Článek
V pondělí 27. listopadu proběhne jednodenní výstražná stávka učitelů, do které se zapojí více než polovina základních a středních škol v celém Česku. Stávka je svým rozsahem a formou nevídaná. Výuka bude přerušena na celý školní den a pravděpodobně půjde o jednu z největších stávek učitelů v historii samostatné České republiky.
O platy učitelů tentokrát nejde
Učitelé nestávkují za své vlastní platy, ale kvůli podfinancování školství, podmínkám pro nepedagogické pracovníky a za zachování stávající kvality výuky.
Ve školství se peněz nedostává na více frontách. Vláda slíbila navýšení platů učitelů na 130% průměrně mzdy, na což školy potřebují až 8 miliard korun navíc. V této položce se ale má rozpočet MŠMT se zvyšovat jen o 4 miliardy korun. Takže další komplikace pro ředitele škol: kde vezmou ty zbylé 4 miliardy. Učitelé si takové platy rozhodně zaslouží a je první chybou vlády, že nedokáže tyto prostředky v rozpočtu najít.
Zdaleka největší problém ale spočívá v ohrožení nepedagogických pracovníků (školníci, kuchařky, asistenti pedagogů), kteří by podle nových platových tabulek měli často dostávat méně než minimální mzdu. Takové nastavení je nejen nedůstojné, ale i nezákonné, takže školy tyto mzdy dotují z jiných částí svého rozpočtu.
Nejistota ohledně budoucího financování, zejména hrozba nižších příjmů a vyšších výdajů, dává školám jen velmi malou šanci plánovat. Ředitelé si po právu stěžují, že současná situace je pro ně velmi nepřehledná a že nevědí, zda dokáží pokračovat v rozběhnutých vzdělávacích programech, například v tandemové výuce nebo ve výuce v menších skupinách, ve kterých se žáci přirozeně mohou naučit víc. Současná rozpočtová opatření tak zcela jistě dopadnou zejména na kvalitu výuky a tím na žáky samotné.
Je dobré si přiznat, že financování základního a středního školství není vždy transparentní, školy totiž získávají peníze například i na neobsazená tabulková místa. Těmito penězi mohou částečně financovat platy učitelů a plánovaná redukce těchto pozic, která v excelu vypadá jako jednoduché škrtání, v praxi znamená další ohrožující snížení rozpočtu.
Tisíc a jedna miliarda problémů současné vlády
Proč se to děje právě teď? Vláda sice dlouhodobě deklaruje, že vzdělávání je pro ni prioritou, ale její činy tomu neodpovídají. Je to způsobeno tím, že nedokáže správně řídit rozpočet. Stále chybí více než sto miliard korun ročně kvůli populistickému zrušení superhrubé mzdy, pro které ODS hlasovala s Babišovou vládou ještě v minulém volebním období.
Potýká se ale také s neschopností přinést do státního rozpočtu příjmy například z windfall tax, kterou po tlaku firem odsunula o rok a zkrátila tak příjmy státního rozpočtu o několik desítek miliard. To následně dopadá na rozpočet ministerstva školství. Diskuze o zdanění vína byla už jen třešničkou na dortu vládní neschopnosti, bohužel ale také jasně ukázala, kde leží vládní priority a že ve školství to asi nebude tolik, kolik vláda tak ráda tvrdí.
Na modernizaci vzdělávání tak můžeme zase na nějakou dobu zapomenout, a to zrovna v době, kdy se svět „tam venku“ mění nikdy nevídanou rychlostí. Ještě před rokem byla umělá inteligence pojmem pro pár nadšenců, zatímco dnes ji může (a měl by) používat skutečně každý. Žáci, jejich rodiče i odborná komunita vědí, že musíme dokázat připravit děti na povolání, která neexistují ještě ani v době, kdy maturují.
Je proto zásadní, abychom se zaměřili na rozvoj kompetencí a schopností žáků analyzovat velké množství informací a podpořili je v tom, aby dokázali naplnit svůj potenciál. I přesto, že se na těchto potřebách vzdělávacího systému shoduje drtivá většina odborníků, vláda vyměnila krátkodobý populismus ve formě daňových úlev za dlouhodobou perspektivu příští generace a její přístup k financování českého školství žene učitele do stávky.
