Článek
Svítivý nápis „2+1 zdarma“ na regálu funguje na zákazníky jako magnet. Třetí balení přece nic nestojí, takže to na první pohled vypadá jako sázka na jistotu. Jenže samotné slovo „zdarma“ ještě vůbec neznamená, že u pokladny skutečně ušetříte. Množstevní akce mají totiž v českých zákonech jednu málo známou výjimku – obchodníci u nich vůbec nemusejí uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní, kterou dnes povinně vídáme u běžných procentních slev.
Proč tu chybí třicetidenní pojistka proti umělému zdražování?
Když obchod vyvěsí ceduli „Sleva 30 %“, má podle zákona o ochraně spotřebitele (§ 12a) jasnou povinnost: musí u výrobku uvést nejnižší cenu, za jakou ho prodával v uplynulých 30 dnech, a slevu počítat právě z ní. Má to bránit známému triku, kdy řetězec zboží na pár dní uměle zdraží, aby pak mohl vykouzlit bombastickou slevu.
Jenže jak upozorňuje Česká obchodní inspekce (ČOI), tohle pravidlo dopadá na přímé snížení ceny, nikoliv na podmíněné množstevní akce. U nabídek typu „2+1 zdarma“ nebo „kup tři, zaplať dva“ tak obchodník historickou třicetidenní cenovku uvádět nemusí. Samozřejmě to neznamená, že by měl zelenou k přímému klamání zákazníků, ale pro nakupujícího to znamená jediné – musí vytáhnout kalkulačku a počítat sám.
Dva obchody, dvě cenovky a nečekaný vítěz
Jak snadno se dá na nápisu „zdarma“ spálit, nejlépe ukáže jednoduchý příklad z praxe. Představme si, že jdete koupit balení kávy nebo třeba pracího prášku:
- Obchod A prodává jeden kus za 69 Kč a láká na velkou akci 2+1 zdarma. V košíku si nesete tři balení, u pokladny zaplatíte 138 Kč a jeden kus vás tak v přepočtu vyjde na 46 Kč.
- Obchod B žádné barevné cedule o kusech zdarma nemá, ale ten samý výrobek běžně prodává za 43 Kč. Když si tam koupíte tři kusy, necháte u pokladny 129 Kč.
Výsledek? Přestože vám první obchod dal třetí balení „zadarmo“, u konkurence byste za úplně stejný nákup zaplatili o 9 korun méně. Krásně to ukazuje, že výhodnost akce neurčuje velikost nápisu na regálu, ale až srovnání s běžnou cenou na trhu.
Když tři kusy nepotřebujete, proděláte ještě víc
Celá matematika se navíc dramaticky mění ve chvíli, kdy jdete do obchodu jen pro jedno balení. V našem prvním obchodě za něj totiž bez splnění podmínky akce dáte plných 69 korun, zatímco v druhém jen 43 korun.
U potravin se k tomu přidává ještě jeden háček: datum spotřeby. Pokud vás nápis „2+1 zdarma“ přiměje koupit tři balení šunky nebo jogurtů, z nichž třetinu nestihnete sníst a vyhodíte ji do koše, o žádné úspoře nemůže být řeč. Levná cena za kus zkrátka nedává smysl, pokud kvůli ní kupujete věci, které byste si jinak do košíku vůbec nedali.
Pozor na kombinování příchutí a nejlevnější kus v košíku
Než po množstevní akci sáhnete, vyplatí se zkontrolovat ještě jednu věc – záludné podmínky malým písmem. Některé obchody nedovolují kombinovat různé druhy, gramáže nebo příchutě. Často navíc platí pravidlo, že „zdarma“ odečte pokladna ten nejlevnější kus z vybrané trojice.
Nejlepší obranou je proto chladná hlava: sečíst si konečnou částku za celý nákup, vydělit ji počtem kusů (nebo přepočítat na kilogramy) a zamyslet se, jestli byste danou věc za tuhle cenu koupili i bez magického slůvka „zdarma“.
Použité prameny
