Článek
Čtyřicet kilometrů denně zní nevinně. Za rok je z toho 8 800 kilometrů
Dvacet kilometrů od práce není na české poměry žádné extrémní dojíždění. Člověk může bydlet za městem, ve vedlejším okrese nebo prostě jen na opačné straně aglomerace. Jedna cesta má dvacet kilometrů, cesta tam a zpět čtyřicet. A právě tady začíná matematika, kterou při každodenním tankování skoro není vidět.
Pro model jsem použil 220 dnů dojíždění za rok. Není to tvrzení, že přesně tolikrát jede do práce každý zaměstnanec; někdo má více dovolené, někdo home office a někdo naopak dojíždí častěji. Jde o jednotný model, na kterém je dobře vidět řád nákladů.
Čtyřicet kilometrů denně krát 220 dnů znamená 8 800 kilometrů za rok. Při spotřebě 6,5 litru benzinu na 100 kilometrů vůz spálí přibližně 572 litrů.
Červencový průměr CCS dává 22 851 Kč jen za palivo
CCS uvádí pro červenec 2026 průměrnou měsíční cenu pohonných hmot 39,95 Kč za litr. Srpen ještě v době přípravy článku není uzavřený, proto používám poslední kompletní měsíc a netvářím se, že jde o přesnou cenu na každé čerpací stanici.
572 litrů krát 39,95 Kč znamená 22 851 Kč za rok. V průměru je to zhruba 1 904 Kč měsíčně nebo asi 104 Kč za každý den, kdy člověk absolvuje modelovou čtyřicetikilometrovou cestu do práce a zpět.
To je ale pořád jen benzin. Nejsou v tom pneumatiky, servis, olej, brzdy, pojištění, ztráta hodnoty auta ani případné parkování.
Deset kilometrů od práce znamená polovinu. Třicet kilometrů už přes 34 tisíc
Stejný model jsem přepočítal i pro jiné vzdálenosti. Při stejné spotřebě 6,5 l/100 km, 220 dnech a ceně 39,95 Kč za litr vychází pouze palivo takto:
• 5 km jedním směrem: 2 200 km ročně, přibližně 5 713 Kč za benzin.
• 10 km jedním směrem: 4 400 km ročně, přibližně 11 426 Kč.
• 20 km jedním směrem: 8 800 km ročně, přibližně 22 851 Kč.
• 30 km jedním směrem: 13 200 km ročně, přibližně 34 277 Kč.
• 40 km jedním směrem: 17 600 km ročně, přibližně 45 703 Kč.
Rozdíl mezi bydlením deset a třicet kilometrů od práce tak v tomto čistě palivovém modelu dělá zhruba 22 851 Kč ročně. A pořád porovnávám jen benzin, ne celé vlastnictví auta.
Stát pro pracovní cesty počítá s dalšími 5,90 Kč za každý kilometr
Zajímavý kontrolní bod nabízí vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí pro cestovní náhrady v roce 2026. U osobního silničního motorového vozidla stanovuje základní náhradu 5,90 Kč za kilometr. Tato částka se při pracovních cestách přičítá k náhradě za pohonné hmoty.
U modelových 8 800 kilometrů by samotná základní náhrada odpovídala 51 920 Kč. To neznamená, že soukromému řidiči jeho auto nutně stojí přesně 5,90 Kč na každý kilometr. Sazba je právní nástroj pro cestovní náhrady, nikoli univerzální kalkulačka skutečných nákladů každého auta.
Je ale užitečná jako připomínka jedné věci: zákon sám při služebním použití vlastního vozu odděluje palivo od opotřebení a dalších nákladů. Pocit „stojí mě to jen to, co natankuji“ tedy není ani v oficiální logice cestovních náhrad celý obraz.
Kdybych mechanicky spojil obě částky, vyšlo by téměř 75 tisíc. Tak to ale číst nelze
Kdyby člověk vzal červencových 22 851 Kč za benzin a k nim mechanicky přičetl 51 920 Kč podle základní sazby MPSV, dostane 74 771 Kč za rok. Takové číslo je lákavé dát do titulku, ale nebylo by fér ho vydávat za skutečný účet běžného dojíždějícího.
Proč? Protože 5,90 Kč je normativní sazba pro náhrady zaměstnanci, ne přesně změřená amortizace konkrétního vozu. Starší malé auto může mít jiné reálné náklady než nový velký vůz. Někdo platí drahé havarijní pojištění, jiný žádné. Servisní účet také nepřichází rovnoměrně po kilometrech.
Proto držím hlavní výsledek článku při zemi: u modelového dojíždění 20 kilometrů jedním směrem vychází jen benzin na zhruba 22,9 tisíce Kč ročně. Oficiálních 5,90 Kč za kilometr používám jen jako druhou vrstvu, která ukazuje, že skutečný ekonomický dopad auta nekončí u stojanu čerpací stanice.
Nejdražší kilometr je ten, který člověk opakuje každý pracovní den
Jednorázová cesta o čtyřiceti kilometrech není finanční drama. Síla dojíždění je v opakování. Sto korun za jeden den skoro zanikne mezi běžnými výdaji. Dvě stě dvacet stejných dnů už vytvoří částku, za kterou lze zaplatit dovolenou, část pojištění nebo několik větších servisních zásahů.
A právě proto má smysl podobné náklady počítat ročně, ne jen podle posledního tankování. Člověk pak může srovnat auto s vlakem, autobusem, kombinací MHD a parkování nebo s jedním či dvěma dny práce z domova. Neexistuje jedna univerzálně nejlevnější odpověď; rozdíl dělá vzdálenost, spotřeba, cena paliva, parkování i hodnota času.
Model ale ukazuje jednoduchou věc. Bydlet dvacet kilometrů od práce neznamená „jen čtyřicet kilometrů denně“. Znamená to téměř devět tisíc kilometrů za rok. A teprve na tomhle čísle začne každodenní dojíždění vypadat tak draze, jak ve skutečnosti umí být.
Metodika a omezení
• 220 dnů dojíždění je modelová hodnota, nikoli tvrzení o každém zaměstnanci.
• Spotřeba 6,5 l/100 km je zvolený model běžného benzinového vozu; skutečná spotřeba může být výrazně nižší i vyšší.
• Cena 39,95 Kč/l je průměr CCS za červenec 2026, poslední kompletní měsíc dostupný při přípravě článku. Nejde o cenu každé čerpací stanice.
• Výpočet nezahrnuje parkování, pojištění, servis, pneumatiky, financování ani čas strávený cestou.
• Sazba 5,90 Kč/km z vyhlášky MPSV je právní sazba základní náhrady při pracovních cestách, nikoli univerzální odhad skutečných soukromých nákladů na kilometr.
Zdroje a ověření
