, Španělsku. Ale s úplně jinými požadavky. Takovými, které se týkají základní sociální spravedlnosti, veřejných služeb, přerozdělování obrovského oligarchického bohatství, odporu vůči militarizaci a zločinům Evropy, proti diktátu USA nad Evropou.
Tyto jiné evropské protesty zahrnující i generální stávku jsou pokusem o skutečnou obranu důstojnosti běžných obyvatel. Zatímco ty chvilkařské jsou víceméně podvodem bohatých lidí a jejich hlavních pomocníků na běžných občanech - kteří si podobně naivně jako ona paní z tramvaje myslí, že má její rodina nějak blízko k těm skutečně „úspěšným“.





