Článek
Inflace 1,9 procenta neznamená, že každému zdražil život o 1,9 procenta
Český statistický úřad za srpen 2026 hlásí meziroční inflaci 1,9 %. Je to důležité číslo pro ekonomiku, valorizace i srovnání v čase. Pro konkrétního člověka ale není účtenkou z jeho vlastního života.
Důvod je jednoduchý: index spotřebitelských cen je vážený průměr stovek výrobků a služeb. ČSÚ pracuje přibližně se 450 cenovými reprezentanty a jejich váha odpovídá tomu, jak velkou část celkové spotřeby domácností daná položka představuje.
Jenže konkrétní domácnost může mít úplně jiné váhy. Někdo platí vysoký nájem a často chodí do restaurací. Jiný bydlí ve vlastním, vaří doma a velkou část rozpočtu nechá na benzínce. Oba žijí ve stejné zemi a ve stejném měsíci, ale jejich osobní zkušenost s cenami může být výrazně jiná.
Jak ČSÚ inflaci počítá: ČSÚ – Inflace, míra inflace: metodika
Největší rozštěp: zboží +0,2 %, služby +4,5 %
Srpnová čísla ukazují mimořádně výrazný rozdíl. Ceny zboží byly meziročně vyšší jen o 0,2 %, zatímco služby zdražily o 4,5 %.
To je více než dvaadvacetkrát rychlejší meziroční růst u služeb než u zboží. Zároveň ale neplatí, že všechno zboží stojí skoro stejně jako před rokem. Uvnitř obou skupin jsou obrovské rozdíly.
Pohonné hmoty a maziva například zdražily o 26,2 %. Nájemné o 6,1 %, ubytovací služby o 6,8 % a stravovací služby o 3,9 %. Na opačné straně bylo máslo levnější o 38,8 %, trvanlivé polotučné mléko o 24,6 %, vepřové maso o 23,7 %, elektřina o 11,2 % a plyn o 4,8 %.
Srpnová data: ČSÚ – Indexy spotřebitelských cen, srpen 2026
Malý výpočet ukazuje, jak z 0,2 a 4,5 vznikne číslo kolem dvou procent
V předběžném srpnovém členění ČSÚ měly služby váhu 413 bodů z tisíce a zboží 587 bodů. Když čistě ilustrativně vezmu meziroční růst služeb 4,5 % a zboží 0,2 % a použiji tyto váhy, vyjde:
0,413 × 4,5 % + 0,587 × 0,2 % = přibližně 1,98 %.
To je velmi blízko zveřejněné celkové inflaci 1,9 %. Není to náhrada oficiálního výpočtu – ten je mnohem podrobnější, pracuje s jednotlivými položkami a přesnou metodikou. Jako názorná ukázka ale krásně vysvětluje, co průměr dělá: rychleji zdražující služby jsou smíchány s téměř stagnujícím zbožím.
Váhy předběžného členění: ČSÚ – Předběžný odhad indexu spotřebitelských cen, srpen 2026
Model A: řidič, který hodně nakupuje zboží. Rozpočet zdraží jen asi o 1,2 %
První model je záměrně zbožovější. Představme si měsíční výdaje 18 000 Kč v loňských cenách: 6 000 Kč za potraviny, 3 000 Kč za pohonné hmoty, 2 500 Kč za elektřinu, 1 000 Kč za oděvy, 500 Kč za obuv a 5 000 Kč za ostatní zboží.
Potraviny 6 000 Kč: -4,3 % → 5 742 Kč (-258 Kč)
Pohonné hmoty 3 000 Kč: +26,2 % → 3 786 Kč (+786 Kč)
Elektřina 2 500 Kč: -11,2 % → 2 220 Kč (-280 Kč)
Oděvy 1 000 Kč: -2,9 % → 971 Kč (-29 Kč)
Obuv 500 Kč: -4,0 % → 480 Kč (-20 Kč)
Ostatní zboží 5 000 Kč: +0,2 % → 5 010 Kč (+10 Kč)
Výsledek: původních 18 000 Kč se v modelu změní na přibližně 18 209 Kč. Osobní zdražení tohoto zjednodušeného koše je asi 1,2 %. Drahá nafta zde výrazně bolí, ale levnější jídlo, elektřina a oblečení velkou část skoku vykompenzují.
Model B: nájemník a uživatel služeb. Stejná ekonomika, ale téměř +3,7 %
Druhý model je službovější. Má loňský měsíční rozpočet 25 000 Kč: 12 000 Kč nájem, 3 000 Kč restaurace, 1 500 Kč ubytování a cestování, 1 500 Kč drobné opravy a údržba bydlení, 1 000 Kč vodné, 2 000 Kč teplo a teplá voda a 4 000 Kč potraviny.
Nájem 12 000 Kč: +6,1 % → 12 732 Kč (+732 Kč)
Restaurace 3 000 Kč: +3,9 % → 3 117 Kč (+117 Kč)
Ubytovací služby 1 500 Kč: +6,8 % → 1 602 Kč (+102 Kč)
Opravy a údržba bydlení 1 500 Kč: +5,4 % → 1 581 Kč (+81 Kč)
Vodné 1 000 Kč: +3,9 % → 1 039 Kč (+39 Kč)
Teplo a teplá voda 2 000 Kč: +1,5 % → 2 030 Kč (+30 Kč)
Potraviny 4 000 Kč: -4,3 % → 3 828 Kč (-172 Kč)
Výsledek: loňských 25 000 Kč vychází po aplikaci srpnových meziročních změn na zhruba 25 929 Kč. To odpovídá růstu přibližně o 3,7 %. Přitom oba modely používají stejná oficiální srpnová cenová data.
