Článek
Více než každá druhá kontrola skončila zjištěním. To číslo ale potřebuje jednu důležitou brzdu
Česká obchodní inspekce zveřejnila výsledky kontrol slev za druhé čtvrtletí roku 2026 a na první pohled vypadají tvrdě: z 239 kontrol zjistila porušení právních předpisů ve 122 případech. To je 51,05 %.
Číslo ale neznamená, že každý druhý český obchod porušuje pravidla slev. Kontroly ČOI nejsou reprezentativní průzkum všech prodejen a e-shopů. Inspekce svou činnost zaměřuje i na rizikové segmenty a místa, kde má důvod problém očekávat. Sama u povánočních výprodejů popisuje cílený monitoring internetových obchodů právě proto, aby se kontrola soustředila na segmenty s vyšší mírou rizika.
Přesto výsledek nelze mávnout ze stolu. V prvním čtvrtletí letošního roku ČOI provedla 652 kontrol slev a porušení zjistila ve 257, tedy přibližně ve 39,4 %. Ve druhém čtvrtletí tak podíl kontrol se zjištěním vzrostl o zhruba 11,6 procentního bodu. Oproti druhému čtvrtletí 2025, kdy bylo porušení zjištěno ve 44,8 % kontrol, je letošní výsledek vyšší o 6,25 procentního bodu.
Vzorky nejsou stejné a nelze z nich poctivě dělat jednoduchý trend celého trhu. Ukazují ale jednu věc: pravidla pro slevy zůstávají i několik let po změně zákona oblastí, kde inspekce nachází problémy velmi často.
Nejčastější problém nebyla chybějící cenovka. Byly to nekalé obchodní praktiky
Ve 122 kontrolách mohlo být zjištěno více různých porušení současně. Podle podrobné zprávy bylo v celé akci kvalifikováno dohromady 239 jednotlivých případů porušení právních požadavků.
Nejčastěji, v 60 případech, šlo o použití nekalých obchodních praktik. Ve 45 případech inspektoři zjistili porušení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, tedy pravidel pro informování o slevě a referenční ceně. Ve 30 případech šlo o porušení požadavků na poctivost prodeje a služeb; z toho 26 případů se týkalo správnosti účtování cen. Dalších 18 případů se vztahovalo k povinnosti řádně informovat o ceně.
Vedle toho ČOI zjistila 62 porušení dalších předpisů ve své dozorové působnosti. Součet je vyšší než počet kontrol se zjištěním právě proto, že jeden kontrolovaný prodejce mohl porušit několik povinností najednou.
23,8 milionu korun na pokutách. Ani tady nejde jednoduše dělit 122 obchody
V období od 1. dubna do 30. června 2026 nabylo v souvislosti s kontrolní akcí právní moci 124 pokut v celkové hodnotě 23 819 500 Kč.
Čistě aritmeticky to vychází asi na 192 tisíc korun na jednu pravomocnou pokutu. Tento průměr je ale potřeba číst opatrně. Neříká, jak vysokou sankci dostal „typický“ obchodník, a nelze ho spojit jeden ku jednomu se 122 kontrolami z druhého čtvrtletí. Správní řízení mají vlastní časový průběh a jednotlivé pokuty se mohou týkat různě závažných a různě starých zjištění spojených s kontrolní akcí.
Důležitější než samotný průměr je proto celkový objem sankcí a fakt, že pravidla slev nejsou jen doporučením na cenovce. Jejich porušení je vymahatelné.
Nejnižší cena za 30 dnů je základ. Sleva se má počítat právě z ní
Pro běžného zákazníka je nejdůležitější § 12a zákona o ochraně spotřebitele. Pokud obchodník oznamuje slevu z ceny výrobku, musí uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy. Z této referenční ceny se má odvozovat i deklarovaná výše slevy.
Jednoduchý model ukáže, proč to existuje. Představme si výrobek, který stál 1 000 Kč. Před dvěma týdny ho obchod zlevnil na 800 Kč, potom cenu vrátil na 1 000 Kč a nyní ho nabízí za 700 Kč s velkým nápisem „-30 %“.
Proti bezprostřední ceně 1 000 Kč skutečně vychází pokles o 30 %. Jenže nejnižší cena za předchozích 30 dnů byla 800 Kč. Ve vztahu k ní je současných 700 Kč levnějších jen o 100 Kč, tedy o 12,5 %. Právě 800 Kč je cena, kterou má zákazník při slevové prezentaci vidět jako relevantní srovnávací základ.
Bez tohoto pravidla by šlo před akcí cenu krátce zvýšit a potom vytvořit opticky obrovskou slevu, i když by skutečné zlevnění proti nedávno používané ceně bylo mnohem menší.
