Článek
Když jsme v minulých dnech hodovali nad poctivým vývarem a řízky v pátém patře Bílé labutě, slíbili jsme, že příště sestoupíme z výšin zpátky na pevnou pražskou zem a strojem času se přesuneme o nějakých třicet let nazpět. Do éry, kdy se v naší zemi zhaslo, zákony platily jen pro ty, co neměli v kapse nabitou devítku, a zrodil se fenomén, ze kterého dodnes mrazí. Opustíme na chvíli centrum města a vydáme se do Libně. Právě tam, v ulici V Mezihoří, totiž dodnes stojí dům, který v devadesátých letech minulého století fungoval jako tlukoucí, neóny nasvícené srdce celého českého polosvěta a mafie. Vítejte v Discolandu Sylvia.
Zrod impéria s vůní peněz: Když zelinář dobyl Prahu
Příběh tohoto podniku je neoddělitelně spjat s postavou Ivana Jonáka – muže s vizáží dobového veksláka, který svou kariéru začínal jako popelář, zelinář a vyhazovač. Po sametové revoluci však tenhle chlap ucítil obrovskou příležitost. V tehdejší atmosféře absolutní svobody, která se nezřídka pachtila na hraně naprosté anarchie, se rozhodl postavit nejluxusnější a nejmodernější nevěstinec a diskotéku ve střední Evropě. V roce 1992 tak spatřil světlo světa Discoland Sylvia, pojmenovaný po Jonákově dceři.
Byla to čistá, nablýskaná merenda porevolučního nevkusu. Interiér zářil zrcadly, koženými sedačkami, neónovými trubicemi a drahým mramorem. Uvnitř teklo proudem to nejdražší šampaňské a z reproduktorů duněly dobové hity. Jonák sám se stal chodící karikaturou tehdejšího úspěchu – nosil fialová saka, na krku masivní zlaté řetězy, z oken svého kabrioletu střílel pro zábavu do vzduchu a po Praze se venčil se svým vlastním medvědem, kterého v Discolandu krmil kaviárem a napájel pivem. Pro tehdejší společnost, vyhladovělou po západním luxusu, to byl magnet, kterému nešlo odolat.
Vejce natvrdo, popové hvězdy a kmotři u jednoho stolu
Co dělalo Discoland vskutku unikátním a zároveň zvráceným místem, byla jeho klientela. Na jednom parketu nebo v privátních saloncích se tu potkávali lidé, kteří by v normálním světě vedle sebe nikdy neusedli.
- Celebrity první velikosti: Chodily sem největší hvězdy tehdejší české hudební a herecké scény. Fotit se s Jonákem byla v podstatě prestižní záležitost a pro řadu z nich to byl druhý domov, kde večírky končily až za ranního svítání.
- Mocní a vlivní: Politici, podnikatelé, právníci. Ti všichni sem jezdili utrácet statisíce v hotovosti, které se tehdy nosily doslova v igelitových taškách.
- Nejtvrdší podsvětí: Přímo u barů zde popíjeli šéfové tehdejšího organizovaného zločinu. Svou kariéru zde jako obyčejný vyhazovač začínal i František Mrázek, budoucí nekorunovaný král českého podsvětí, nebo David Berdych, hlava brutálního Berdychova gangu.
Byl to bizarní sociologický koktejl. Vedle sebe tu seděla popová ikona a nájemný vrah, zatímco polonahé dívky tančily na stolech a vzduchem létaly bankovky. V téhle atmosféře absolutního bezvládí se u skleničky koňaku nerodily jen milostné aféry, ale porcovaly se tu státní podniky, plánovaly se miliardové tunely a rozhodovalo se o tom, kdo v tichosti zmizí ze světa.
Krvavé procitnutí: Když padla klec
Jenže tahle šílená jízda, poháněná kokainem, penězi a pocitem nepostižitelnosti, musela dříve či později narazit do zdi. Zlaté časy Discolandu skončily v krvi a zradě v roce 1994. Ivan Jonák se tehdy dostal do ostrého sporu o majetek se svou manželkou Ludvikou, která vlastnila polovinu podniku a chtěla svůj podíl prodat.