Rozdíl mezi modely je 720 Kč měsíčně. Za rok přes 8600 Kč
První koš zdražil v modelu o 209 Kč měsíčně, druhý o 929 Kč. Rozdíl je 720 Kč za jediný měsíc.
Pokud bychom čistě mechanicky předpokládali stejný rozdíl po celý rok, dostaneme 8 640 Kč. To není prognóza ani očekávaná roční inflace, jen názorný přepočet toho, jak velký rozdíl může udělat struktura spotřeby.
Právě proto může jeden člověk číst zprávu o inflaci 1,9 % a říkat, že mu číslo zhruba sedí, zatímco druhý má pocit, že statistika popisuje úplně jinou zemi.
Největší viník pocitu zdražování bývá položka, kterou nejde snadno přeskočit
U zlevněného másla je jednoduchá obrana: můžete koupit jinou značku, počkat na akci nebo ho nekoupit vůbec. U nájmu, vody, pravidelné dopravy do práce nebo některých služeb je prostor k úniku mnohem menší.
Proto má zdražení povinné a opakované položky na pocit domácnosti větší sílu než podobně velká změna zboží, které kupujeme občas.
Šestiprocentní růst nájmu z 12 000 Kč znamená v našem modelu přes 700 Kč měsíčně navíc sám o sobě. Člověk by musel na zlevněných potravinách ušetřit opravdu hodně, aby tento jediný skok úplně vyrušil.
Další past: nižší inflace neznamená návrat starých cen
Inflace 1,9 % neříká, že ceny jsou o 1,9 % vyšší než před několika lety. Říká, že sledovaný spotřební koš je zhruba o 1,9 % dražší než před rokem.
Pokud nějaká služba v předchozích letech zdražila z 500 na 700 Kč a letos přidá další čtyři procenta, nízká současná inflace ji nevrací na pětistovku. Jen říká, že tempo dalšího růstu je menší než v období vysoké inflace.
To je jeden z důvodů, proč může být psychologický pocit drahoty mnohem silnější než aktuální meziroční číslo. Domácnost si pamatuje absolutní částku, ne jen poslední procentní změnu.
A ani „zboží +0,2 %“ neznamená, že obchod skoro nezdražil
Stejně zavádějící by bylo číst údaj zboží +0,2 % jako tvrzení, že v obchodech se nic neděje. Uvnitř této skupiny máme současně pohonné hmoty +26,2 %, máslo -38,8 %, mléko -24,6 %, elektřinu -11,2 % a tabákové výrobky +7,2 %.
Průměr 0,2 % vzniká právě skládáním velmi odlišných pohybů. Kdo tankuje často a máslo nekupuje, bude mít jiný výsledek než domácnost bez auta, která utrácí významnou část peněz za potraviny a elektřinu.
Co tedy znamená „moje inflace“
Osobní inflace není oficiální statistický ukazatel, který by ČSÚ každému spočítal podle bankovního výpisu. Je to užitečný způsob uvažování: vezmu vlastní strukturu výdajů a sleduji, jak se mění ceny právě těch položek, které skutečně kupuji.
Nejpřesnější domácí verze by nevycházela z několika širokých kategorií jako moje dva modely, ale z reálných loňských a letošních plateb: nájem, energie, doprava, potraviny, pojištění, telefon, restaurace, služby a další pravidelné výdaje.
Takový výpočet není konkurencí oficiální inflaci. Odpovídá na jinou otázku. ČSÚ měří cenový vývoj celé spotřeby domácností v ekonomice. Osobní rozpočet měří, co se stalo právě vám.
Counter-check: dva modely nejsou dvě české domácnosti
Moje dva koše jsou záměrně zjednodušené a sestavené tak, aby ukázaly mechanismus. Nejsou převzaty z mikrodát konkrétních domácností a neříkají, že „řidiči mají inflaci 1,2 %“ nebo „nájemníci 3,7 %“.
Používám vybrané srpnové meziroční změny ČSÚ na modelové loňské výdaje. Skutečný člověk má jiné částky, jiné produkty, jiného dodavatele elektřiny, jinou spotřebu auta a může meziročně úplně změnit své nákupní chování.
Právě tato omezení jsou ale součástí pointy: průměrná inflace není chyba statistiky. Je to správná odpověď na celostátní otázku. Jen není automaticky odpovědí na otázku, o kolik zdražil váš konkrétní život.
Verdikt: 1,9 % je pravda. Stejně pravdivý může být váš pocit čtyř procent
Srpnová inflace 1,9 % není číslo odtržené od reality. Vychází z reprezentativního spotřebního koše a vah odpovídajících celkové spotřebě domácností.
Současně je ale úplně možné, aby konkrétní rozpočet zdražoval výrazně rychleji nebo pomaleji. Kdo spotřebovává hlavně služby s růstem kolem čtyř až sedmi procent, žije v jiném cenovém světě než člověk, kterému velkou část účtu tvoří zlevněné potraviny a energie.
Proto se při příští zprávě o inflaci vyplatí podívat o řádek níž. Nejen na jedno velké procento, ale na to, co zdražilo právě vám. Teprve tam začíná skutečný domácí rozpočet.
Zdroje