„Akce“ nebo „Black Friday“ mohou být slevou, i když obchod slovo sleva nenapíše
Zákon se nedá obejít jen slovníkem. ČOI ve svém výkladu uvádí, že informací o slevě nemusí být pouze nápis „-50 %“ nebo „sleva 200 Kč“. Může jí být i obecné tvrzení typu „akce“ nebo „Black Friday“, pokud u spotřebitele vytváří dojem, že cena byla snížena.
Právě tady se podle inspekce posouvá část dnešního problému. Někteří prodejci používají alternativní marketingové formulace, které mají vyvolat pocit cenového zvýhodnění, aniž by klasicky napsali „sleva“. Kontrola se proto nemůže omezit jen na hledání přeškrtnutých cen; musí hodnotit celkovou prezentaci nabídky.
Naopak ne každé cenové zvýhodnění automaticky spadá do stejného režimu. ČOI například rozlišuje běžnou veřejně komunikovanou slevu od skutečně personalizovaných výhod ve věrnostním programu. Akce typu „2+1 zdarma“ se podle jejího výkladu rovněž neposuzuje jako klasická sleva z ceny jednoho výrobku podle § 12a.
Postupné zlevňování má vlastní výjimku. Musí ale navazovat bez přerušení
Zákon počítá i s výprodejem, při kterém obchod cenu postupně snižuje. Pokud na sebe slevy bezprostředně navazují a jejich výše se pouze zvyšuje, může obchod pracovat s nejnižší cenou z období 30 dnů před prvním zlevněním.
Například výrobek stojí 1 000 Kč, obchod ho nepřerušeně zlevní nejprve o 20 % a poté o 50 %. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, může referenční základ zůstat cenou před prvním zlevněním.
Jestliže se ale zboží po první akci vrátí na běžnou cenu a teprve později přijde další sleva, nejde už o nepřerušené postupné zlevňování. Pro novou akci se znovu hledá nejnižší cena v příslušném předchozím období. To je důležitý detail, protože právě přerušení akce může změnit, z jaké částky smí obchod deklarované procento počítat.
Povánoční monitoring ukázal stejný problém v e-shopech
Součástí výsledků byly také kontroly povánočních slev, které začaly už ve druhé polovině ledna a kvůli delšímu sledování cen byly dokončeny až ve druhém čtvrtletí. ČOI pro tento monitoring vybrala 26 internetových obchodů.
U těchto cílených kontrol zjistila sedm případů nekalých obchodních praktik a šest případů porušení pravidel § 12a. Inspekce výslovně upozorňuje na přetrvávající prezentaci „bombastických“ slev a různých cenových zvýhodnění, která mohou spotřebitele uvést v omyl.
Právě u e-shopu má přitom kontrola jednu výhodu: vývoj ceny lze technicky sledovat. ČOI uvádí, že moderní nástroje pro monitoring cenového vývoje významně pomáhají odhalovat případy, kdy cenová historie neodpovídá způsobu, jakým obchod svou akci prezentuje.
Pětisekundová kontrola cenovky: hledejte tři údaje
Spotřebitel nepotřebuje znát paragrafy nazpaměť. U běžné slevy stačí během několika sekund hledat tři věci: současnou cenu, nejnižší cenu za předchozích 30 dnů a deklarované procento nebo částku slevy.
Potom si položte jednoduchou otázku: odpovídá velké procento skutečně rozdílu mezi dnešní cenou a uvedenou 30denní referenční cenou?
Pokud výrobek stojí 700 Kč, nejnižší cena za 30 dnů byla 800 Kč a vedle toho svítí „-30 %“, matematika nesedí. Z 800 na 700 je 12,5 %, nikoli 30 %. U takového případu je namístě zachovat cenovku nebo screenshot a v případě podezření lze podat podnět České obchodní inspekci.
Stejně důležité je nenechat se ukolébat samotným slovem „akce“. Právě čerstvá kontrolní data ukazují, že problém už není jen v chybějícím malém čísle u přeškrtnuté ceny. Často je v celém způsobu, jakým obchod cenovou výhodu zákazníkovi vypráví.
51,05 % je varování, ne rozsudek nad českými obchody
Nejjednodušší titulek by zněl: polovina obchodů podvádí se slevami. Jenže to by z výsledků ČOI nešlo poctivě tvrdit.
Inspekce zjistila porušení ve 122 z 239 konkrétních kontrol. To je vysoký podíl a proti prvnímu čtvrtletí výrazně vzrostl. Kontrolované subjekty ale nejsou náhodně vybraným reprezentativním vzorkem celého českého maloobchodu.
Pro zákazníka je podstatnější jiná věc: zákon už poskytuje poměrně jednoduchý nástroj, podle kterého lze slevu číst. Nejdůležitější číslo na cenovce není původní cena, kterou obchod zvýrazní největším písmem. Je to nejnižší cena, za kterou stejný výrobek prodával během předchozích 30 dnů.
A pokud se právě od ní deklarovaná sleva neodvíjí, má být spotřebitel velmi opatrný.
Zdroje