Jonák situaci vyřešil způsobem, který přesně odpovídal divokým devadesátkám – objednal si její likvidaci. Ludvika Jonáková byla zastřelena nájemným vrahem v dubnu 1994 ve svém stánku na sídlišti. Sám Jonák sice krátce poté přežil dva pokusy o atentát (jednou mu pod autem vybuchla nálož, podruhé ho střelec zasáhl do obličeje a prostřelil mu ciferník), ale spravedlnost si na něj nakonec došlápla. Policisté ho zatkli a soud ho poslal na dlouhých osmnáct let za mříže. Discoland Sylvia osiřel. Bez svého excentrického vůdce bleskově ztratil své kouzlo, zhasly neóny, hudba utichla a z paláce hříchu zbyla jen prázdná schránka.
Současnost: Pomník zmaru zarostlý kopřivami
Když se kolem budovy bývalého Discolandu projdete dnes, zažijete těžký doomerovský šok. Slavný dům, kde se dříve psaly dějiny českého zločinu, vypadá jako vystřižený z postapokalyptického filmu. Bílá omítka zešedla a opadává, okna jsou zatlučená deskami, na střeše rostou náletové dřeviny a okolí je zarostlé kopřivami a zaplavené odpadky.
Ivan Jonák se po odpykání celého trestu v roce 2014 pokusil do domu vrátit. Chtěl zašlou slávu podniku obnovit, jenže svět už byl úplně jinde. Zlomený, nemocný a nemajetný král devadesátek bez peněz neměl šanci s ruinou cokoliv udělat a v roce 2016 osamocen v chudobě zemřel.
Dnes dům vlastní soukromý developer a už roky se spekuluje o jeho demolici nebo přestavbě na bytový komplex. Zbyly jen legendy, mrazivé vzpomínky a pach zmaru. Discoland se proměnil v pomník doby, kdy se zhaslo, kdy lidský život měl menší cenu než láhev drahého alkoholu a kdy se rodil český kapitalismus v té nejbrutálnější a nejnevkusnější podobě.
Závěrečné zamyšlení
Divoká devadesátá léta jsou dnes často romantizována – lidé vzpomínají na barevná saka, svobodu a uvolněnou atmosféru. Ale místa jako Discoland Sylvia nám jasně ukazují, že za tímhle nablýskaným pozlátkem tekla krev a slzy. Byla to éra banditů, kteří si pletli podnikání s válkou. Je dobře, že tahle doba už skončila, ale zapomínat na ni bychom rozhodně neměli, protože z jejích stínů a peněz vyrostla velká část naší dnešní reality.
A když už máme v krvi dostatek devadesátkového adrenalinu a probrali jsme nejtemnější éru libeňského podsvětí, příště se v našem tematickém týdenním okně vrátíme k věcem o poznání klidnějším, ale pro naše peněženky neméně nebezpečným. Čeká nás totiž pořádně šťavnaté odlehčení…
Příště opustíme mafiánské doupata a podíváme se na velký gastronomický souboj, který aktuálně hýbe pražskými ulicemi. Vezmeme útokem americké fastfoodové dravce, kteří zaplavili centrum města. Kde dostanete za své těžce vydělané peníze poctivý flák masa a kde vás jen oholí o peníze na marketingu? Příští článek: Brutální gastro souboj – Five Guys vs. Popeyes v Praze!
A jak na éru Ivana Jonáka a jeho Discolandu vzpomínáte vy? Pamatujete si tyhle divoké časy, kdy mafiáni ovládali pražské ulice, nebo jste příběh Sylvia paláce zaregistrovali až z televizních seriálů? Měl by se tenhle dům zbourat a vymazat z mapy, nebo zachovat jako varovný historický památník? Podělte se o své názory v komentářích
