Článek
Dnes kliknete na aktualizovat. V roce 1999 by začal malý životní projekt
Sto gigabajtů dnes není exotické číslo. Je to velikost, kterou si umíme představit u velkého balíku dat, zálohy nebo moderní hry. Člověk nechá počítač chvíli běžet, udělá si kávu a podle rychlosti přípojky je hotovo za desítky minut nebo pár hodin.
Teď stejných 100 GB pošleme do roku 1999. Ne obrazně, ale přes kalkulačku. Na druhém konci je modem podle tehdy čerstvého standardu V.90 a na krabici svítí magické „56K“. Kolik by takový balík stahoval, kdyby spojení běželo bez jediné pauzy a opravdu drželo teoretické maximum? Odpověď je téměř půl roku.
První past: 56 kb/s není 56 kB/s
Nejdřív je potřeba uhlídat jednotky. Standard V.90, který ITU schválila v roce 1998, umožňoval downstream až 56 000 bitů za sekundu. Bit ale není byte. Osm bitů tvoří jeden byte, takže 56 000 bitů za sekundu odpovídá maximálně 7 000 bytům za sekundu ještě před další režií.
Právě tady vzniká největší intuitivní klam. Číslo 56 vypadá vedle dnešních rychlostí skoro roztomile, ale nejde o 56 megabajtů ani o 56 kilobajtů za sekundu. Je to přibližně sedm kilobajtů surových dat za sekundu. Jeden dnešní obrázek z telefonu by tak klidně nebyl otázkou okamžiku, ale minut.
Výpočet: 100 GB děleno sedmi kilobajty za sekundu
Pro model používám desetinných 100 GB, tedy 100 000 000 000 bytů. Po vynásobení osmi dostaneme 800 miliard bitů. Ty vydělíme 56 000 bity za sekundu.
Výsledek je 14 285 714 sekund. To je přibližně 3 968 hodin, respektive 165,3 dne nepřetržitého stahování. Modem by tedy musel držet teoretické maximum 24 hodin denně, bez odpojení, bez poklesu rychlosti a bez jakékoli protokolové režie, a stejně by se stahování přehouplo přes pět měsíců.
Jak rychle roste trest za horší linku
A teď to nejdůležitější: 56 kb/s je horní hranice standardu, ne slib, že každé spojení přesně takovou rychlost udrží. Proto jsem vedle maxima spočítal i několik čistě modelových nižších rychlostí. Neříkám, že jedna z nich byla „průměr roku 1999“. Jen ukazují, jak citlivý je výsledek na každý pokles spojení.
• 56,0 kb/s: 165 dní.
• 48,0 kb/s: 193 dní.
• 40,0 kb/s: 231 dní.
• 33,6 kb/s: 276 dní.
Při 33,6 kb/s už se 100GB balík v ideálním nepřetržitém provozu blíží devíti měsícům. A stále ignorujeme režii přenosu, opakované navazování spojení i situace, kdy by telefonní linku někdo potřeboval k telefonování.
Když modem nesmí blokovat telefon celý den, dostáváme se přes rok
Dial-up používal běžnou telefonní síť. V praxi proto dává smysl druhý myšlenkový experiment: co kdyby počítač směl stahovat jen osm hodin denně? Není to historické tvrzení o konkrétní domácnosti, jen názorný model.
Při maximálních 56 kb/s se původních 165 dnů kalendářně natáhne asi na 496 dnů, tedy přibližně 1,36 roku. Při 40 kb/s jsme kolem 694 dnů, tedy 1,9 roku. Na 33,6 kb/s by model překročil 826 kalendářních dnů, více než 2,2 roku.
Najednou už není hlavní otázka „kdy se update stáhne“, ale jestli během stahování vůbec nepřijde další verze.
Pro představu: megabajt dvě minuty, CD celý den
Sto gigabajtů je záměrně absurdně velký most mezi dvěma technologickými epochami. Menší čísla ukazují starou realitu ještě názorněji. Při ideálních 56 kb/s by 1 MB trval zhruba 2 minuty a 23 sekund. Deset megabajtů skoro 24 minut. Datové CD o velikosti 650 MB více než 25 hodin. Jednovrstvé DVD s 4,7 GB téměř osm dní.
To dobře vysvětluje, proč tehdejší web vypadal jinak. Obrázky se komprimovaly, video nebylo samozřejmou výplní stránky a software o stovkách megabajtů nebyl drobnost na pozadí.
Rok 1999 nebyl jen o rychlosti. V Česku se řešila i cena času na lince
Český kontext dává číslům další rozměr. CESNET ve své historické časové ose připomíná, že v roce 1999 v Česku proběhla protestní akce proti ohlášenému zvýšení telefonních poplatků. Vytáčený internet totiž nebyl jen otázkou pomalosti; čas strávený online měl přímou vazbu na telefonní tarif.
Představa, že někdo drží linku obsazenou pět měsíců kvůli jedinému 100GB balíku, je proto schválně anachronická. Právě díky tomu ale krásně ukazuje, jak obrovský posun se za čtvrt století schoval do obyčejného tlačítka „stáhnout“.
Dnešní 100 Mb/s udělá stejnou práci za dvě hodiny
Pro poslední kontrast jsem stejných 100 GB přepočítal na moderní rychlosti, opět bez režie. Při 100 Mb/s jde o 2 hodiny a 13 minut. Při 500 Mb/s asi 26 minut a 40 sekund. Při 1 Gb/s jen 13 minut a 20 sekund.
Největší technologický rozdíl tedy není v tom, že jsme se posunuli z „pomalého“ na „rychlé“. Změnila se samotná škála toho, co považujeme za normální objem dat. Soubor, který by na 56k modemu zabral část kalendářního roku, dnes může zmizet z fronty dřív, než skončí film.
Co tenhle experiment neříká
Výpočet je záměrně modelový. Nezahrnuje protokolovou režii, chybové opravy, kolísání linky, odpojování ani rozdíl mezi velikostí uváděnou v GB a GiB. Také netvrdí, že modem v roce 1999 vždy skutečně jel 56 kb/s. Naopak: 56 kb/s používám jako nejpříznivější teoretický strop V.90, aby výsledek nebyl uměle dramatizovaný horší rychlostí.
A právě proto je těch 165 dní tak působivých. Není to katastrofický scénář. Je to nejlepší možný jednoduchý scénář. V reálném světě by byl výsledek jen horší.
Metodika výpočtu
• Objem modelu: 100 GB = 100 000 000 000 bytů = 800 000 000 000 bitů.
• V.90 maximum: 56 000 bit/s downstream.
• Čas = počet bitů / přenosová rychlost.
• Výpočty jsou bez protokolové režie a bez výpadků; nižší rychlosti 48/40/33,6 kb/s jsou pouze ilustrativní scénáře.
• Moderní srovnání 100/500/1 000 Mb/s je rovněž čistě teoretické maximum pro stejných 100 GB.
Zdroje a duplicate check
